Tomáš Matoušek

Proměna toho, co a jak se mají děti a studenti ve školách učit, je v posledních týdnech a měsících velkým tématem. Přispívá k tomu mimo jiné i skutečnost zrychlujícího se světa a častěji se měnících potřeb pracovního trhu. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto zpracoval šetření o tom, jak si učitelé a školy stojí při implementaci RVP v oblasti digitálních technologií. A většina respondentů hlásí, že již začali.

Jak se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí studentů? Jaké mají pedagogové postoje k digitálním technologiím? To zjišťoval Národní pedagogický institut ČR v šetření mezi vedením ZŠ, SOŠ a gymnázií a také mezi učiteli. Velkou oporou oběma skupinám jsou podle vyplněných dotazníků ICT koordinátoři.

Digitalizace je velkým tématem nejenom na pracovním trhu, ale už i ve školství, které se – byť se zpožděním – snaží reagovat na aktuální trendy a proměnu trhu práce. K tomu, aby školy zvládaly kvalitně připravovat děti na výzvy 21. století a moderního světa, potřebují pomocnou ruku zvenčí. Tu jim nabízí mimo jiné právě i Národní pedagogický institut ČR, a to povětšinou zdarma.

Tlak na robotizaci a digitalizaci žene trh práce a očekávané kompetence zaměstnanců na hranu možného. Zatímco v minulosti trvaly pracovní a vývojové revoluce stovky let, nyní můžeme podle expertů očekávat změny co dvě desetiletí. Aby lidé obstáli, budou se muset učit přizpůsobovat.

Nejen zhodnocení situace okolo zákazu či využívání mobilních telefonů ve škole bylo tématem prvních měsíců nového školního roku. Duo M+M, tedy Pavel Matějíček s Václavem Maněnou, si tentokrát v KYBcastu posvítilo na umělou inteligenci, její pokrok a možnosti, jak s ní mohou učitelé v hodinách pracovat.

I ve školním roce 2024/2025 mohou školy využít široké palety služeb Národního pedagogického institutu ČR, mnohé z nich jsou navíc zdarma. S ohledem na novou informatiku, důraz na digitální kompetence a obměnu školní techniky jde jistě o příjemnou zprávu.

Už čtyři roky krajský ICT metodik – KIM – David Kalivoda pomáhá pod Národním pedagogickým institutem ČR školám s digitálními technologiemi. Náplní jeho práce je zejména vytváření odborné podpory učitelům i vedení škol, jak začlenit nové digitální technologie do výuky, ukazuje jim také aplikace a metody vhodné pro tyto účely.

Vede předmětovou komisi informatiky, a tak se implementace revizí a přechodu na novou informatiku na její škole Lenka Blehová účastní v první linii. Pardubické Gymnázium Dašická se nicméně rozhodlo jít vlastní cestou a změny přišly ze sborovny namísto z ředitelny. Také na ně najíždějí postupně, aby se systém nezhroutil a učitelům se vše podařilo zvládnout.

S partou srdcařů ze Slovenska obrazně řečeno na koleni postavili robustní systém, díky kterému se letošní deváťáci hlásí na střední školy elektronicky. Miroslav Krejčí, šéf Cermatu, nyní v KYBcastu Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) slíbil, že pokud se ministru Mikuláši Bekovi podaří podobným způsobem změnit legislativu i u přijímání dětí do mateřských a základních škol, DiPSy to zvládne. V podcastu promluvil i o tom, jak už systém pomohl ředitelům škol v praxi.

Svět výpočetní techniky mu v dětství učaroval natolik, že se po večerech vracel do školy. Láska k počítačům byla tak silná, že se z Tomáše Bazalíka stal ještě na gymnáziu správce školní sítě, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Stal se z něj IT guru Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) a majitel IT firmy. Kruh pomyslně uzavřel návratem do škol v obou ze svých profesí.

Zkazky, že antivirové firmy píšou viry, aby si tím zajistily odbyt svých produktů, je podle IT expertů KYBcastu pod Národním pedagogickým institutem mýtus. „Sami jsme měli hromadu práce, proč bychom si ji ještě přidělávali?“ usmívá se Pavel Matějíček otázce svého kolegy Václava Maněny. Ochraně zařízení se oba experti věnovali v novém díle podcastu na přání učitelů.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

„Umělé inteligence (AI) není potřeba se bát, ale měli bychom se mít na pozoru, k čemu ji kdo používá. Stejně jako dynamit totiž může mít pozitivní i negativní vliv,“ říká IT expert a středoškolský pedagog Václav Maněna. V rozhovoru popisuje, jak k nové technologii přistupují kantoři nebo jak by se měla proměnit výuka v digitální době. A zabrousí i do tématu o podcastu KYBcast, který vede s kolegou Pavlem Matějíčkem.

Teze učitelů, že budou studenti díky generativní umělé inteligenci podvádět, je podle IT expertů lichá. Vysvětlují, že je prozatím tato technologie nedokonalá, přesto může být skvělým pomocníkem nejen při přípravě na vyučování, ale i v samotných hodinách. Zmiňují také, jak se školství i kantorská profese v nejbližších letech mohou díky nových digitálním technologiím proměnit.