Dokumenty - strana 4

  • Článek
S rychlým nástupem digitálních technologií do školního prostředí se věnuje čím dál více pozornosti digitálnímu wellbeingu dětí. Na vyučující se však často zapomíná, přestože také čelí novým výzvám. Jak tedy v pedagogické praxi udržet „digitální“ rovnováhu a spokojenost i přesto, že nás technologie (dobrovolně i nedobrovolně) obklopují na každém kroku?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
O wellbeingu žáků se nejčastěji dozvídáme prostřednictvím krátkých dotazníků. Do jaké míry se na ně můžeme spoléhat a proč se všude píše, že „neslouží k diagnostickým účelům“?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
V posledních letech jsme čelili několika celospolečenským krizím. Od těch dlouhodobějších, jako pandemie a válka na Ukrajině, po krátkodobější, avšak neméně závažné, jako byly bombové výhrůžky nebo povodně. I když se na první pohled může zdát, že takové události na děti, kterých se bezprostředně nedotýkají a které je nemusí aktivně řešit, nemají dopad, opak je pravdou. Pro děti, které jsou teprve v procesu vývoje, často nemohou situaci aktivně ovlivnit a mají omezený přístup k informacím, mohou takové situace znamenat značnou psychickou zátěž, a podepsat se tak na jejich celkové pohodě.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Máme Týden pro wellbeing ve škole. To je příležitost k zamyšlení nad problematikou zakazování mobilů ve školách. Hned na začátku musím přiznat, že výchova bez vlivu online prostředí je mnohdy jednodušší a při sledování určitých cílů může dávat smysl. Wellbeing k nim patří. Na to, o jaké cíle jde, se ale musíme podívat trochu blíže.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
K dosažení wellbeingu v českém školství nestačí pouze úsilí jednotlivých škol. Nutně potřebujeme spolupráci hlavních aktérů školského systému, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je zásadní, abychom cítili sounáležitost se společnými kroky ke zlepšování českého školství, což zahrnuje debatu a spolupráci, která nyní často ředitelům i učitelům chybí.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Nejhlubší stopu v myslích a duších žáků za sebou zanechávají učitelé, kteří podporují dobré vztahy ve třídě, dokážou se s dětmi zasmát a dát jim najevo, že na nich záleží. Na rozdíl od minulosti dnes už máme výzkumy, které opakovaně prokázaly, jak zásadní je to i pro vlastní učení. „Dříve musel zvládat tyto dovednosti učitel sám o sobě, dnes už by ale měly být součástí profesních kompetencí,“ myslí si Lenka Krejčová, psycholožka a ředitelka pražského DYS-centra.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Cesta k digitálnímu wellbeingu nevede podle Jany Klusákové, ředitelky Onfine (dříve Replug me), a Adély Lábusové z organizace Jim & Jules přes zákazy. „Je to pravděpodobně stále dominantní představa části učitelů a rodičů, ale digitální wellbeing neznamená pouze vzít dítěti mobil z ruky. Ano, chceme, aby ho více odkládaly. Ale primárně to souvisí s tím, proč a jak děti digitální technologie používají,“ myslí si Adéla Lábusová. V dvojrozhovoru s ní a s Janou Klusákovou jsme mluvili především o tom, jakou roli v tom má hrát škola. Jak problematiku digitální kompetence a digitálního wellbeingu systémově pojmout v rámci českého školství, tím se nyní obě zabývají v rámci pracovní skupiny Digitální wellbeing, jejíž činnost společně koordinuje Národní pedagogický institut ČR a Partnerství pro vzdělávání 2030+.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Na schodiště boskovického gymnázia shlíží kamenná busta Jana Amose Komenského. Nic nezvyklého, podobizna Učitele národů zdobí školy po celém Česku. Tu boskovickou dnes ale oživuje drobný barevný detail – kolem jeho krku je volně uvázána fialová šála z krepového papíru. Fialové stužky visí i ze zábradlí, dveře tříd lemují balónky. Komenského fialová šála je tak jedním z mnoha detailů, které návštěvníkům a studentstvu naznačují, že dnešek bude jiný než obvyklé školní dny – dnes je Fialový den. Škola jím zahajuje celoroční program Zázemí pro duši – sérii podpůrných aktivit přinášených neziskovou organizací Nevypusť duši, jejichž cílem je vytvářet ve školách prostředí, ve kterém má duševní zdraví pevné místo a je přirozenou součástí školního života.