Pedagogický proces - strana 17

Tak trochu jiný svět – to byl můj hlavní dojem ze studijní cesty do Norska. Žádné známky až do osmé třídy, domácí úkoly výhradně dobrovolné, absence psaného hodnocení dítěte pro rodiče a intenzivní snaha naučit děti orientovat se v současném světě a žít skutečně spolu, upřednostněná před kognitivními výkony.

Při úvahách o životě preferujeme leckdy prázdnou skořápku před obsahem. Například zdůrazňujeme, že pouze „tradiční rodina“ je vhodná pro děti. Jen kdyby člověk věděl, která přesně je ta tradiční rodina a kde tedy můžeme čerpat reálnou inspiraci. Snad jedině v knihách, protože životní realita se vždy poněkud lišila.

Těžíte z našich časopisů maximum? Vyzkoušejte nové Řízení školy online! Možná někteří z vás doposud nevěděli, že redakce Řízení školy nabízí hned osm odborných časopisů. Čtenář má díky virtuální databázi...

Svět se mění, a nejen škola se musí přizpůsobit změnám (ostatně o tom byl minulý díl našeho seriálu). Věci, o kterých jsme se domnívali, že jsou stěžejní, se dostávají do pozadí a v popředí jsou najednou věci neočekávané. A nemluvím jen o dovednostech, ale i o vzájemných vztazích a přístupu k ostatním. Pojďme se v dnešním článku podívat na další důležitou oblast vašeho působení jako vedoucích vychovatelek, a tou je oblast dalšího vzdělávání.

Z organizačních důvodů bychom potřebovali mít pro žáky 3. a 4. ročníku základní školy jednou týdně odpolední vyučování (1 x za 14dní střídavě dvouhodinovku - předmět informatika). To znamená, že by měli 4 hodiny, pak pauzu na oběd - a pak ještě 2 hodiny. 4. hodina končí v 11.50. Je možné, aby pauza na oběd byla pouze 30 minut - a odpolední výuka pak byla v čase 12. 20 - 13. 50 (dvouhodinovka by byla bez přestávky). Jedná se nám o to, aby děti mohly odejít co nejdříve po vyučování na kroužky. Případně prosím o radu, jak zorganizovat.

Více než padesát žáků naší školy od první až do deváté třídy se stalo v minulém měsíci asistenty vědců z Masarykovy univerzity – zapojili se do unikátního výzkumu s cílem monitorovat kvalitu ovzduší a zkvalitnit život v Brně1). Příští rok naši žáci vyjedou na výzkumný zahraniční výjezd do německé partnerské školy a přivítají své německé kolegy v Brně v rámci programu Erasmus+. Nejedná se o jednorázové akce, ale o střípky zapadající do širší filozofie vzdělávání, kterou bych chtěl v tomto článku představit.

O tom, jak se na úrovni školy vypořádat se změnami, které v roce 2021 přinesla revize RVP ZV v informatické a digitální oblasti, hovoříme s Václavem Nádvorníkem, zástupcem ředitele ZŠ Londýnská v Praze, který zároveň působí jako konzultant pro školy v otázkách úprav ŠVP, začlenění nové informatiky a rozvoje digitálních kompetencí.

S nastupujícím jarem to může znít nepatřičně, ale v redakci Řízení školy jsou v plném proudu přípravy na podzimní konferenci „Škola jako místo setkávání“. Tohle velkolepé setkání se uskutečnění 4. října 2023 v konferenčních prostorách Novotného lávka s kouzelným výhledem na Karlův most. Hlavní organizátor, společnost Wolters Kluwer ČR, připravuje podobné akce už mnoho let. Tato konference se však bude od těch dosavadních lišit. Obsahem, konceptem i formátem. Na co se mohou účastníci těšit? Co možná překvapí a které konferenční stálice naopak nebudou chybět ani tentokrát? O tom jsme si povídali s šéfredaktorkou Řízení školy Naďou Eretovou.

O Martině Viktorii Kopecké mnoho lidí ví, že je husitská farářka s mimořádným pohybovým a komunikačním talentem. Ale možná už méně známá je informace, že vystudovala i speciální pedagogiku a je patronkou projektu Komenský 2020. Nejen o tom jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Co všechno vlastně znamená adaptační inteligence? Co od nás vyžaduje? A co nám přináší? O tom všem a dalším jsem se bavila s psychoterapeutem Mgr. Jiřím Šmejkalem (JŠ) a Mgr. Pavlem Škramlíkem (PŠ), ředitelem SSZŠ Litvínov. Oba pánové jsou zároveň koučové a lektoři AKADEMIE Libchavy.

