Pedagogický proces - strana 15

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V 10. díle seriálu o dílnách čtení se věnujeme specifičnosti hodnocení v tomto formátu.

V prvním a druhém díle našeho miniseriálu nejen o virtuálním co-teachingu jsme se společně seznámili s metodou jako takovou a prošli si její výhody a nevýhody, možnosti a bariéry. Nyní nás čeká už konkrétně virtuální co-teaching a podíváme se na situace, při kterých se vyloženě hodí a kdy nám může pomoci vyřešit i některé obtíže – třeba když nám chybí rodilí mluvčí.

Matka žáka nás informovala, že jednomu z žáků, který je medikován v souvislosti s diagnostikovanou epilepsií, budou léky postupně vysazovány a nelze vyloučit riziko záchvatu. Můj dotaz směřuje k tomu, zda je škola v souvislosti s poskytnutím první pomoci povinna zajistit podání léku (např. aplikace diazepamu do konečníku či jiné rodiči požadované medikace), zda lze takovou povinnost pedagogickému pracovníkovi nařídit a jak nejlépe tuto situaci právně ošetřit, ať již se bude jednat o povinnost školy či její dobrou vůli.

Co všechno je potřeba udělat, aby byl školní rok zdárně ukončený?

Profesionálové zabývající se digitálním vzděláváním se jednou za rok sjíždějí do Londýna, aby se zde seznámili s novinkami, navázali nové kontakty či prohloubili stávající spolupráci. Jaký byl letošní ročník?

Do českých středních škol letos míří nejsilnější ročník za 30 let, který se vlivem odkladů projeví ještě v další náborové sezóně. Potom ale čeká školy propad – počty uchazečů o studium budou klesat. Školy tak nyní mají jedinečnou příležitost zabezpečit svůj nábor na roky dopředu. Pomůže jim k tomu posílení pověsti a pozice mezi ostatními školami.

Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.

Sousloví „střední článek podpory“ se v poslední době stalo jedním z nejdiskutovanějších pojmů vzdělávací politiky v České republice. I na stránkách Řízení školy mu byla a je věnována velká pozornost. Stále však nemáme jasno, co to vlastně „střední článek“ je, a živě diskutujeme o tom, jak by měl vypadat. Jakých podob tedy může nabývat? A lze říct, že nějaká podoba je lepší než jiná?

Již 54. ročník národní přehlídky přednesu prózy, poezie, čtení a improvizovaného vyprávění žáků středních pedagogických škol, středních odborných škol pedagogických a pedagogických lyceí, kterou pořádá Asociace středních pedagogických škol ČR, se v letošním školním roce konal v Praze. Hostitelskou školou byla Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33, a zúčastnilo se na 20 škol z celé republiky.

Největší česká ekonomická soutěž pro středoškoláky zná své letošní finalisty. Během krajských kol, která se konala na přelomu ledna a února, poměřilo své znalosti 913 studentů a do národního finále pokračuje 50 nejlepších. Dařilo se studentům z Prahy, Valašského Meziříčí či Přerova. Sedmý ročník Ekonomické olympiády je svou účastí rekordní, zapojilo se do něj 30 800 studentů z více než 500 středních škol.

Zejména pro studenty technických středních škol probíhá již 28. ročník soutěže Autoopravář Junior. Regionální kola se uskutečnila v únoru. Konkrétně to pražské se konalo v Tréninkové akademii POČR v obci Zlatníky-Hodkovice. Finálová kola za Českou a Slovenskou republiku proběhnou společně v polovině dubna.

Při snad každém setkání se zaměstnavateli se ozývá jejich volání po pracovitých absolventech škol, kteří jsou připraveni okamžitě nastoupit do praxe. Zpravidla to je i doplněno poznámkami typu, jak dnešní mládežníci chtějí mít všichni vysokou školu, „nikomu se nechce pracovat“ a učební obory zejí prázdnotou. Metaforicky lze říct, že tito zaměstnavatelé se dívají na školství optikou, která by ho vrátila do minulého století. Důsledkem toho by se tak měli žáci podle některých z nich připravovat uspět ve světě, který již dávno neexistuje.

To kdysi na jedné průmyslovce (převážně klukovské) zakotvili do školního řádu, že studenti ve škole mají povinnost přezouvat se do předepsaných bačkor či pantoflí. Má to logiku. Celý den trávit v jedněch botách nebývá úplně to pravé ořechové. Navíc prach se vnáší do třídy vždy a v zimě, při sněhu a blátě se nanosí až do tříd značná špína. Uklízeči ve školách také nejsou zrovna dostatková profese. Takže lze přijmout toto pravidlo bez námitek.

Odborné vyjádření didaktiček výtvarné a hudební výchovy ke zveřejněnému Návrhu koncepce revize vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV.

Tento článek volně navazuje na zkušenosti z MČ Praha 7 s pilotním zaváděním pozice sociálního pedagoga do škol a klade si za cíl shromáždit alespoň některá data, která ukazují potřebnost ukotvení role sociálního pedagoga v našich školách a školkách.

„Kdybyste děti rozdělovali podle úrovně schopností, tak byste v podstatě prosazovali jejich segregaci. Proč byste ale chtěli mít segregované základní školství? To přece nedává žádný smysl.“ Rando Kuustik, ředitel školy Tallinn

Každý školní rok zažíváme déja vu. Vždy začíná prvního září, kdy se do škol nahrnou odpočaté děti i jejich učitelé. Pocit odpočinku zmizí dříve, než stačí zezlátnout listí na stromech, a poté se rok hekticky žene až do konce června, kdy všichni netrpělivě vyhlížejí začátek letních prázdnin. Aby si před dalším kolem dali pár týdnů zaslouženého odpočinku.

Co vše se skrývá pod emoční inteligencí? Co od člověka vyžaduje a co mu přináší? Jak souvisí s naší dospělostí a sebedůvěrou? O tom všem jsem se bavila s Mgr. Jiřím Šmejkalem, lektorem a koučem AKADEMIE Libchavy.