JUDr. Eva Janečková - strana 5

Jsme školská organizace, občas zaměstnáváme pracovníky na dohody o pracovní činnosti a o provedení práce. Můžete nám sdělit, jestli tito pracovníci musí mít také před uzavřením těchto dohod lékařskou prohlídku a výpis z Rejstříku trestů?

Prosím o objasnění, zda se jedná o pracovní úraz. V pracovní době zaměstnanec na pracovišti zkolabuje. Dá se odhadovat, že vlivem vysokého pracovního nasazení způsobeného množstvím práce. Následek je hospitalizace v nemocnici a následně vystavení pracovní neschopnosti.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, spojuje řadu práv a povinností s pojmem zákonný zástupce. U nezletilých dětí jsou zákonnými zástupci zpravidla jejich rodiče. Pokud došlo k osvojení, pak rodičovská práva a povinnosti přecházejí na osvojitele. V případě, že rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, její výkon byl pozastaven nebo nemají plnou způsobilost k právním úkonům, je zákonným zástupcem dítěte ustanovený poručník. Pěstouni nejsou zákonnými zástupci dítěte, rozhodují pouze o jeho běžných záležitostech.

Aby mohly školy i další instituce, organizace pomáhat dítěti nebo jeho rodině, potřebují efektivně nastavit vzájemnou spolupráci s dalšími subjekty, mj. poskytovateli sociálních služeb, pokud jsou využívány právě těmito dětmi. Spolupráce může někdy spočívat především v předávání potřebných informací tak, aby mohl být pohled na potřebnou pomoc a podporu ucelený a kontinuální.

V nedávné době se v médiích objevila informace, že německý student požádal ministerstvo školství o maturitní otázky na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Vzhledem k existenci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím") může podobná situace nastat i u nás. A vzhledem k tomu, že mezi subjekty povinné podle tohoto zákona patří i většina škol, žádost podobného typu se může objevit kdykoli a na kterékoli škole.

Již sama skutečnost, že právo na vzdělání je jedním z ústavně zaručených základních práv a jako takové je také chráněno Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, nutně vnáší do vzdělávacího procesu právní prvky, neboť stát musí jednotlivcům nejen umožnit faktickou realizaci práva na vzdělání, ale též poskytnout odpovídající právní ochranu pro případ, že dojde k ohrožení, či dokonce porušení chráněného práva.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), stanoví v § 303 a § 304 omezení pro výkon určitých činností zaměstnance. Obecné ustanovení § 304 omezuje výdělečnou činnost zaměstnanců ve prospěch ochrany vlastnického práva zaměstnavatele.

Rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání je ve výlučné kompetenci ředitele dané mateřské školy. Jedná se o řízení zahájené na žádost, kterou jménem nezletilého dítěte podává zákonný zástupce. Stejně jako v případě základního či středního vzdělávání i v případě předškolního vzdělávání je dítě vždy přijímáno na dobu celého vzdělávacího cyklu v mateřské škole. Pokud je dítě k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole přijato, má právo v tomto vzdělávání při splnění podmínek stanovených školským zákonem pokračovat. Z právního hlediska je tedy nepřípustné přijmout dítě k předškolnímu vzdělávání pouze na omezenou dobu.

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů. Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je dán i tehdy, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci v rozporu s jeho žádostí nepoukáže mzdu nebo její část na jeho účet u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva ani do 15 dnů po uplynutí pravidelného termínu splatnosti mzdy nebo jiného písemného sjednaného termínu (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2019/2004).

Vzdělávání je v souladu s ústavou založeno na rovném přístupu bez ohledu na majetek nebo jiné postavení a na zásadě bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí. Toto právo vychází z Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Listina v čl. 33 uvádí, že každý má právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.

Podle ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce. Spor však může vzniknout o okamžik, kdy tento nárok vzniká. Situaci řešil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí č. j. 21 Cdo 810/2010, ze dne 10. května 2011. Mzda, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, se sjednává především v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě.

Pod pojmem výchovná opatření se skrývají jak pozitivní, tak negativní opatření výchovného charakteru, která může škola či školské zařízení při poskytování vzdělávání a školských služeb z podmínek stanovených školským zákonem, případně jeho prováděcími právními předpisy, žákům a studentům udělovat. Z formulace § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), vyplývá, že udělení výchovných opatření v tomto smyslu nepřichází v úvahu v případě dětí v mateřské škole, a to s ohledem na jejich věk a volní vyspělost.

Podle § 17 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. Tato povinnost navazuje na zásadu vzdělávání stanovenou v § 2 odst. 1 písm. b) školského zákona spočívající v zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce.

Do roku 2015 byl pojem „zákonný zástupce“ pro účely zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vymezen v ustanovení § 17 odst. 3 téhož zákona jako osoba, která je v souladu se zvláštním právním předpisem nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka. Zákonem č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla tato definice přesunuta do § 183 odst. 7 školského zákona. Z této definice však není dostatečně zřejmé, koho konkrétně si lze pod pojmem představit.

Podle článku 33 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, má každý právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Právo na vzdělání je tak univerzálním, nezadatelným, nezcizitelným, nepromlčitelným a nezrušitelným lidským právem.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ve svém § 312 dává zaměstnavateli právo vést osobní spis zaměstnance. Toto ustanovení současně uvádí, jaké písemnosti může spis obsahovat a kdo do něj může nahlížet. Personální spis je možné charakterizovat jako soubor zcela nebo částečně standardizovaných dokumentů odpovídající právním normám a zaznamenávající průběh a výsledky jednotlivých personálních činností (pef.czu.cz/~panek/AT2008/Projekty/Personalni_spis.doc, Návrh struktury personálního spisu).

Podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, mimo jiné sazebník úhrad za poskytování informací. V sazebníku povinný subjekt sděluje, že opatření informací si vyžádá určité náklady, že povinný subjekt může po právu žádat jejich úhradu a předkládá žadateli možnost tyto náklady akceptovat a uhradit, nebo neuhradit.

Informace a osobní údaje jsou v současné době jednou z nejcennějších, a tedy i nejžádanějších komodit. Osobní údaje, jako např. rodné číslo, často slouží jako jediná identifikace při jednání s různými institucemi, lidé jsou pod nimi vedeni v různých seznamech, umožňují jim vykonávat práva a jiným zase slouží k tomu, aby mohli konkrétní subjekty pozitivně identifikovat jako cíl povinností. Právě proto je jakákoliv neoprávněná manipulace s nimi nesmírně nebezpečná, nebo alespoň velmi nepříjemná.

Děti s postižením jsou dnes součástí snad skoro každé školy, zkusme si proto odpovědět na následující otázky: Jaké sociální služby existují pro děti nebo osoby se zdravotním postižením? V čem je mohou podpořit? A jakou návaznost mají na školu nebo školské zařízení?

Součástí většiny zaměstnání je i pravidelné prohlubování kvalifikace. S ohledem na to, aby toto prohlubování nenarušovalo běžný pracovní proces, probíhá často po pracovní době nebo o víkendech. Zaměstnavatelé ovšem obvykle nevědí, jaké důsledky z takového víkendového školení pro zaměstnavatele plynou a považují jej za soukromou záležitost zaměstnance.