Mlčenlivost a některé aspekty při nakládání s informacemi

Pracovněprávní poměry pedagogických pracovníků se řídí (až na výjimky) zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Plyne tak z § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPP“). Protože se pohybujeme na poli zpracování osobních údajů, je třeba si uvědomovat, že jednou z forem, resp. způsobů zpracování je i zveřejňování nebo zpřístupňování. A se zpracováním osobních údajů je spojena i osobní povinnost mlčenlivosti.

Mlčenlivost a některé aspekty při nakládání s informacemi
JUDr.
Eva
Janečková
 
ÚOOÚ, Oblastní inspektorát práce hl. m. Praha, přednáší a publikuje na téma pracovní právo a ochrana osobních údajů
JUDr.
Václav
Bartík
 
Česká národní banka, přednáší a publikuje na téma ochrany osobních údajů a ochrany soukromí
Tu stanovuje § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOU“), tak, že mj. ukládá zaměstnancům správce (tedy pedagogickým pracovníkům, kteří jsou bezpochyby zaměstnanci správce – tedy školy nebo školského zařízení) povinnost zachovávat mlčenlivost o osobních údajích. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. Naproti tomu ZoPP problematiku mlčenlivosti neupravuje vůbec a školský zákon jen ve specifickém případě, tedy
v souvislosti s veřejně nepřístupnými informacemi ve vztahu k maturitám
(§ 80b). Je tedy zjevné, že se jedná o zcela specifickou situaci a okolnosti.
Školní matrika však obsahuje řadu informací o žácích, a nezřídka se jedná i o osobní údaje citlivé. Povinnost mlčenlivosti tedy bude třeba vyvozovat primárně z toho právního předpisu, který se týká pracovního poměru obecně, a jen v případě, že by takovou úpravu neobsahoval a jednalo se o údaje chráněné povinností mlčenlivosti i podle ZoOU, dostala by posledně uvedená právní úprava přednost. Platí totiž, že povinnost mlčenlivosti podle ZoOU není dotčena povinností zachovávat mlčenlivost podle zvláštních zákonů. To v praxi znamená, že povinnost mlčenlivosti zakotvená v ZoOU nenahrazuje povinnost mlčenlivosti, kterou stanoví jiné zákony, a že povinnost mlčenlivosti stanovená těmito jinými zákony platí vedle povinnosti mlčenlivosti podle ZoOU. Pokud má tedy nějaká fyzická osoba povinnost mlčenlivosti nejen podle ZoOU, ale i podle jiných zákonů, je povinna i tyto povinnosti mlčenlivosti podle jiných zákonů zachovávat. Obě totiž stojí vedle sebe a jedna nenahrazuje ani nevylučuje druhou.
Na většinu pedagogických pracovníků tak bude dopadat povinnost mlčenlivosti, jak je uvedena v § 303 odst. 1 zákoníku práce. Stručně řečeno, jedná se o zaměstnance „veřejné správy“ v širokém slova smyslu. Těm je, mimo jiných obecných povinností uložených všem zaměstnancům (např. § 106 odst. 4 zákoníku práce), stanovena také povinnost mlčenlivosti.1)
Existuje však oblast, kdy i za poněkud nepřesně formulovaných právních předpisů (nepřesně v tom smyslu, že není explicitně prolomena obecná povinnost mlčenlivosti) škola či školské zařízení bude některé informace sdělovat buď ze své vlastní povinnosti, tedy aktivně, nebo na vyžádání. Jedná se o oblast sociálně-právní ochrany dětí, která je primárně upravena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSPOD“). Oblast vzdělávání a školní docházky a sociálně-právní ochrany dětí spolu prostřednictvím citovaného zákona úzce souvisejí. Uvedený zákon postuluje (§ 5), že předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Sociálně-právní ochrana se pak zaměřuje (§ 6) zejména na děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší 15 let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití.
Jak ze shora uvedeného plyne, zanedbávání školní docházky (ať už je důvod jakýkoliv) je jedním z rizikových faktorů, kterým musí škola či školské zařízení věnovat pozornost. A sice proto, že jí z toho plynou povinnosti, a to v několika směrech. Tak především se jedná o
aktivní poskytnutí informací, tedy oznamovací povinnost.
Platí totiž, že státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinny oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti s výše uvedeným rizikovým chováním, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Je pak také stanoveno, že při plnění této povinnosti se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu, aniž však ZoSPOD stanoví nebo alespoň odkazuje, jaký že zvláštní právní předpis měl zákonodárce na mysli. Dá se tedy dovodit, že jakýkoliv. Škola, resp. školské zařízení tak neporuší povinnost mlčenlivosti.
K možnému porušení, resp. neporušení mlčenlivosti se ostatně i vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů, když publikoval,2)že
