PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.

Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.

Pokud pojmeme digitalizaci pouze jako převod postupů analogového světa do světa digitálního, nedosáhneme kýžených zlepšení. Potenciál využívání digitálních technologií musí mít větší ambice. Ve vzdělávání se musí ve výsledku jednat o zkvalitnění vzdělávání a podporu spolupráce. Zejména v oblasti vzdělávání musíme mít při zavádění digitálních technologií stále na mysli, že naším cílem není pouhá náhrada současných postupů, naše cíle musí být zásadně vyšší. Na tuto premisu jsme v Národním pedagogickém institutu mysleli, když jsme se pustili do úkolu vytvořit nový Rámcový vzdělávací program jako digitální nástroj. Tak o něm totiž hovoří i původní Hlavní směry revize RVP pro základní vzdělávání vydané MŠMT.

V tomto nepravidelném seriálu o vývoji umělé inteligence (AI) se snažím upozorňovat na zajímavosti, ale také na praktické aspekty dalšího vývoje, které se týkají práce učitelů a ředitelů škol. Dnes se podíváme na dvě novinky – na umělou inteligenci, která programuje, a na nový koncept počítačů, které by mohly dostat AI doslova ke každému.

Může AI vytvářet skutečná autorská díla? Multimodální AI, která kombinuje text, obraz a video, zasahuje do tradičního pojetí AI. Vyvolává diskuse nejen mezi právníky a programátory, ale řeší jej také učitelé v rámci jejich výuky. Generátor videí Sora například umožňuje lidem bez technického vybavení a zkušeností vytvářet zajímavé videoobsahy. Nabízí příležitost pro efektivnější, rychlejší a kreativnější práci, ale přináší také rizika v podobě zneužívání jejích možností.

Fascinující, ale zároveň navozující stavy úzkosti. Také tak lze o neskutečně dynamickém vývoji umělé inteligence (AI) hovořit. V některých ohledech již překonává dovednosti studentů. Navíc se ukazuje, že ekologická stopa používání AI zejm. v oblasti spotřeby energie je výrazně vyšší, nežli si lidé myslí. V článku jsem se zaměřil na tři střípky ze současného vývoje AI, o kterých mi z pohledu vzdělávání přijde užitečné přemýšlet.

Pojďme se zamyslet nad některými méně častými oblastmi, které zavádění umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) do našich životů, škol a vzdělávání přináší. Přemýšlíte, jestli je označení umělá inteligence vhodné? Proč se AI stala celosvětovým fenoménem právě teď? Chová se AI opravdu inteligentně? Proč může být výhodné chovat se k chatbotům slušně? Jak AI mění trh práce? A co může přinést seniorům?

Přehodnocujeme nejen to, co ve školách vyučujeme, ale také to, jak to vyučujeme. Tak by bylo možné stručně popsat sjednocující prvek trendů digitálního vzdělávání roku 2023, které doléhají do základních a středních škol v Česku. Tento soubor vybraných trendů, které považuji pro tento rok za klíčové, jsem představil v příspěvku na konferenci Škola jako místo setkávání v říjnu 2023 v Praze. Zde se s trendy můžete seznámit v podobě článku.

Téma umělé inteligence bude v tomto školním roce postupně a stále intenzivněji doléhat i do školní praxe, využívání nástrojů umělé inteligence žáky si budou učitelé stále více všímat a sami se budou s nástroji umělé inteligence učit pracovat. Tento text se formou výkladového slovníčku pokouší toto téma čtenářům přiblížit. Primárně se zaměřuje na aktuální klíčové koncepty generativních jazykových modelů, se kterými dnes pracujeme nejčastěji prostřednictvím chatbotů.

Profesionálové zabývající se digitálním vzděláváním se jednou za rok sjíždějí do Londýna, aby se zde seznámili s novinkami, navázali nové kontakty či prohloubili stávající spolupráci. Jaký byl letošní ročník?

Článek přibližuje, kam směřuje Česko v oblasti digitálního vzdělávání, jaké má ambice a jaké plány stát pro další období připravuje.

