Dokumenty - strana 3

  • Článek
Nově (4 měsíce) jmenovaná zástupkyně ředitele (pracovní smlouvu má na dobu neurčitou jako učitelka) půjde na mateřskou dovolenou. Předpokládám, že minimálně 3 roky nebude v pracovním poměru. Jaké jsou možnosti jejího zástupu? Je jmenování do funkce zástupce ředitele odvolatelné z tohoto důvodu, nebo se hledá zástup za mateřskou a dochází ke jmenování na dobu určitou po dobu mateřské? Nebo můžu jmenovat nového zástupce a po návratu z mateřské nemusím původní zástupkyni opět jmenovat do funkce?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Stanislav Laštůvka, ředitel Gymnázia Rájec-Jestřebí s více než třiceti lety zkušeností, sdílí v rozhovoru s Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce, jak mezinárodní projekty, zejména program Erasmus+, transformovaly školu. Díky jeho vedení se gymnázium stalo centrem inovativního vzdělávání, které připravuje studenty na globální výzvy.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na zapojení žáků do chodu školy.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Eduzměna má za sebou pět let. Pět let věnovaných systémové podpoře předškolního a základního vzdělávání v mikroregionu Kutnohorska s ambicí vytvořit přenositelný model změny k lepšímu i pro další ORP. Co se podařilo, kudy vedly slepé uličky a co bude dál, to jsou témata bilančního rozhovoru s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna Zdeňkem Slejškou, který je také hlavním architektem projektu.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Bylo nebylo. V České republice se kdysi zavedly v rámci veřejného zdravotnického systému špičkově vybavené nadstandardní kliniky HIGH HEALTH pro pacienty s vysokým potenciálem z řad nadaných lidí. Hlavním oficiálně deklarovaným důvodem pro zřízení bylo, že společnost potřebuje své lídry a ti, aby mohli pro společnost pracovat naplno, musejí být zdraví. Udržet si vysokou úroveň zdraví i při nadstandardním pracovním výkonu je složité, proto jim je třeba poskytnout exkluzivní prostředí se špičkovým personálem a vybavením. Tato investice se vrátí státu i celé společnosti.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
V celém prvním vzdělávacím období, zejména v 1. a 2. ročníku, působí hodnocení známkou na žáky jako kontro ­verzní faktor – buď je demotivující, nebo v případě, že se jedná o motivaci kladnou, jde o nevhodnou tzv. vnější motivaci. Její důsledky se projeví naplno následně ve vyšších ročnících jako závislost na vnější motivaci a také v negativních postojích žáků ke škole. Hodnocení známkou (klasifikace) bez dalšího doplňujícího hodnocení zároveň kom­plikuje důsledné sledování individuálního pokroku každého žáka. Ministerstvo školství proto chce způsob hodnocení změnit. Tento záměr několikrát veřejně prezentovalo a postupně se o něm začíná stále více mluvit, což vítáme. Zároveň se však objevují různé zkreslené informace, které rádi uvedeme na pravou míru.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Dne 1. 1. 2025 nabývá účinnosti ustanovení § 87a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Podle tohoto ustanovení zákoníku práce zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
  • Článek
Návrh novely školského zákona (č. j. MŠMT-10355/2024-2), která je v současnosti předmětem legislativního procesu, jehož dokončení se předpokládá v první polovině roku 2025, přináší významnou inovaci institutu školské právnické osoby, jak je dnes upravena v § 124 – § 140 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění). Legislativní změna má přinést rozšíření možností využívání školské právnické osoby jako nástroje společného zřizování škol více zřizovateli včetně nových konfigurací veřejných zřizovatelů. Cílem tohoto textu je shrnout podstatné prvky této legislativní změny a upozornit na možnosti, které nastavuje.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení Změny za období leden 2025 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz...
