Pedagogický proces - strana 14

Posouváme se! V dnešní části manažerské abecedy si představíme další čtyři písmena – R, Ř, S, Š, dojde tedy i na háčky – a možná právě ony překvapí...

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a vybrané pražské základní umělecké školy chystají společný projekt pro seniory a jejich vnoučata. Zeptali jsme se iniciátorky projektu, autorky dramaturgie koncertní sezóny pro školy, děti a rodiče s názvem „FOK pro nové generace“, paní Evy Kolkové, a lektorky, která workshopy povede, sbormistryně, pedagožky a členky České Orffovy společnosti Karolíny Řepové, které se podělily o odpovědi.

V první části našeho seriálu jsme se věnovali osobě ředitele školy, popisovali jsme jeho role a kompetence. V dnešní části se posuneme dál a podíváme se, jak působí ředitel školy na své podřízené, aby se naplnily cíle základní umělecké školy. Tématem dnešní části jsou tedy styly vedení.

A jsme v polovině abecedy! Jak dlouho nám v první třídě trvalo, než jsme se naučili polovinu písmenek? Tiskací a psací, malá a velká... A najednou jsme to uměli, i když jsme někdy možná trochu zaváhali, jaké písmeno zrovna použít. Stejně tak je to s manažerskou abecedou – stručně si vysvětlíme, co daný termín znamená, ale někdy jeho význam prostě nedotáhneme do konce. Důležité ale je, že si to uvědomíme a z chyby se poučíme. Tak se pojďme pustit do dalších čtyř písmen: povíme si o motivaci, popíšeme naléhavost, zdůrazníme nutnost odměňování, a nakonec si něco naplánujeme.

Velmi děkuji všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli ke zdárnému průběhu letošních soutěží, které vyhlašuje MŠMT ČR.

V pátek 14. 4. 2023 se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konference k tématu uměleckého vzdělávání pod osobní záštitou pana poslance Marka Výborného, s názvem „Umělecké vzdělávání – rodinné stříbro české vzdělávací soustavy v kontextu výzev 21. století“. Na konferenci vystoupil kromě jiných také Tomáš Kolafa, prezident AZUŠ ČR a ředitel ZUŠ Liberec. To nejdůležitější z jeho příspěvku si můžete přečíst níže. Na Tomáše Kolafu navázala Ivona Křivánková, výkonná ředitelka AZUŠ ČR a ředitelka ZUŠ Kroměříž. Na konferenci vystoupil také Mgr. Jan Mareš, MBA, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT ČR.

Přiznávám, že jsem milovnicí jak belgických pralinek, tak i detektiva Hercule Poirota. A též přiznávám, že si na něj často vzpomenu při šetření stížnosti (kdy stěžovatel hodnotí postup školy v dané věci jako nedůsledný, zaujatý a neefektivní).

V současné době se pedagogické profese potýkají s novými výzvami a změnami, které vyžadují efektivní i inovativní přístup. Nastává digitální éra, na kterou reaguje i online poradna Řízení školy, určená vedení škol, učitelům i dalším pedagogickým profesím. V tomto rozhovoru se Romany Hrdličkové, redaktorky Řízení školy, zeptáme na výhody i výzvy této moderní formy podpory a ukážeme si, jak mohou nejen ředitelé využít online poradnu pro zlepšení své práce a řešení problémů, které jim přináší moderní vzdělávací prostředí. Podpora je dostupná předplatitelům nové aplikace Řízení školy online.

Když Radmila Jedličková v roce 2011 nastoupila jako speciální pedagog v ZŠ Grafická v Praze 5, byla škola prakticky před uzavřením. O čtyři roky později se stala ředitelkou a dnes už naopak hrozí, že se všichni zájemci do tříd ani nevejdou. Ze školy, která byla z 90 procent romská, se stala škola v nejlepším slova smyslu pestrá. „Vsadili jsme na individualizaci výuky a otevřenou komunikaci,“ říká ředitelka Jedličková. „Jsme škola pro všechny.“

Začínala jako učitelka přírodních věd a psychologie, ale anglické školství jí nedávalo smysl. Lucy Crehan se vydala do světa zažít nejúspěšnější vzdělávací systémy na vlastní kůži. Vydala knihu Cleverlands, česky Chytrozemě, dnes se živí jako mezinárodní vzdělávací konzultantka a pracuje na další knize. „Baví mě sledovat rozdílnosti mezi jednotlivými zeměmi a jejich kurikuly a hledat, co funguje, a co ne,“ říká. V Česku Lucy Crehan vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Decentralizace, velký podíl rozhodování na úrovni zřizovatelů a škol a silná společenská víra v dobro diferenciace vedou k nerovnostem ve vzdělávání, s nimiž se Česko dlouhodobě potýká. Na lokální úrovni existuje široké spektrum škol, které poskytují dětem různou kvalitu vzdělávání. To odpovídá společenské poptávce po oddělování „slabších“ dětí a paralelní nabídce výběrových škol. Vše navíc mnohde umožňují a posilují nepsané tiché dohody mezi voliči a politiky, které tento stav konzervují napříč republikou. Ty nelze narušit bez posílení centrální role MŠMT. Nabízí se k tomu doplnění aktuálního středního článku podpory o řídicí pravomoc, která usnadní prosazení národních strategií nad selektivními lokálními tendencemi.