Po patnácti letech vstoupil v platnost v polovině roku 2020 nový standard studia ICT metodika, někdy také nazývaného ICT koordinátor. Článek shrnuje, v čem spočívá hlavní zaměření inovovaného pojetí této důležité pozice na škole, jejímž cílem je podpora učitelů ve smysluplné integraci digitálních technologií do života celé školy.

Máte pocit, že víte, o čem se hovoří, když se řekne vzdělávání na dálku, distanční vzdělávání, hybridní výuka či offline výuka? Před březnem 2020 ležely tyto pojmy na okraji zájmu většiny učitelů, dnes je slýcháme každodenně. Před rokem ovšem označovaly něco jiného než dnes.

V neziskové organizaci Učitel naživo jsme na základě vlastních pedagogických zkušeností získaných ve výuce při vzdělávání na dálku sestavili tipy pro pořádání výukových videokonferencí, které se nám osvědčily. Pro ostatní učitele je nabízíme volně online v infografice, zde je uvádíme v textové podobě.

Zítra ráno videohovor s třídním učitelem na Zoomu, následně si přečti zadání úkolu v Bakalářích, jak o tom píšu na webových stránkách školy v rubrice vaší třídy, do zítřka vlož splněný úkol do Google dokumentu, pořízenou fotografii do sdíleného Padletu, a až to budeš mít, napiš o tom e-mail učiteli angličtiny. Kdybys potřeboval pomoct, napiš mi přes WhatsApp nebo si dáme hovor přes Skype. Stop, takhle dál už ne!

Škola na dálku přinesla do školství nový fenomén, potřebu synchronně – tedy v jeden okamžik – propojit společně žáky i učitele, ideálně obrazem, slovem vysloveným i psaným. Pojďme se podívat na to, z čeho mohou české školy vybírat a čemu věnovat pozornost.

Jako člověk, který se celý svůj profesní život zabývá rozvojem digitální gramotnosti, bych asi mohl vítězoslavně (a cynicky) konstatovat: „Já vám to říkal.“ V plné nahotě a v přímém přenosu do obývacích pokojů se dnes ukázalo, že dostatečné digitální dovednosti pro řízení výuky na dálku má jen část učitelů. Ostatní teď mají problém. Ve skutečnosti ale čelíme spíše jiným problémům a současná situace přináší i netušené příležitosti.

Když v živém přenosu na začátku školního roku 2010 ve světoznámé show Oprah Winfrey zakladatel Facebooku a miliardář Mark Zuckerberg oznamoval, že na zlepšení školství v Newarku věnuje sto milionů dolarů, vypadalo to na možnost udělat excelentní zkušenost, jak lze při dostatku financí postupovat a pozvednout tak systém školství v celém jednom městě. Mnozí doufali ve vznik případové studie, která by byla inspirací pro další města. Zuckerberg podmínil poskytnutí své velkorysé finanční nabídky tím, že Newark musí získat stejně vysokou částku ještě z jiných zdrojů. Peněz tedy mělo být vskutku hodně a zdálo se, že úspěch je téměř zajištěn. Chyba lávky.

Šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS zveřejnilo výsledky druhého ročníku tohoto mezinárodního srovnání. Tentokráte se navíc zjišťovala i úroveň informatického myšlení žáků. Jak dopadli čeští žáci, jsme se bohužel nedozvěděli.

Přesně týden po začátku nového školního roku proběhl v rámci festivalu Future Port Prague kulatý stůl pro zvané účastníky s názvem Digital Challengers. Mix digitálních inovátorů, úspěšných podnikatelů využívajících sílu digitalizace, manažerů, akademiků, ale i lidí ze státní sféry a nezisku diskutoval o tom, jak by digitalizace mohla přispět vyšší ekonomické prosperitě Česka a kde máme slabiny, které brzdí další zlepšování.

Stojíme v historicky největší krizi zájmu o povolání učitele. Ministerstvo školství od ředitelů škol zjistilo, že jim ve školách chybí 11 000 kvalifikovaných učitelů. Je pravděpodobné, že ani slibované zvýšení mzdy o 10 % zásadně situaci nezmění. Cest k učitelství ale existuje mnohem více, jen je v Česku zatím nikdo neměl odvahu prošlapat. Nyní by se to mohlo změnit a situace si to více než žádá.