Mgr. Eva Bělinová

V předchozích měsících jste se prostřednictvím našich výukových lekcí pohybovali „za horizontem“. V seriálu jsme se pokusili vybrat tematicky a oborově různorodé náměty do hodin, které budou pestré i geograficky. Poslední díl si zaslouží věnovat odlehlému, o to však krásnějšímu a mystickému kraji Broumovska na hranicích s Polskem. Vydáváme se do Police nad Metují. Na každém kroku nás tudy provázejí Kryštof a Kilian Ignác Dientzenhoferové, budeme se věnovat barokní architektuře. Dějepis ale zdaleka není jediným oborem, k němuž lekce přispívá.

Žáci 2. stupně si pod vedením knihovníka a učitele prohloubí znalosti o svém rodném městě a jeho historii, na konkrétním příkladu vysvětlí, jak probíhalo jeho zakládání. Na vybraných ukázkách hodnotí způsob života a práce předků na našem území v minulosti a život v současnosti s využitím regionálních specifik – v tomto případě města Kolína a Kolínska. Lekce je pochopitelně velmi jednoduše adaptovatelná pro jiné místo České republiky. V lekci žáci propojí učivo dějepisu, výtvarné výchovy, zeměpisu či výchovy k občanství.

Zajímá vás, co zanechalo druhohorní dění na Opavsku? Lekce ve Slezském zemském muzeu v Opavě vás seznámí se stopami moře, které žáci prvního stupně vyhledávají v expozici i cestou od školy. Vyzkoušejí si, jak to vypadalo, když ledovec zanechával stopy v krajině. Lekce s prvky dramatické a slohové výchovy vám umožní si představit, jak daleko od nás jsou události, které se staly před více než dvaceti miliony let.

S využitím animačního programu Stop Motion Studio a několika tabletů se stativy žáci primy, kteří vyrazili na výuku do mělnické knihovny a rozdělili se do skupin, vymysleli a vytvořili příběh Karkulky ve městě 21. století. Sledovali, jak jejich práci vnímali a chápali ostatní spolužáci. Uvědomili si efekt změny prostoru na všeobecně známý příběh. Ověřovali komunikační účinky vybraných či samostatně vytvořených vizuálně-obrazných vyjádření. A nutno podotknout, že sami sebe velmi překvapili.

„Pochazam z Kravařa z hausirnickeho rodu. Fater i muter ježdžili po rajchu hausirovač a zarobili se fajne penize. Tymu chčeli, abych začala hausirovač i ja. Co to obnašalo? Chodžič po domoch a prodavač belejake zboži. Korale, krajkove šnuptychle, svate obrazky nebo gardyny. Moc se mi to podobało, bo’ch se došč narajzovala a ke všeckymu aj fajně zarobiła.“

Podpora kreativního učení umožněná Ministerstvem kultury ČR a Národním plánem obnovy svedla k téměř každotýdenní spolupráci muzejní pedagogy či galerijní edukátory s učiteli základních škol. Článek vedle shrnutí přínosů takové spolupráce nabízí i popis výukové jednotky (na cca 90 minut), který poskytne představu, jak výuka v galerii může probíhat, co může nabídnout. Snad vám bude inspirací, stejně jako vybrané lekce publikované v dalších měsících v rámci otevíraného seriálu.

Před několika málo měsíci jste měli možnost přečíst si v seriálu „Zkoumavé čtení“ na stránkách Učitelského měsíčníku o našich zkušenostech se zaváděním metod rozvoje čtenářství v odborných předmětech na druhém stupni základní školy. Referovat o zkušenostech umí leckdo z nás, že ano? Naší snahou je však vždy nabídnout různorodé formy metodické podpory těm, kdo by se rádi vydali v našich stopách. Dovolte nám tedy téma uzavřít představením, co nabízíme volně ke stažení.

Říká se, že dnešní děti nečtou - je tomu skutečně tak? Pokud ano, je možné tento stav změnit? Proč je důležité, aby děti četly? Jak rozvíjet dětské čtenářství? Jaké knížky baví dnešní děti a jak zakomponovat čtenářské aktivity do běžné výuky? Odpovědi nejen na tyto otázky se můžete dozvědět na pravidelných setkáních centra kolegiální podpory a ve školních čtenářských klubech na II. stupni základních škol. Projekt Nové školy, o. p. s., který vznikl díky podpoře z OP VVV, vám představí Mgr. Eva Bělinová, realizátorka projektu.

Natálce je 9 let. Ve školním roce 2012/13 opakovala 1. ročník. Natálčini rodiče jsou závislí na drogách. O dceru se nestarali. Vyrůstala pouze s dědečkem v domě bez vody a elektřiny. Do školy chodila špinavá a hladová. V září 2012 se jí ujala teta. Od ledna 2013 začala Natálie chodit do čtenářského klubu, kam ji přivedla kamarádka Ilonka. Zpočátku byla plachá, téměř nemluvila, do společných aktivit se nezapojovala. S hlasitým čtením měla velké obtíže. V dubnu si vypůjčila knihu Jakub a Jáchym, kterou prý celou přečetla a moc se jí líbila. V knize se orientovala a s dopomocí byla schopna představit hrdiny, i když často během rozhovoru uváděla, že „si to už nepamatuje“. Lze se domnívat, že členství v klubu má pozitivní vliv nejen na Natálčiny čtenářské dovednosti (lepší technika čtení, větší porozumění čtenému, soustředěné naslouchání), ale i na celkový rozvoj její osobnosti...