JUDr. Eva Janečková - strana 4

Žádosti o informace o výši platu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), již nejsou záležitostí pouze ministerstev a dalších velkých úřadů, ale setkávají se s nimi i ředitelé škol.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Povinnost škol zveřejňovat smlouvy vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona o registru smluv, neboť školy jsou příspěvkové organizace územního samosprávného celku.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

Je nepochybné, že Policie ČR může nezletilého žáka předvolat nebo i předvést. Ředitel školy nemůže bránit policii ve vstupu do školy. Policie ČR může podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, vstupovat do veřejných prostor. Protože však škola vykonává dohled nad nezletilými žáky, ředitel školy nebo jeho zástupce musejí být seznámeni s předmětem policejního úkonu, včetně, důvodů, jež k němu vedou, a policista je povinen prokázat svou příslušnost k policii, a to například služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Škola má právo si identifikaci policisty ověřit.

S datem 1. 1. 2014 a tím i s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), se podle § 3045 odst. 1 tohoto zákona sdružení vzniklá podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, začala považovat za spolky. To se dotklo i Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ).

Možnost, resp. povinnost opakovat ročník, upravuje § 52 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“).

Počty dětí přijímaných do mateřské školy stanoví v § 2 vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 14/2005 Sb.“). Podle toho ustanovení má mateřská škola s jednou třídou nejméně 15 dětí, mateřská škola se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě. Je-li v obci pouze jedna mateřská škola s jednou třídou, má nejméně 13 dětí, jediná mateřská škola v obci se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 16 dětí ve třídě. Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí. Třída, ve které jsou zařazeny děti se zdravotním postižením, má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19 dětí.

Přijímání účastníků k činnosti ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání je obecně platnými předpisy rámcově ohraničeno jen věkem či návazností na školní docházku. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 74/2005 Sb. je činnost družiny určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy.

Novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), zákonem č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některými dalšími zákony došlo i ke změně v činnosti poradenských pracovníků.

První problém se objevuje již při určování, které děti na školu v přírodě jet mohou a které nikoli. Necháme-li stranou vývoj dítěte a jeho schopnost být několik dnů bez rodičů, je zásadní kritérium obsaženo v § 9 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které

S ohledem na pracovní (otevírací) dobu mateřských škol řada rodičů řeší problém s vyzvedáváním dětí. V některých případech tímto pověřují staršího sourozence dítěte umístěného v mateřské škole. Názory na možnost vyzvedávání dítěte starším sourozencem mladším 15 let se různí. Některé mateřské školy toto umožňují s tím, že postačí, když je sourozenec uveden mezi osobami pověřenými k vyzvedávání, jiné školy uvádějí, že záleží na posouzení učitelky, přičemž pokud má učitelka pocit, že sourozenec mladší dítě nezvládne, nemá povinnost dítě vydat, i když je vypsané zmocnění k vyzvedávání dítěte. Jinde je striktně zakázáno vydat dítě sourozenci mladšímu 18 let, byť je zmocněn k vyzvedávání.

Podle § 174 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vykonává Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) inspekční činnost ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe.

Podle § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, lze vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Odst. 5 téhož ustanovení obsahuje zákonné zmocnění pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovit prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Předškolní vzdělávání je v České republice obvykle poskytováno za úplatu, kterou podle § 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, stanoví ředitel mateřské školy. Úhrada je stanovena jako měsíční a je zveřejňována na přístupném místě ve škole nejpozději 30. června předcházejícího školního roku. Navzdory tomu celá řada mateřských škol požaduje vedle této úplaty i „naturální platby“ v podobě toaletního papíru, papírových kapesníků, mýdla, papírů na kreslení, pastelek, fixů, lepidel apod. Takovýto postup však není v souladu se zákonem.

Definice asistivních technologií není v České republice jednotná. Obecně lze říci, že za asistivní technologii je možné považovat jakýkoli nástroj, zařízení, software nebo systém využívající zpravidla moderní technologie (zejména senzory, aktuátory, informační a komunikační technologie) s cílem posílit, udržet nebo zlepšit funkční schopnosti jedinců se speciálními potřebami, a tím jim usnadnit každodenní život a zlepšit jeho kvalitu, samostatnost a soběstačnost.

Vyzvedávání dítěte ze ŠD rodičem, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, je velmi kontroverzní téma. Žádný zákon tuto situaci výslovně neřeší a neexistuje závazný právní výklad. K problematice se vyslovilo jak MŠMT, tak MPSV, přesto však jsou názory nejednotné.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 96 zaměstnavatelům přikazuje vést evidenci pracovní doby. Zákon upravuje výše uvedenou problematiku pouze velmi stručně. Zákoník práce ani žádný jiný právní předpis nestanoví způsob vedení evidence pracovní doby. Protože povinnost vést evidenci pracovní doby je zákoníkem práce uložena zaměstnavateli (samozřejmě za nezbytné součinnosti zaměstnance), je tedy pouze na něm, jaký způsob evidence pracovní doby. Zvolený způsob však musí odpovídat účelu vedení evidence pracovní doby. Je ale nezbytné rozlišovat mezi podklady pro zpracování evidence pracovní doby a samotnou touto evidencí.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v ustanovení § 96 zaměstnavatelům přikazuje vést evidenci pracovní doby. Obecně je možné konstatovat, že zaměstnavatel vede evidenci skutečností uvedených v ustanovení § 96 zákoníku.

O žácích se speciální vzdělávacími potřebami se mluví především souvislosti se základními školami. Málokdo si ale uvědomí fakt, že někteří tito žáci byli již před tím vzděláváni v mateřské škole.

Jsme školská organizace, občas zaměstnáváme pracovníky na dohody o pracovní činnosti a o provedení práce. Můžete nám sdělit, jestli tito pracovníci musí mít také před uzavřením těchto dohod lékařskou prohlídku a výpis z Rejstříku trestů?