Diskuze o návrhu reformy regionálního školství, který jsem prezentovala v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, se rozhořela naplno. Spolu s klíčovými osobnostmi v oblasti vzdělávací politiky, učiteli, ekonomy i zástupci zaměstnavatelů a odborů jsme tento návrh důkladně probrali a hodnotili jeho možné dopady. V nebývale širokém kruhu odborníků jsme tak odstartovali otevřenou debatu o budoucí podobě českého vzdělávacího systému.

Článek analyzuje vybrané právní aspekty institutu povinné školní docházky, reflektuje její úpravu ve školském zákoně a rozebírá problematická a složitá místa zákonné úpravy.

Dětskou galerii Lapidárium založili v roce 2019 Pavla Semeráková ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov a pražský kurátor Radek Wohlmuth v historických prostorách broumovského kláštera jako experimentální prostor primárně zaměřený na dětského diváka. Jeho náplní je pravidelná příprava kurátorsky vedených výstav respektovaných autorů mladé a střední generace, které by měly žáky a děti, ale i rodiče a učitele vstřícnou formou uvádět do světa současného umění. Nejde v něm o to, přiblížit se dětem pomocí infantilní stylizace, ale pokusit se vytvořit výstavní formát schopný zprostředkovávat živá témata, techniky i výtvarná média a pomocí doprovodných programů je dál rozvíjet.

Dvě třetiny mladých lidí v České republice jsou přesvědčeny, že dnešní děti budou žít v horším světě než my. Pouhá desetina věří v opak.

Rozjívený extrovert, který vyhledává pozornost? Zadumaný introvert, který nespolupracuje? Jak se přiblížit různým typům osobností, jak k nim přistupovat v kolektivu, jaké prostředí a slova volit ve snaze o porozumění? A jak komunikovat v rámci třídy plné individuálních teenagerů? V podcastech Zapojme všechny (34 a 35) jsme si nad tématem vztah dospívajícího dítěte a učitele povídali se Zuzanou Smithovou, komunikační koučkou, která pomáhá dospělým najít společnou řeč s dospívajícími. Druhý díl je určen zejména rodičům, kteří chtějí aktivně řešit problémy svých dětí teenagerů ve škole.

S charitativními sbírkami mají členové parlamentu ze Základní školy Novolíšeňská v Brně dlouholetou zkušenost, takže když začali na jejich školu přicházet spolužáci z Ukrajiny, rozhodli se uspořádat sbírku. Stejně jako v minulých letech se zaměřili na podporu svých vrstevníků.

Z předmětu, který teď učí, ho při státnicích na vysoké škole vyhodili. Neuměl říct přesně definici dělitelnosti. Možná i to vedlo Tomáše Chrobáka v jeho vlastní pedagogické dráze k inovativním přístupům. A možná to ovlivnilo i náš společný rozhovor, který apeluje na pedagogické fakulty, kde jsou v tuto chvíli budoucí učitelé a učitelky matematiky. „Podstatu vzdělávání vidím v tom, že nám má ukazovat, kde jsou dveře různého vědění. My sami se rozhodneme, do kterých z nich vstoupíme. Studentům matematiky bych přál, aby byl na pedagogických fakultách vždy někdo, kdo jim ukáže dveře Hejného metody a pomůže jim nahlédnout, co je za těmi dveřmi čeká, a pak to už nechá na nich, zda vstoupí či nikoliv,“ říká Tomáš Chrobák, učitel ZŠ a pedagogické fakulty Ostravské univerzity, lektor Hejného metody, vítěz GTP ročníku 2019, autor několika sbírek úloh pro profesora Hejného a usměvavý Ostravák.

Zruč nad Sázavou má pět tisíc obyvatel. Až se ale budou zdejší děti hlásit o práci, čeká je proti mnohým vrstevníkům značně výhodnější pozice. Díky místní „základce“ totiž tráví výuku často s iPadem v ruce a s roboty kroužícími mezi lavicemi. Jednou ze zdejších digitálních hybatelek je Hana Nešporová Myslivcová. Učitelka matematiky, občanské výchovy a informatiky (t. č. na mateřské dovolené) vypráví o svých oblíbených aplikacích i o tom, jak si zručská škola cestu k robotům hledala.

Jubilejní třicátý ročník ankety Zlatý Ámos zná od března svého vítěze, respektive vítězku. Je jí Daniela Krátká, osmadvacetiletá učitelka češtiny, občanské výchovy a dějepisu z České lesnické akademie v Trutnově. Z regionálních kol se probojovala přes semifinále až do šestičlenného finále, v němž získala vedle hlavní ceny i titul Dětský Ámos 2023. „Beru svůj věk jako výzvu. Mám pocit, že studenti od mladších učitelů očekávají něco víc a doufají, že to budeme dělat jinak.“