Podle § 123 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, lze vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Odst. 5 téhož ustanovení obsahuje zákonné zmocnění pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovit prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Snížení úplaty ve školní družině
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková,
odbornice na školskou problematiku
Prováděcím právním předpisem pro oblasti zájmového vzdělávání je vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 74/2005 Sb.“), která v části třetí stanoví v § 11 podmínky úplaty, včetně možnosti snížení nebo osvobození od úplaty, v § 12 upravuje stanovení výše úplaty ve středisku volného času, § 13 stanoví výši úplaty ve školním klubu a § 14 výši úplaty ve školní družině.
Podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb. může výši úplaty ředitel snížit nebo od úplaty osvobodit, jestliže
a)
účastník nebo jeho zákonný zástupce je příjemcem opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi;
b)
účastníkovi nebo jeho zákonnému zástupci náleží zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, nebo
c)
účastník svěřený do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře
a tuto skutečnost prokáže řediteli.
Ad a)
Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Osobami v hmotné nouzi jsou osoby (či rodina), které nemají dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.1)
Ad b)
Zvýšení příspěvku na péči náleží za stanovených podmínek nezaopatřenému dítěti do 18 let, kterému náleží příspěvek na péči. Výjimkou je dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o státní sociální podpoře, a dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek. Další výjimku tvoří dítě, které je v plném, přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, které se posuzuje dle zákona o státní sociální podpoře. Zvýšení příspěvku na péči náleží za stanovených podmínek také rodiči, kterému náleží příspěvek na péči a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku.
Pro zvýšení příspěvku dle zákona o sociálních službách musí být splněna podmínka, která stanoví, že zvýšení příspěvku náleží v tom případě, pokud rozhodný příjem (příjmy dle zákona o státní sociální podpoře) oprávněné osoby a osob společně posuzovaných nedosahuje dvojnásobku životního minima oprávněné osoby a společně posuzovaných osob (podle zákona o životním a existenčním minimu).2)
Ad c)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Příspěvek se poskytuje do dosažení zletilosti dítěte nebo nejdéle do 26 let, jestliže jde o nezaopatřené dítě, které žije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem.
Dále může být podle odst. 4 úplata snížena
a)
účastníkům, kteří se účastní více než dvou činností daného školského zařízení,
b)
účastníkům, kteří jsou zapsáni k pravidelné činnosti, v případě účasti v dalších činnostech daného školského zařízení.
Z dikce vyhlášky „výši úplaty může ředitel snížit nebo od úplaty osvobodit“ jednoznačně vyplývá, že ani při splnění výše uvedených podmínek není snížení úplaty nárokové. Z dikce § 123 odst. 4 školského zákona plyne, že o snížení nebo prominutí úplaty ředitel „rozhoduje“, zatímco její výši „stanoví“. Lze proto dovodit, že o snížení úplaty nebo o osvobození od ní bude ředitel vydávat rozhodnutí ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Snížit nebo prominout úplatu však lze vždy jen v konkrétních případech.
K rozhodování dochází na základě písemné odůvodněné žádosti, k níž jsou přikládány doklady svědčící o naplnění některého z výše uvedených důvodů. Jedná se tedy např. o kopii rozhodnutí úřadu práce o poskytování sociálního příplatku, dávek v hmotné nouzi nebo potvrzení o pěstounské péči a kopie dokladů, které prokazují, že je mu příslušný příplatek skutečně vyplácen.
Pokud ředitel rozhodne ve prospěch žadatele, je údaj o snížení nebo prominutí poplatku veden v dokumentaci žáka ve školní družině.
1 http://www.mpsv.cz/cs/5.
2 Ustanovení § 12 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.