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Duševní pohoda (wellbeing) dospívajících je často skloňované téma. Tlaky, kterým dospívající v dnešní době čelí, jsou násobně vyšší, než byly před deseti či dvaceti lety. V nedávném výzkumu Národního institutu SYRI jsme sledovali duševní pohodu u žáků a žákyň šestých tříd, protože raná adolescence, kdy se jedinec potýká s fyzickými a emočními změnami, představuje mimořádně náročné období. Navíc právě v tomto věku přichází přechod na druhý stupeň, který s sebou přináší vyšší nároky na výkon a hodnocení.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Dobrovolnictví může pomoci hned dvakrát. Má pozitivní dopad na komunitu, které pomáhá, ale i na lidi, kteří se do pomoci ostatním zapojují. Lidé, kteří se do dobrovolnické práce zapojují pravidelně, mohou zažívat pocit smysluplnosti a naplnění, výzkumy poukazují také na snížení hladiny stresu a posilování osobní odolnosti. Kromě zlepšení psychické pohody některé dobrovolnické aktivity nabízí i fyzické benefity, mnoho projektů totiž vyžaduje fyzickou práci – ať už jde o úklid veřejných prostor, sázení stromů, nebo třeba stavbu nových herních prvků na dětském hřišti.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Tématu duševního zdraví se na EKO gymnáziu Brno věnujeme aktivněji od doby, kdy začalo být více a více zřejmé, jakým způsobem se na něm u studentů podepsalo období covidu-19. Začali jsme realizací dvou projektů zaměřených na péči o duševní zdraví (nazvali jsme je Pokoj v duši 1 a 2) formou specializovaných přednášek a workshopů a poté jsme se rozhodli pravidelně pořádat Wellbeing Day.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.
Vydáno: 21. 01. 2025
Metodické doporučení nahrazuje dosavadní konstantní výklad vyhlášky o FKSP, která je nahrazena právní úpravou na úrovni jednotlivých zákonných právních předpisů upravujících tvorbu a hospodaření s fondem.
Vydáno: 06. 01. 2025
Od 1. ledna 2025 k odstranění limitu 6 let pro zápočet tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě pro účely určení délky započitatelné praxe, která je rozhodující pro zařazení zaměstnance do platového stupně. Jedná se o čerpání mateřské dovolené, rodičovské dovolené, trvalé péče o dítě.
  • Článek
Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.
Vydáno: 20. 12. 2024
Od 1. 1. 2025 může zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Nová právní úprava (§ 87a zákoníku práce) se neuplatní u pedagogických pracovníků. Nová právní úprava (§ 87a zákoníku práce) se může uplatnit u nepedagogických pracovníků. Je nutné věnovat pozornost podmínkám sjednaným v písemné dohodě o „samorozvrhování“ pracovní doby.
  • Článek
V říjnu se v Praze uskutečnila konference Curriculum 2024, která spojila odborníky na vzdělávání, zástupce škol, akademiky i zaměstnavatele k diskusi nad Inovací oborové soustavy (IOS) – projektem, který má zásadně proměnit podobu středního vzdělávání v České republice.
Vydáno: 17. 12. 2024
  • Článek
Vyšší odborné vzdělávání (VOV) v České republice, zavedené v roce 1995, je klíčovou součástí terciárního nevysokoškolského vzdělávání. V současnosti se připravuje zavedení tzv. krátkých cyklů na úrovni EQF 5, které mají flexibilně reagovat na potřeby trhu práce a zvýšit zaměstnatelnost absolventů. Tyto inovativní programy, navržené ve spolupráci se sociálními partnery, mají za cíl poskytnout specifické dovednosti a znalosti, které mohou být okamžitě aplikovány v praxi.
Vydáno: 17. 12. 2024