Strategické plánování inspiruje kraje k aktivitám, které má smysl sdílet

Základní dokument pro strategického plánování v oblasti vzdělávání u nás aktuálně představuje , která nastavuje klíčové priority, zejména rovnost ve vzdělávání, podporu učitelů nebo rozvoj kompetencí pro 21. století. Na ni navazují Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR vydávaný MŠMT podle školského zákona každé čtyři roky a Dlouhodobé záměry krajů reflektující také specifické podmínky a potřeby jednotlivých regionů.

Na základě těchto dokumentů kraje každoročně zpracovávají Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy kraje, jak určuje vyhláška č. 15/2005 Sb. Tyto výroční zprávy pak slouží nejen jako hodnoticí nástroj, ale i jako zdroj dat a inspirativních rozvojových opatření a aktivit ve vzdělávání, které mohou být impulzem pro inovace i v dalších regionech.

Kraje napříč Českou republikou dlouhodobě realizují řadu inovativních aktivit zaměřených na rozvoj vzdělávání, podporu žáků i pedagogů a posilování propojení škol s praxí. Najděte si inspiraci nebo partnera pro své aktivity.

Významnou oblastí je technické a polytechnické vzdělávání – kraje hledají způsoby, jak zatraktivnit technické obory pro žáky základních škol. Plzeňský kraj například pořádá mezinárodní robotickou soutěž ROBO-VOZÍTKO a řemeslné kempy, Pardubický kraj úspěšně realizuje projekt TECHNOhrátky. Olomoucký kraj motivuje žáky ke studiu polytechniky podporou 48 technických oborů vzdělávání, Jihomoravský kraj se v rámci projektu JOBITY zaměřuje na propojení škol s rychle se rozvíjejícími sektory, jako jsou informační a zelené technologie, a Moravskoslezský kraj zvolil moderní přístup formou influencerské kampaně „Řemeslo má respekt“.

Stále větší pozornost regiony věnují práci s nadanými. V Plzeňském kraji testují kognitivně nadané žáky 5. tříd v sedmi vybraných základních školách a pro střední školy vypisují vlastní dotační program Nadání, Ústecký kraj vybudoval síť center podpory nadání ve školách a Liberecký kraj podporuje projekt Dětské univerzity. V Pardubickém kraji vytvořili novou metodiku pro identifikaci nadaných žáků – v této oblasti mj. spolupracují i s mentorským týmem Synapse. Olomoucký kraj (podobně jako i jiné kraje) dlouhodobě oceňuje talentované žáky v rámci akce Talent Olomouckého kraje.

Dalším významným tématem zůstává podpora odborného vzdělávání a propojení škol s praxí. Kraj Vysočina realizuje program P-TECH zaměřený na rozvoj kompetencí žáků v oblasti digitálních technologií, a to ve spolupráci jak s firmami, tak s univerzitami. V gastronomii podporuje odborné vzdělávání prostřednictvím projektu Gastroakademie, který propojuje školy a restaurace. Královéhradecký, Zlínský i další kraje pak poskytují stipendia žákům vybraných oborů, včetně zdravotnických. A Praha rozvíjí například soutěž Sollertia, v níž žáci soutěží v úkolech zadaných odborníky z praxe v oborech jako pekař, cukrář, kuchař, zahradník, kovář, truhlář, kosmetička či kadeřnice.

Na významu dále nabývá environmentální vzdělávání. Zmínit můžeme třeba Jihomoravský kraj, který skrze aktivity Lipky, školského zařízení pro environmentální vzdělávání, podporuje výuku venku, práci s přírodními materiály a rozvoj podnikavosti. Olomoucký kraj finančně motivuje školy k ekologickým aktivitám v soutěži Zelená škola, Moravskoslezský kraj pořádá odborné konference pro školní koordinátory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a Jihočeský kraj organizuje konferenci „Kompas vzdělávání“ s důrazem na udržitelný rozvoj a propojení škol s kulturní sférou.

Kraje se snaží řešit i nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Ústecký a Karlovarský kraj proto poskytují náborové příspěvky a stipendia studentům pedagogických oborů výměnou za setrvání v regionu. Karlovarský kraj navíc nabízí vlastní dotační titul pro získání kvalifikace učitelů. Zajímavé příklady se objevují také v oblasti prevence a bezpečnosti. Zatímco Liberecký kraj realizuje dotační program zaměřený na ochranu škol jako měkkých cílů, Zlínský kraj podporuje kurzy sebeobrany pro žáky základních škol, aby posílil jejich schopnost reagovat na krizové situace.

Propojování formálního a neformální vzdělávání se věnovali v Plzeňském a Jihočeském kraji a k tomuto tématu připravili i konference. Pozornost věnovaná jazykovému vzdělávání a mezinárodní spolupráci je patrná na Vysočině, v Jihočeském kraji nebo v Praze. Tam se zároveň systematicky rozvíjí také interkulturní vzdělávání. Digitální vzdělávání podporuje Královéhradecký kraj, který nejenže vybudoval Kybernetický polygon, ale každoročně také pořádá mezinárodní cvičení Czech Cybertron zaměřené na rozvoj digitálních dovedností a kyberbezpečnosti.

Všechny zmíněné příklady z výročních zpráv krajů přinášejí konkrétní ukázky toho, jak strategické záměry ožívají v každodenním životě žáků a jejich škol. A jsou důkazem, že krajská úroveň je klíčová pro přenesení národní strategie do praxe a pro zavádění systémových změn i s ohledem na místní potřeby. Informace o takových aktivitách krajů jsou inspirativní a má smysl je sdílet.

Oddělení strategií MŠMT se aktivně zajímá o dění v krajích – pravidelně je navštěvujeme, setkáváme se se zástupci odborů školství i s ředitelkami a řediteli škol a společně diskutujeme připomínky, inspirativní příklady a témata, která je potřeba měnit. Takový přímý kontakt a otevřený dialog s regiony považujeme za nezbytnou součást práce ministerstva – jen díky němu můžeme lépe porozumět situaci ve školství a hledat společná řešení pro jeho rozvoj.