Pedagogický proces - strana 19

Popularita osobnosti v dnešním světě nesouvisí s jejími kvalitami, pozitivními schopnostmi nebo charakterem. Naopak, nejvíce pozornosti získávají konflikty, bezohlednost a bezskrupulózní dravost. Rád bych se s vámi v tomto článku podělil o metodu, pomocí které se mi podařilo u svých sedmáků zbourat kult osobnosti jménem Andrew Tate.

Individuální předpoklady pro učení i samotný průběh učení se u jednotlivých žáků liší. Ovlivňuje je různá míra motivace, odlišné vzdělávací možnosti (preferovaný učební styl, dílčí znevýhodnění v učení, inteligence, paměť, schopnost soustředit se atd.), ale i rodinné zázemí a podmínky. A na to by měl učitel při přípravě na výuku myslet a faktory zohlednit.

Každý učitel má, minimálně z dob covidové pandemie, vlastní zkušenost s řadou digitálních komunikačních nástrojů i výukových aplikací ve svých hodinách. Přesto začlenění nové digitální kompetence v mnohých probouzí sokratovské „vím, že nic nevím“…

Projekt zaměřený na seniory, kteří na sklonku svého života často propadají stesku a pasivitě, vymysleli členové parlamentu ze Základní školy Byšice. Ne nadarmo se říká, že děti a staří lidé toho mají mnoho společného.

Důležitou součástí výuky cizích jazyků je možnost slyšet rodilé mluvčí v běžných situacích. Kromě samotného pobytu v zahraničí se mohou žáci a studenti setkat s běžnou konverzací třeba i ve filmech. Propojení výuky anglického nebo německého jazyka s tématy týkajícími se aktuálního dění ve světě a života mladých lidí nabízí portál s dokumentárními snímky a materiály pro vyučující JSNS.CZ vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

Školní budovy a pětibodová hodnoticí škála se zdají být pro vzdělávání příliš těsné. Mění se to, co je považováno za znalosti i za formy učení se. Přesypávání ověřených informací do hlav žáků se stává minulostí. Naopak vytváření nových souvislostí, představivost o variantách budoucnosti a příprava na celoživotní vzdělávání je tím, co je třeba v dětech posilovat. Festival ukazuje, že umění a kreativita jsou prostředkem k proměně vzdělávání i člověka – člověka, který potřebuje být schopný reagovat na neustálé změny světa a společnosti. Právě „proměna“ je tématem třetího ročníku festivalu. Tvůrčí přístupy ve vzdělávání přiblíží rozmanitý program přednáškami, workshopy, komentovanými prohlídkami či divadlem.

Vzdělávací oddělení organizace Post Bellum zpracovává pamětnické příběhy na portálu Paměť národa a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. To se velmi dobře daří pomocí zážitkových workshopů, lektorských programů a kinopříběhů. Učitelé si všechny tyto programy mohou objednat na skoly.pametnaroda.cz .

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Za své sedmnáctileté působení ve školách jsem zjistila, že není nijak výjimečným jevem situace, kdy učitel-rodič má ve stejné škole, kde vyučuje, i své dítě. Tato konstelace s sebou přináší mnohé situace, které i v souvislosti s povahou a projevem chování dítěte samotného mohou být náročné.

K nejúspěšnějším animovaným projektům posledního roku patří film Tmání, který je autobiografickým dílem režiséra Ondřeje Moravce. Má nominaci na Českého lva, účastnil se prestižního filmového festivalu v Benátkách i festivalu v Jihlavě. Píseň k filmu složila Lenka Dusilová, odehrává se ve virtuální realitě a zabývá se dnes bohužel velmi aktuálním tématem křehkého psychického zdraví dospívajících. Působivou animovanou formou vypráví autentický příběh chlapce / mladého muže bojujícího s depresí a ukazuje, jak se mu daří s tímto vnitřním démonem bojovat. Projekt má ale také vzdělávací rozměr – nabízí speciální edukační programy pro školy s připravenými manuály pro učitele a studenty. O tom, co do škol může snímek přinést a kde je možné jej zhlédnout, hovoří producentka Hana Blaha Šilarová.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA, dříve ČOSIV) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na čtvrtou tematickou oblast metodik s názvem Řešení problémů.

V rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky „Nová metoda vzdělávání pro 21. století: Virtual-Co-Teaching“ pracoval tým katedry andragogiky a managementu vzdělávání PedF UK na smysluplném využití virtuální spolupráce mezi učiteli a odborníky a zjišťoval, jaké možnosti nabízí způsob výuky, při kterém je jeden vzdělavatel fyzicky přítomný a druhý virtuálně připojený. Celý projekt byl realizován od roku 2020 a výstupy byly průběžně publikovány v odborném tisku. Pro Učitelský měsíčník je nyní připravena krátká série tří článků, které metodu představí a ukážou její možnosti pro běžnou výuku v obvyklém školním prostředí. Nejprve se společně seznámíme se základy co-teachingu, následně si projdeme jeho výhody a nevýhody a v posledním díle si ukážeme konkrétní náměty na zařazení virtuálního co-teachingu do běžné výuky. V závěru seriálu čeká na čtenáře také QR kód, který je navede na připravené výukové hodiny a celou metodiku. Pokud vás tedy metoda zaujme, budete mít kde dále čerpat inspiraci a případně i kontakty, na které se obrátit pro další spolupráci a sdílení dobré praxe.

Jsou věci, na které vás během studia zapomněli upozornit. Jednou takovou je, budete muset rozdávat známky. Řeknete si určitě, že na tom přece nic není, každý ví, že učitel známkuje. Problém je v tom, že klasifikační stupnice má JENOM pět stupňů.

V srpnu 2018 Greta Thunbergová, tehdy žákyně na začátku deváté třídy soukromé francouzské školy v centru Stockholmu, přestala chodit do hodin a místo toho trávila školní dny před švédským parlamentem s transparentem „Školní stávka pro klima“. Ten rok bylo ve Švédsku mimořádné horko a požáry a Thunbergová apelovala na politiky, aby se důsledně zasadili za opatření proti dalšímu globálnímu oteplování. Ve svém protestu pokračovala každý pátek a brzy si získala pro svůj mladý věk (bylo jí 15 let) a přímočaré (až neomalené) vystupování značnou mediální pozornost, a to nejen ve Švédsku, ale celosvětově.

Ze všech dětí vyrostou dospělí. Ovšem cesty k dospělosti i později samotná dospělost se dítě od dítěte výrazně liší. Aniž bychom popírali vliv dědičnosti a dalších biologických předpokladů, podstatná část odlišností souvisí především s podmínkami a výchovnými přístupy v rodině a později i ve škole. Jistě je okolností mnohem víc na úrovni celospolečenské i individuální, ale tato dvě prostředí pokládáme za klíčová.