Pedagogický proces - strana 18

Významnou část svého celkového času stráví zaměstnanci na jednáních. Porady jsou pro úspěch každé organizace důležité, paradoxem však je, že s nimi až příliš často nemáme právě pozitivní zkušenost. V mnoha studiích (Rogelberg, 2019) vedoucí pracovníci shodně hodnotili své porady příznivěji, než jak je vnímali účastníci. Zdá se tedy, že perspektiva vedoucích se zásadně liší. Jak je to možné? Pokud na poradě hodně mluvíte, je pravděpodobnější, že budete mít zážitek ze schůzky spíše dobrý. A kdo na schůzkách obvykle nejvíce mluví? Vedoucí.

Netradiční výuku zažily děti z MŠ Tylova v Ostravě v rámci týdenního tématu „My jsme malí muzikanti“.

Jaro je už tady! Na procházkách pozorujeme jeho první známky, první kytičky, zpěv ptáků, příroda se zkrátka probouzí ze zimního spánku. Zkusme si tuto atmosféru přenést do školek i domů v podobě našeho tvoření s dětmi. A co dnes budeme k výrobě jarních dekorací s lehkým velikonočním nádechem potřebovat?

V obrnické mateřské škole se společně vzdělávají děti ze sociálně znevýhodněného prostředí i děti z dobře situovaných rodin. Může za to především celkový program a nastavení zdejší školy. Ta sází mimo jiné na prožitkové učení, učení s chybou a v souvislostech. O předškolním vzdělávání v obci Obrnice, kterou Rada Evropy ocenila jako první českou obec za integraci Romů, jsme si povídali s Vladimírou Pechanovou, ředitelkou zdejší mateřské školy.

Mateřská škola je jediným typem školy a školského zařízení, kde se učitelé potkávají s rodiči dětí zpravidla 2x denně. Tato skutečnost vytváří podmínky pro úzkou a kvalitní oboustrannou spolupráci. Oblast této spolupráce je velká proměnná, každý rok se sejdou v mateřské škole jiní rodiče se svými specifickými možnostmi i motivací a záleží na ředitelích a učitelích každé konkrétní školy, jakými směry spolupráci s rodiči rozvinou. Prostřednictvím následujícího seriálu nabízíme inspiraci, jakým způsobem můžeme ke spolupráci využít různé profese a zájmy rodičů.

Kniha, se kterou bych chtěla čtenáře seznámit, mě zaujala z několika důvodů. Prvním z nich je, že naše mateřská škola má homogenní uspořádání dětí ve třídách. Zaujal mě název a říkala jsem si, jaké to je být učitelkou ve věkově heterogenní třídě. Na problematiku heterogenních a homogenních tříd existuje mnoho různých názorů, počínaje názory učitelek, rodičů, laické veřejnosti až po názory odborníků.

V květnu se po celé České republice konají zápisy do mateřských škol a pro mnoho rodičů je to důležitý milník v životě, protože tímto okamžikem začíná vzdělávací proces, který už je jen krůček od toho, že „za chvíli” budou mít doma školáka.

A jsme v polovině abecedy! Jak dlouho nám v první třídě trvalo, než jsme se naučili polovinu písmenek? Tiskací a psací, malá a velká... A najednou jsme to uměli, i když jsme někdy možná trochu zaváhali, jaké písmeno zrovna použít. Stejně tak je to s manažerskou abecedou – stručně si vysvětlíme, co daný termín znamená, ale někdy jeho význam prostě nedotáhneme do konce. Důležité ale je, že si to uvědomíme a z chyby se poučíme. Tak se pojďme pustit do dalších čtyř písmen: povíme si o motivaci, popíšeme naléhavost, zdůrazníme nutnost odměňování, a nakonec si něco naplánujeme.

Děti si rády hrají a milují, když nemusí sedět jen v lavici či u nástroje. Ráda jim tento luxus dopřávám. Hravě se tak naučí hudební teorii, aniž by měly pocit, že se něco učí. Zároveň si změnou aktivity odpočinou.

Ředitel základní umělecké školy je ředitel jako každý jiný, s obrovskou odpovědností za chod své zušky. Přesto někdy slýcháme názor, že to má tak nějak jednodušší, protože to není ta „povinná“ škola, že je to vlastně zábava, a vůbec... Pojďme se v našem seriálu podívat na ředitele základní umělecké školy trochu hlouběji a v deseti článcích popsat jeho činnosti. A kde jinde začít než u něho samého. Takže – kdo je vlastně ředitel ZUŠ?

