JUDr. Eva Janečková - strana 8

Potřeba ochrany údajů týkajících se dětí musí vzít v úvahu dva důležité aspekty. Těmi je za prvé různá úroveň vyspělosti, která určuje, kdy mohou děti začít samy nakládat se svými údaji, a za druhé rozsah, nakolik mají zástupci právo zastupovat nezletilé osoby v případech, kdy by sdělení osobních údajů poškodilo zájem dítěte (stanovisko WP 29 č. 2/2009 k ochraně osobních údajů dětí – obecné pokyny a zvláštní případ škol – přijaté dne 11. února 2009).

Školní vysvědčení je potvrzení o výsledcích vzdělávání ve škole, které se vydává žákům základních a středních škol dvakrát do roka, zpravidla poslední lednový pracovní den (tzv. pololetní vysvědčení) a poslední červnový pracovní den. Podle školského zákona se výsledky v jednotlivých předmětech hodnotí slovně nebo klasifikačním stupněm.

Elektronické karty se rychle stávají součástí běžného života. Většina lidí jejich existenci přijímá bez rozpaků a vůbec nepřemýšlí o tom, jaké problémy a otázky může taková karta přinést. Jen málokdo si uvědomí, že při vydávání takové karty dochází téměř ve všech případech ke shromažďování osobních údajů, a to nejen základních identifikátorů, které bývají na přední straně karty.

Mezi nejčastěji uváděné důvody pro instalaci kamerových systémů se záznamem ve školách patří bezpečnost žáků školy, ochrana majetku školy a žáků před poškozováním a krádežemi, prevence vandalismu, zabránění vniknutí cizích osob do budovy školy a omezení šikany.

Zveřejňování je jednou z forem zpracování tak, jak je chápe ustanovení § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“), a je samostatně charakterizováno v ustanovení § 4 písm. l) ZoOU. Je důležité vnímat, že sama definice nepříliš šťastně využívá i další formu zpracování, kterou je zpřístupňování. Vzhledem k tomu, že zákonodárce oba pojmy jako formy zpracování osobních údajů rozlišil, naznačuje, že mezi zpřístupněním a zveřejňováním bude rozdíl.

Potřeba ochrany údajů týkajících se dětí musí vzít v úvahu dva důležité aspekty. Těmi je za prvé různá úroveň vyspělosti, která určuje, kdy mohou děti začít samy nakládat se svými údaji, a za druhé rozsah, nakolik mají zástupci právo zastupovat nezletilé osoby v případech, kdy by sdělení osobních údajů poškodilo zájem dítěte (stanovisko WP 29 č. 2/2009 k ochraně osobních údajů dětí – obecné pokyny a zvláštní případ škol – přijaté dne 11. února 2009).

V souvislosti s plněním povinné školní docházky, ale i té nepovinné v případě středních škol, dochází ke zpracování celé řady informací. Pokud jde o informace, které se týkají fyzických osob (určeného nebo určitelného subjektu), jedná se o osobní údaje ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“).

Informace a osobní údaje jsou v současné době jednou z nejcennějších, a tedy i nejžádanějších komodit. Osobní údaje, jako např. rodné číslo, často slouží jako jediná identifikace při jednání s různými institucemi, lidé jsou pod nimi vedeni v různých seznamech, umožňují jim vykonávat práva a jiným zase slouží k tomu, aby mohli konkrétní subjekty pozitivně identifikovat jako cíl povinností. Právě proto je jakákoliv neoprávněná manipulace s nimi nesmírně nebezpečná (nebo alespoň velmi nepříjemná).

V dnešní době je zcela obvyklé, že škola vyčlení různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je smluvně jiné společnosti, specializované na příslušnou činnost. Je to tedy druh dělby práce, činnost však není zajišťována vlastními zaměstnanci firmy, nýbrž na základě smlouvy.

Ženy vracející se z rodičovské dovolené, stejně jako jejich zaměstnavatelé, řeší při opětovném nástupu řadu otázek. Praxe ukázala, že jednou z nich je i otázka výše platu a započitatelnost let strávených na mateřské a rodičovské dovolené.

V souvislosti s plněním povinné školní docházky, ale i té nepovinné v případě středních škol, dochází ke zpracování celé řady informací. Pokud jde o informace, které se týkají fyzických osob (určeného nebo určitelného subjektu), jedná se o osobní údaje ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 Obecného nařízené (GDPR). Učitelé na školách všech typů musí denně řešit množství případů, při nichž dochází ke zpracování osobních údajů žáků a studentů. Někdy je to zpracování nahodilé (např. zaslání SMS rodičům, že jejich dítě onemocnělo a rodič by si jej měl vyzvednout), jindy systematické (např. provedení prezence).  

Podle ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Vyslání na pracovní cestu je možné pouze na dobu nezbytné potřeby. Zákoník práce tuto dobu blíže nespecifikuje. S ohledem na posouzení, zda se jedná o dobu nezbytné potřeby, bude nutné posoudit dobu každé jednotlivé pracovní cesty s přihlédnutím k relevantním skutečnostem daným poměry zaměstnavatele. Zákoník práce dále nestanoví žádné omezení o místě pracovní cesty. Zaměstnavatel tedy může zaměstnance vyslat na pracovní cestu v tuzemsku i zahraničí.1)

Je zcela nepochybné, že těhotné ženy jsou v pracovněprávních vztazích jednou z nejproblematičtějších kategorií zaměstnanců. A zároveň je také nepochybné, že ženy, které se ocitly ve věku, kdy obvykle plánují děti, nebo jsou již dokonce těhotné, mají velmi komplikované postavení, neboť se z pohledu zaměstnavatelů často dostávají do kategorie „nežádoucích“.

Je zcela nepochybné, že těhotné ženy jsou v pracovněprávních vztazích jednou z nejproblematičtějších kategorií zaměstnanců. A zároveň je také nepochybné, že ženy, které se ocitly ve věku, kdy obvykle plánují děti, nebo jsou již dokonce těhotné, mají velmi komplikované postavení, neboť se z pohledu zaměstnavatelů často dostávají do kategorie „nežádoucích“.