V Česku se nacházejí desítky škol, které jsou úplně nebo z větší části segregované, což znamená, že většinu žáků tvoří buď Romové, nebo děti ze sociálně vyloučených lokalit. Vytvořit segregovanou školu je mnohem jednodušší než potom situaci napravovat. Své o tom ví i Andrea Melechová Ruthová, ředitelka ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře. „První krok ke změně bylo, když jsme si přiznali, že situace je alarmující,“ říká. „O to víc se teď musíme snažit být opravdu dobří.“

Mentoring jako jeden ze způsobů kolegiální profesní podpory mezi učiteli znají zahraniční vzdělávací systémy již delší dobu. Přestože se jedná o skvělý nástroj, jak podporovat profesní růst nejen začínajících učitelů, v českém prostředí jde o poměrně novou metodu. Popularizace efektivního způsobu vzdělávání učitelů, inovování výuky a tím i zvyšování kvality škol byly také cíli mezinárodního projektu MenSI, do kterého se zapojily i české základní školy. Co se díky projektu naučily a jak může mentoring pomoci českým učitelům a školám?

V prvním díle naší minisérie jsme se seznámili se dvěma přípravnými kroky pro zavedení plánované projektové výuky. V tuto chvíli víme, proč chceme výuku měnit, a máme vytvořený tým, který změnu začne pomalu provádět. Nyní nás čeká skutečně náročné období, protože začneme tvořit vizi a následně strategii, seznamovat s ní ostatní i zkoušet první projektovou výuku. Pomalu se přesouváme z přípravné fáze do fáze implementační. Nebudeme ale předbíhat a podíváme se na jednotlivé kroky postupně.

Na konci minulého roku vydalo Partnerství pro vzdělávání 2030+ publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem bylo popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Znepokojuje nás narůstající agresivita jednotlivých dětí a mladistvých ve škole i ve veřejném prostoru. Ještě větší ohrožení představují skupinky a party. Jde nepochybně o závažný problém, protože vedle škod na zdraví i na majetku dochází ke snižování pocitu bezpečí u ostatních dětí i dospělých. Vedeme k tématu moudré řeči, diskutujeme o příčinách, hledáme různé způsoby intervence a snad i prevence, vytváříme programy, schvalujeme projekty… Všechna opatření jsou jistě v pořádku.

Milí kolegové, rád bych se s vámi podělil o jeden svůj nedávný zážitek. Byl jsem na koncertu mých oblíbených pražských symfoniků FOK, s nimiž hrál coby sólista ve Straussově koncertu...

V závěrečné části seriálu rozdělené do dvou čísel Řízení školy (3/2023 a 4/2023) se snažím naznačit, jak k tématu přistupuje vybraná odborná literatura.1) Při hledání společného jmenovatele různorodě působících textů jsem identifikoval tři hlavní přístupy, které jsem si pro sebe pojmenoval jako legislativní, kazuistický a koncepční. Poslední ze jmenovaných hodnotí aktuální stav kriticky a navrhuje změny (Filip Kuchař, Václav Trojan, Miroslav Hřebecký, Jakub Černý, Jiří Nantl).

Významnou část svého celkového času stráví zaměstnanci na jednáních. Porady jsou pro úspěch každé organizace důležité, paradoxem však je, že s nimi až příliš často nemáme právě pozitivní zkušenost. V mnoha studiích (Rogelberg, 2019) vedoucí pracovníci shodně hodnotili své porady příznivěji, než jak je vnímali účastníci. Zdá se tedy, že perspektiva vedoucích se zásadně liší. Jak je to možné? Pokud na poradě hodně mluvíte, je pravděpodobnější, že budete mít zážitek ze schůzky spíše dobrý. A kdo na schůzkách obvykle nejvíce mluví? Vedoucí.

Netradiční výuku zažily děti z MŠ Tylova v Ostravě v rámci týdenního tématu „My jsme malí muzikanti“.

Jaro je už tady! Na procházkách pozorujeme jeho první známky, první kytičky, zpěv ptáků, příroda se zkrátka probouzí ze zimního spánku. Zkusme si tuto atmosféru přenést do školek i domů v podobě našeho tvoření s dětmi. A co dnes budeme k výrobě jarních dekorací s lehkým velikonočním nádechem potřebovat?