U příležitosti zvolení pana Tomáše Kolafy novým prezidentem Asociace základních uměleckých škol České republiky jsme ho požádali o odpověď na několik otázek, týkajících se dalšího směřování a plánů tohoto profesního spolku.

Představte si svět, kde je všechno dokonalé. Lidé mají nejvyšší IQ, jsou fyzicky zdatní, mají stejné názory a pocity. Rodí se jen zdravé děti, které stoprocentně plní vše, co jim dospělí určí, a ve školách se připravují na svůj budoucí, dokonalý život.

Základní umělecká škola Eduarda Marhuly, pro domácí i přespolní prostě jen „Marhulka“, vstoupila do 115. roku své existence. Na zakládajících listinách stojí „Hudební a varhanická škola Matice školské v Ostravě na Mariánských Horách, 15. 10. 1907“.

U příležitosti uvedení notové publikace Jaroslava Krčka „Poslyšte, křesťané“ se koncem listopadu loňského roku před zcela zaplněným Tereziánským sálem Břevnovského kláštera představilo téměř osmdesát účinkujících. Adventní koncert připravilo ve spolupráci s Asociací základních uměleckých škol České republiky a Benediktinským arciopatstvím v Břevnově Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu, které také titul vydalo.

To, že v podnikatelské sféře platí rovnítko mezi spokojeným kolektivem zaměstnanců a podávanými výsledky – ziskem, není nic nového a nikdo nezpochybňuje, že bezpečné prostředí, ve smyslu svobodného, podporujícího a spravedlivého prostředí, uvolňuje mozkový potenciál pracovníků.

První čtvrtletí roku 2023 je za námi, čas utíká, a i my se posunujeme v manažerské abecedě. Máme za sebou prvních osm písmen a nyní se podíváme na čtyři další a vymezíme si interní komunikaci, zájmeno já jako kouzlo odstranění konfliktů, dále zmíníme krizi, a nakonec si povíme o lídrovství.

Rád bych se s vámi podělil o jeden svůj nedávný zážitek. Byl jsem na koncertu mých oblíbených pražských symfoniků FOK, s nimiž hrál coby sólista ve Straussově koncertu pro lesní roh německý hornista Felix Klieser. Potud zdánlivě běžná situace. Až na to, že zmíněný hornista se narodil bez rukou a na nástroj upevněný ve zvláštním stojanu hrál nohou. A naprosto famózně. Na základě textu o německém hornistovi Felixu Klieserovi jsme požádali jeho autora, pana Miroslava Hřebeckého, o rozhovor. Inkluzivní přístup je téma, které v prostředí českých ZUŠ zatím není příliš diskutováno, přestože je tato problematika (vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) v uměleckém prostředí evidentně přítomná. Rovný přístup je jedním ze dvou cílů Strategie 2030+, koncepčního dokumentu MŠMT ČR, který nastavuje priority ve vzdělávání pro následující období, a základní umělecké školy by mohly přinést mnoho inspirativních přístupů.

V dalším díle seriálu popisuje učitelka českého jazyka a literatury na 2. stupni Jitka Suchá, jak koncipují výuku literatury v Základní škole Staňkov, zapojené do projektu Pomáháme školám k úspěchu, a jaké změny provedli.

Romština se v České republice v posledním půlstoletí postupně vytrácí a romsky mluví zhruba jen třetina romských dětí. I když jazyk přestal být po pádu komunismu potlačován a trochu pronikl do sféry veřejné komunikace, stejně o romštině, podobně jako o Romech, dál panuje mnoho předsudků a málo se o ní ví. Proto jsme se na podporu romštiny a romských dětí – mimo jiné – zaměřili v naší organizaci Nová škola, o. p. s. Jezdíme po školách a nacházíme zde různorodou praxi.

MŠMT vyhlásilo pro školní rok 2022/2023 celkem 40 vědomostních soutěží. Pouze tři z nich na celostátní úrovni organizuje ministerstvem přímo řízená organizace NPI (soutěž Daniel, Středoškolskou odbornou činnost a Soutěž v programování). Ostatní soutěže nově organizují jiné subjekty – univerzity, spolky, svazy. Přechod k tomuto řešení byl vcelku nečekaný a rychlý. Všichni organizátoři se potýkají se stejnými problémy, organizačními (zhroucení už zavedené sítě spolupracovníků pro školní, okresní a krajská kola soutěží) i finančními.