JUDr. Eva Janečková - strana 7

Může se stát, že nastane situace, kdy Policie ČR požádá školu o vydání informací o žákovi/studentovi školy. Ředitelé škol v takovém případě často váhají, zda jsou oprávněni údaje vydat, a pokud ano, v jakém rozsahu. Je zcela nepochybné, že Policie ČR je subjektem s širokým oprávněním, pokud jde o přístup k osobním údajům, ale ani její práva nejsou bezbřehá.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ukládá v ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zaměstnanci povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Důležité je, že zaměstnanec koná práci podle pokynů zaměstnavatele, resp. vedoucích zaměstnanců. Práci musí zaměstnanec konat osobně, což znamená, že se nemůže nechat někým zastoupit. I když je zaměstnanec v podřízeném postavení vůči zaměstnavateli a musí konat práci dle jeho pokynů, dispoziční oprávnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci je omezeno pracovní smlouvou.

Dotazy a stížnosti ohledně využívání rodných čísel jako přístupových údajů do školních systémů, ať už jako přihlašovací jméno, nebo heslo, a celkově využívání těchto čísel školami, jsou v poslední době velmi časté.  

Pod pojmem výchovná opatření se skrývají jak pozitivní, tak negativní opatření výchovného charakteru, které může škola či školské zařízení při poskytování vzdělávání a školských služeb z podmínek stanovených školským zákonem, případně jeho prováděcími právními předpisy, žákům a studentům udělovat. Z formulace § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), vyplývá, že udělení výchovných opatření v tomto smyslu nepřichází v úvahu v případě dětí v mateřské škole, a to s ohledem na jejich věk a volní vyspělost.

U zaměstnanců odměňovaných platem je jednou ze složek platu osobní příplatek. A právě tuto složku zaměstnavatelé často krátí jako reakci na pochybení zaměstnance. Osobní příplatek je jednou ze složek platu, kterou může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.

Dovolená je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), upravena v ustanovení § 213 odst. 1, podle kterého Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.    

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), stanoví ve svém ustanovení § 28 základní zásady vedení povinné dokumentace škol a školských zařízení. Vedení dokumentace škol a školských zařízení je kromě tohoto ustanovení blíže stanoveno i vyhláškou č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů. Součástí této dokumentace je dle výše uvedeného ustanovení písm. b) evidence dětí, žáků nebo studentů.

Téměř každá škola kontroluje, jaké osoby vstupují do budovy. Do budovy vstupují žáci či studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci. Jiné osoby se obvykle musí hlásit na vrátnici a prokázat svou totožnost. V mnoha případech jsou údaje o totožnosti těchto osob zaznamenány do knihy návštěv. Tímto prostým úkonem dochází k systematickému shromažďování osobních údajů, a tím ke zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 4 odst. 2 Obecného nařízení (GDPR). Škola se tak dostává do postavení správce osobních údajů ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 7 Obecného nařízení (GDPR), podle něhož je správcem fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů.  

Mnoho rodičů se při přihlašování dítěte do mateřské školy setkává s požadavkem na předložení kopie očkovacího průkazu dítěte. Má však školka právo klást tento požadavek?

Pracovněprávní poměry pedagogických pracovníků se řídí (až na výjimky) zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Plyne tak z § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPP“). Protože se pohybujeme na poli zpracování osobních údajů, je třeba si uvědomovat, že jednou z forem, resp. způsobů zpracování je i zveřejňování nebo zpřístupňování. A se zpracováním osobních údajů je spojena i osobní povinnost mlčenlivosti.

Školy se díky projektům EU zapojují do projektů Evropské unie, v jejichž rámci dochází ke zpracovávání osobních údajů žáků. S ohledem na to, že žádný zákon nestanoví školám a školským zařízením povinnost zpracovávat osobní údaje žáků za tímto účelem, je nutné postupovat podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).  

Povinnost vést školní matriku mají všechny školy a školská zařízení, která jsou zařazena v rejstříku škol. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), stanoví ve svém ustanovení § 28 základní zásady vedení povinné dokumentace škol a školských zařízení.

Při zpracování osobních dat prostřednictvím školské dokumentace zcela jednoznačně dochází ke zpracování osobních údajů. Škola jakožto správce osobních údajů tedy musí dodržovat všechny povinnosti vyplývající ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“), a samozřejmě je přizpůsobit specifikům školního prostředí a zákonům, které toto prostředí regulují.

Při hledání nového zaměstnance budou zaměstnavatele nepochybně zajímat nejen informace o dosaženém vzdělání a praxi uchazeče, ale i další údaje – např. o způsobu, jakým plní své pracovní povinnosti. Za tímto účelem zaměstnavatel často vyžaduje reference. Tento pojem zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), ani jiné právní předpisy nepoužívají, tedy ani neupravují a nevysvětlují. Jde zpravidla o neformální získávání jiných informací, než které sdělil sám uchazeč o zaměstnání.

V rámci postupu zaměstnavatelů před vznikem pracovního poměru dochází k systematickému zpracování osobních údajů uchazečů. Je třeba odpovědět na otázku, zda k takovému zpracování potřebuje zaměstnavatel, tedy správce osobních údajů, souhlas subjektu údajů, či tak může činit bez souhlasu.

Bývá obvyklé u všech typů škol, že na svých webových stránkách, které jsou dostupné veřejnosti, uveřejňuje v poměrně velkém rozsahu informace, které se nějakým způsobem vztahují k učitelům a jsou tak jejich osobními údaji. Může se jednat o jméno, příjmení, pracovní pozici, kontaktní telefon, ale i e-mailovou adresu, rozvrh suplování, číslo dveří kabinetu atd.

V průběhu přijímacího řízení na všechny typy škol nepochybně dochází ke zpracování osobních údajů tak, jak je chápe zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“)1), a to ve značném rozsahu. Při takovém zpracování je proto třeba respektovat kromě zvláštních předpisů i ZoOU.

Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), školy vedou povinnou dokumentaci, která obsahuje celou řadu údajů nejen žáků/studentů, ale i zákonných zástupců těchto žáků. Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) tohoto zákona školy vedou evidenci dětí, žáků nebo studentů, tzv. školní matriku. Rozsah údajů ve školní matrice vymezuje § 28 odst. 2 školského zákona, formu a vedení školní matriky pak upravuje vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), (dále jen „vyhláška č. 364/2005 Sb.“).

Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), školy vedou povinnou dokumentaci, která obsahuje celou řadu údajů nejen žáků/studentů, ale i zákonných zástupců těchto žáků.

Telefonické ověřování výše platu je jedním z problémů, s nimiž se zaměstnavatelé setkávají velmi často. Toto ověřování je poměrně častou formou ověření potvrzení, které zaměstnavatel na žádost zaměstnance vystavil pro účely nějaké formy půjčky, spotřebitelského úvěru, leasingu a jiných finančních nástrojů obdobného typu.