Pedagogický proces - strana 4

„Prostě si to ani neumí přečíst.“ Kolikrát si takto leckterý pedagog povzdychl, když viděl bezradnost žáků nad písemným zadáním s jakýmkoliv nepatrně náročnějším textem. Kdo ale má naučit žáky číst rozmanité druhy textů, navíc s porozuměním? Češtináři?

Kreativita je klíčová dovednost 21. století. Lidé ji potřebují v osobním životě i při práci. Pomáhá řešit složité společenské, sociální a environmentální výzvy. Stává se tématem, jehož důležitost se vyzdvihuje samozřejmě i ve školách. Právě učitele by proto mohl zaujmout nový mezinárodní projekt šesti evropských zemí. Ten pod vedením českého týmu vytvořil novou, inovativní metodu, která mění dosavadní postupy při řešení problémů, vzdělávání a týmové práce. Takzvanou kinetickou metodu, založenou především na kreativitě. Autoři při vývoji spolupracovali se stovkou uživatelů. Jedním z nich byla i lektorka a manažerka Aneta Bednářová, ředitelka a zakladatelka neziskové organizace Genesis. A s ní jsme si o kinetické metodě povídali.

Vše začalo nápadem posunout nepoužívané knihy těm, pro které by byly znovu hodnotou. Prostředky získané prodejem odložených knih využili členové žákovského parlamentu Čápata ze Základní školy Dolní Žandov smysluplně.

Zeměpis je specifický nejen svým přesahem do dalších předmětů, a tím pádem širokým spektrem nejrůznějších témat, ale také terénní výukou. Naskýtá se zde tedy velký prostor pro různé badatelské aktivity.

Nové přístupy ve vzdělávání nejsou v malém jihočeském městě častým tématem hovorů. Přesto právě tady proběhl na začátku října festival o současných trendech ve vzdělávacích přístupech s názvem Labyrint vzdělávání. Rodiče, učitelé a vychovatelé dostali v Soběslavi možnost seznámit se s moderními pedagogickými koncepty a přehodnotit obvyklé postupy.

V dalším díle seriálu o dílnách čtení se seznámíme se zkušenostmi dvou základních škol – v Mostě a v Třinci –, které tento formát zavedly.

Třídní schůzky představují tradiční interakci a důležitý komunikační kanál mezi školou a rodiči. Co je však pojmout trochu netradičně? I z třídních schůzek totiž můžete vykouzlit příjemné příležitosti k utužení vztahů a spolupráce s rodiči, co se vzdělávání dětí týká. Nechte se inspirovat konceptem Roberta Čapka nebo praxí ze škol, které se rozhodly zavést nové pojetí.

Obávám se, že dělení na jádrové a rozšiřující kurikulum tak, jak je popisováno v dokumentu Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu, bude mít za následek další růst nerovností v českém vzdělávacím systému.

Vláda ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ vytyčila rozdělení výstupů na jádrové a rozvíjející jako jedno z opatření při revizích rámcových vzdělávacích programů.

Střední škola dostihového sportu a jezdectví Praha-Velká Chuchle je jediné vzdělávací zařízení v České republice, které zajišťuje komplexní přípravu jezdců, ošetřovatelů, chovatelů a vedoucích pracovníků v oblasti chovu koní a tréninku dostihových a sportovních koní. Vzhledem k celosvětově narůstajícím nárokům na zvyšování odborné a sociální kvalifikace je důležité vyhledávat různé projekty a podpory právě pro zvyšování kompetencí žáků i pedagogů.

O využití IT ve výuce cizích jazyků dnes není sporu. Ať již jde o klasické poslechy, podporu TPR, či CLIL, najdeme celou řadu příkladů metod, které stojí za vyzkoušení. Mnohé zdroje využívají licenční politiky a jsou víceméně komerční, mnohé jsou naopak postaveny na otevřených vzdělávacích zdrojích a jsou volně přístupné. Základním problémem, který brání většímu využití takových možností v české škole, je jejich relativní nedostupnost, protože nikdo dnes nemůže strávit svůj pracovní či spíše volný čas neustálým vyhledávacím lelkováním v online prostředí.

Kdy jste naposledy napsali něco delšího vlastní rukou, a ne na počítači? A kdy naposledy to byl souvislejší text, u kterého jste vedle obsahu hleděli i na vizuální prezentaci? Kaligrafka Michala Matysová se věnuje v třetím tisíciletí stále vzácnějšímu oboru. Nejenže je schopna věrně zachytit určitý text, ale zároveň se orientuje napříč historickými obdobími, a reprodukuje tak i dobové nápisy. Jak sama říká, právě v době počítačů si lidé ke krasopisectví nebo přímo kaligrafii nacházejí cestu jen těžko. I přesto se ale právě k vědě o krásném písmu dospělí v dnešní době dostávají třeba pomocí speciálních kurzů.

Inovace jsou nedílnou součástí společenského vývoje a jdou ruku v ruce s naší schopností kreativně myslet a jednat. Potřebu inovovat obsah a formu vzdělávání reflektuje i Strategie vzdělávací politiky České republiky 2030+.

Komunální volby přinesly po celé republice obměny v obsazení radnic a městských úřadů. Je to výjimečná příležitost začít v oblasti školství pracovat na změnách přímo na komunální úrovni. Na hlubší změny nebývá mnohdy čas, je nutné přizpůsobovat plány covidovým opatřením či integraci zejména ukrajinských dětí do našeho vzdělávacího systému. Odborníci na vzdělávání spojení iniciativou „Domácí úkoly“ nicméně doporučují sedm drobných změn, které mohou zřizovatelé udělat právě nyní pro lepší vzdělávání přímo na úrovni jednotlivých obcí.

Robert Čapek (známý také jako Líný učitel) poslal na trh další knihu, ve které se věnuje moderní didaktice a práci učitele? Proč „Uč jako umělec“ stojí za přečtení?

Na stránkách Řízení školy se můžete již po několikáté setkat s osobností, která v současné době působí ve Stálé konferenci ředitelů (SKŘ). Jak žáky, pedagogy i kolegy ředitele vnímá PhDr. Mojmír Šemnický, MBA, ředitel Obchodní akademie Kroměříž? Čím se zabývá s kolegy v Sekci středních a vyšších odborných škol SKŘ, jejíž je předsedou?

Co všechno vlastně znamená volní inteligence? K čemu je dobrá a jak ji můžeme rozvíjet u sebe a u druhých? O tom všem jsem se bavila s Jitkou Kořínkovou, učitelkou angličtiny na SOU a lektorkou AKADEMIE Libchavy.