  • Článek
Duševní pohoda (wellbeing) dospívajících je často skloňované téma. Tlaky, kterým dospívající v dnešní době čelí, jsou násobně vyšší, než byly před deseti či dvaceti lety. V nedávném výzkumu Národního institutu SYRI jsme sledovali duševní pohodu u žáků a žákyň šestých tříd, protože raná adolescence, kdy se jedinec potýká s fyzickými a emočními změnami, představuje mimořádně náročné období. Navíc právě v tomto věku přichází přechod na druhý stupeň, který s sebou přináší vyšší nároky na výkon a hodnocení.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Dobrovolnictví může pomoci hned dvakrát. Má pozitivní dopad na komunitu, které pomáhá, ale i na lidi, kteří se do pomoci ostatním zapojují. Lidé, kteří se do dobrovolnické práce zapojují pravidelně, mohou zažívat pocit smysluplnosti a naplnění, výzkumy poukazují také na snížení hladiny stresu a posilování osobní odolnosti. Kromě zlepšení psychické pohody některé dobrovolnické aktivity nabízí i fyzické benefity, mnoho projektů totiž vyžaduje fyzickou práci – ať už jde o úklid veřejných prostor, sázení stromů, nebo třeba stavbu nových herních prvků na dětském hřišti.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Tématu duševního zdraví se na EKO gymnáziu Brno věnujeme aktivněji od doby, kdy začalo být více a více zřejmé, jakým způsobem se na něm u studentů podepsalo období covidu-19. Začali jsme realizací dvou projektů zaměřených na péči o duševní zdraví (nazvali jsme je Pokoj v duši 1 a 2) formou specializovaných přednášek a workshopů a poté jsme se rozhodli pravidelně pořádat Wellbeing Day.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Nejhlubší stopu v myslích a duších žáků za sebou zanechávají učitelé, kteří podporují dobré vztahy ve třídě, dokážou se s dětmi zasmát a dát jim najevo, že na nich záleží. Na rozdíl od minulosti dnes už máme výzkumy, které opakovaně prokázaly, jak zásadní je to i pro vlastní učení. „Dříve musel zvládat tyto dovednosti učitel sám o sobě, dnes už by ale měly být součástí profesních kompetencí,“ myslí si Lenka Krejčová, psycholožka a ředitelka pražského DYS-centra.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Aktivní učitelé jsou skvělí v tom, co vše připravují pro děti, jak stále zlepšují svou výuku, jak efektivněji rozvíjí dětskou osobnost. Jak ale pečují o sebe a své potřeby? Co se někdy zastavit a zaměřit pozornost na sebe a to, jak se o sebe starat? A co kdyby se z jednoho krátkého začtení stala pravidelná chvilka péče o sebe? Stačí málo, pár drobných změn, a tento rok budete pečovat nejen o potřeby dětí, ale také své. Společný čas tak bude více nabíjet obě strany.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
S rychlým nástupem digitálních technologií do školního prostředí se věnuje čím dál více pozornosti digitálnímu wellbeingu dětí. Na vyučující se však často zapomíná, přestože také čelí novým výzvám. Jak tedy v pedagogické praxi udržet „digitální“ rovnováhu a spokojenost i přesto, že nás technologie (dobrovolně i nedobrovolně) obklopují na každém kroku?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
O wellbeingu žáků se nejčastěji dozvídáme prostřednictvím krátkých dotazníků. Do jaké míry se na ně můžeme spoléhat a proč se všude píše, že „neslouží k diagnostickým účelům“?
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
V posledních letech jsme čelili několika celospolečenským krizím. Od těch dlouhodobějších, jako pandemie a válka na Ukrajině, po krátkodobější, avšak neméně závažné, jako byly bombové výhrůžky nebo povodně. I když se na první pohled může zdát, že takové události na děti, kterých se bezprostředně nedotýkají a které je nemusí aktivně řešit, nemají dopad, opak je pravdou. Pro děti, které jsou teprve v procesu vývoje, často nemohou situaci aktivně ovlivnit a mají omezený přístup k informacím, mohou takové situace znamenat značnou psychickou zátěž, a podepsat se tak na jejich celkové pohodě.
Vydáno: 21. 01. 2025
  • Článek
Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.
Vydáno: 21. 01. 2025