„podle § 52 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jsou zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, ve zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování. Sociálněprávní ochranou se poté dle § 1 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. rozumí také
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj.
Podle § 57 odst. 1 jsou poté zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany, zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili.
Je tedy zřejmé, že zákon č. 359/1999 Sb. ukládá zaměstnancům povinnost mlčenlivosti (ta ostatně vyplývá také z § 15 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb.). Současně je ale třeba konstatovat, že sdělení takových údajů, které jsou nezbytné při provádění a plnění úkolů sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., tedy např. při šetření v rodině, u lékaře atd., nelze a priori považovat za porušení povinnosti mlčenlivosti. Je nepochybné, že bez využití určitého množství údajů při vlastním šetření by nebylo možné dosáhnout cílů zákona č. 359/1999 Sb., tedy ochrany práv dítěte. Jinými slovy lze tedy shrnout, že při provádění úkonů dle zákona č. 359/1999 Sb. se
zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany nebo obecního úřadu nemůže dopustit porušení povinnosti mlčenlivosti, pokud pracuje s údaji, které se týkají jím prověřované věci.“
Výše uvedené se sice týká zejména pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, ale mezi „povinně spolupracujícími subjekty“ jsou i školy a školská zařízení.
Školy a školská zařízení jsou naopak přímo povinny vyhovět dožádání orgánu sociálně-právní ochrany a sdělit informace o žáku či studentu, pokud jimi disponují a jsou pro uvedený orgán důležité pro výkon jejich působnosti. Plyne tak z § 53 ZoSPOD, podle něhož na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou (mimo řady jiných subjektů) zejména poskytovatelé zdravotních služeb, školy, školská a jiná obdobná zařízení povinny sdělit bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. V těchto případech tedy ani obecně stanovená mlčenlivost podle zákoníku práce nebo podle ZoOU by zřejmě nebyla, resp. nemohla by být rozumně aplikovatelná, neboť by tím vlastně došlo k popření jednoho z účelů ZoSPOD.
Měla by však platit i povinnost obrácená, tedy že orgány sociálně-právní ochrany poskytnou některé potřebné informace škole nebo školskému zařízení. V
Doporučení MPSV k poskytování údajů školám a školským zařízením o sociálním znevýhodnění dětí
3)stojí:
„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí o spolupráci při sdělování údajů orgány sociálně-právní ochrany dětí pro posouzení sociálního znevýhodnění dítěte ve smyslu § 16 odst. 4 školského zákona. Sociálním znevýhodněním pro účely školského zákona je a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení dítěte sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nad dítětem nebo uložená ochranná výchova dítěti, nebo c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Sociální znevýhodnění dítěte je podle školského zákona zohledněno např. při bezplatném poskytování učebnic a učebních textů nebo při rozhodování o snížení či prominutí úplaty za školské služby.
Na základě § 7 prováděcí vyhlášky MŠMT č. 72/2005 Sb. je škola rovněž povinna žákům se sociálním znevýhodněním zajistit odborné poradenské služby. Aby školy a školská zařízení mohly posoudit sociální znevýhodnění dítěte, potřebují některé údaje, obsažené ve spisové dokumentaci vedené o dítěti příslušným orgánem sociálněprávní ochrany dětí. I když školský zákon ani ZoSPOD neobsahují povinnost orgánů sociálně-právní ochrany sdělovat požadované údaje, doporučuje se v období, než bude školský zákon a zákon o sociálně-právní ochraně v tomto směru novelizován, údaje na písemnou žádost školy nebo školského zařízení poskytnout. Oporu pro tuto spolupráci mají orgány sociálně-právní ochrany dětí v § 57 odst. 3 ZoSPOD, podle kterého jsou orgány sociálněprávní ochrany oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu jako citlivé.
Zpracováním osobních údajů se přitom v souladu s § 4 písm. e) ZoOU rozumí též jejich používání, předávání a šíření. Podle § 55 odst. 6 ZoSPOD je dále obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využívat údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte pouze v zájmu dítěte. Zohlednění sociálního znevýhodnění dítěte v rámci školního vzdělávání je jednoznačně v jeho zájmu, a proto se orgány sociálně-právní ochrany dětí nemusí obávat porušení povinné mlčenlivosti podle ZoSPOD. Školy a školská zařízení je však třeba při poskytnutí údajů o dítěti upozornit na ustanovení § 57 odst. 2 ZoSPOD, podle kterého mají povinnost zachovávat mlčenlivost i jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a zařízeními sociálněprávní ochrany seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany povinni zachovávat mlčenlivost.“
O tom, že průnik zpracování osobních údajů žáků nebo studentů a v širším slova smyslu i nakládání s informacemi, kterými škola nebo školské zařízení disponuje, může mít i daleko širší dosah, svědčí fakt, že v souvislosti s některými způsoby jednání žáků a případnými nulovými reakcemi učitelského sboru může dojít i ke konfliktu s trestním zákoníkem. Na tento aspekt upozorňují i odborníci v odborném tisku.4)Uvádí se např., že
„s nárůstem útoků na lidskou důstojnost dětí pomocí elektronických prostředků se zvyšuje závažnost jednání, které v některých případech naplňují skutkovou podstatu závažného trestného činu. V tomto případě je zapotřebí úzká spolupráce školy s Policií České republiky, orgány sociálně-právní ochrany dětí, státními zastupitelstvími, event. soudy a ostatními orgány státní správy a samosprávy. V poslední době bývá velmi často zaměňována oběť s agresorem a škola pak chybuje v ukládání výchovného opatření dle § 31 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Jednou ze zásadních chyb v procesu ukládání výchovných opatření je nedostatečná znalost klimatu ve třídě a špatně provedené důkazní řízení, neboť škola spíše postihne oběť, která na útok pouze odpovídala, a samotný agresor zůstává bez postihu. Jedním z nejdůležitějších úkolů školy je pomoc oběti kyberšikany, která spočívá v začlenění oběti do kolektivu třídy, popř. zajištění kontaktu se speciálním pedagogem či dětským psychologem.“ Autor pak dále akcentuje, „že stejně tak jsou škola nebo školské zařízení povinny vyrozumět orgán sociálněprávní ochrany dětí, pokud byl na dětech (i při podezření) spáchán trestný čin nebo provinění ohrožující život a zdraví, lidskou důstojnost, mravní vývoj. Při neoznámení trestných činů (zejména zvlášť závažných trestných činů) může dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle ustanovení § 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“
Dá se tedy uzavřít, že problematice mlčenlivosti, resp. nakládání s informacemi, a i s těmi, které jsou zpracovávány podle ZoOU, je třeba věnovat neustálou pozornost. Jak je z výše uvedeného zřejmé, může v běžném životě dojít k jednáním, jejichž právní základ může tvořit i poměrně složitou interakci několika právních předpisů. Rozumným přístupem a právní aplikací však lze dosáhnout stavu, kdy povinnosti, které na školy a školská zařízení klade právní řád, jsou dosažitelné, a to i z hlediska ochrany osobních údajů, resp. plnění povinností při jejich zpracovávání.
POZNÁMKA
Text vyjadřuje názory a postoje autora, nejedná se o oficiální stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů.
1 § 303 odst. 2 písm. b)
... zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
2 ASPI ID-LIT41879CZ: Z rozhodovací činnosti ÚOOÚ: Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí. (čj. VER-6219/08-7)
3 Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7275/Doporuceni_MPSV_02.pdf.
4 Viz HALBICH, L. Spolupráce orgánů státní správy a samosprávy při eliminaci kyberšikany. Řízení školy. 2011, č. 10, s. 21. ISSN 1214-8679.

Související dokumenty

Pracovní situace

GDPR - pro školy
Evidenční list dítěte nepřijatého k předškolnímu vzdělávání
Kamerové systémy v mateřské škole
Ochrana osobních údajů v praxi poradenských pracovníků
Poskytování osobních údajů školami Policii ČR
Předávání osobních údajů žáků pojišťovnám
Metodická pomůcka k aplikaci GDPR ve školství - vydaná MŠMT
GDPR: Jak zjistit, že škola (ne)potřebuje souhlas?
Poskytování osobních údajů při kontrole České školní inspekce
Vysvědčení a rodné číslo
Umožnění přístupu k osobním údajům
Telefonické ověřování výše platu
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy
Databáze uchazečů o zaměstnání
Evidence návštěvníků při vstupu do budovy školy
Předávání osobních údajů žáků při jeho přestupu na jinou školu
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Záznam z pedagogické rady
Právo na informace o dítěti partnera (nevlastním dítěti)
Poskytování informací o platech zaměstnanců školy

Poradna

Ochrana osobních údajů
Jmenování ředitele
Zveřejňování fotografií
Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR

Zákony

101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
262/2006 Sb. zákoník práce
359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)