JUDr. Eva Janečková - strana 3

Kamerové systémy jsou fenoménem doby a objevují se téměř všude, tedy již i v mateřských školách, především těch soukromých. Kromě obvyklých kamerových systémů se záznamem, které bývají instalovány za účelem ochrany majetku a většinou se spouští po uzavření mateřské školy, se objevily i jiné typy kamerových systémů. Tento systém je přístupný on-line a rodiče si tak mohou kdykoli zkontrolovat své dítě pomocí internetu. V tomto případě je nutné rozlišovat, zda se jedná o kamerový systém on-line, tedy bez záznamu, nebo kamerový systém se záznamem, byť proti předchozí právní úpravě došlo k zásadní změně ve vnímání obou typů systémů a pohled na ně se do značné míry sjednotil.  

Zákonem, který se zabývá ochranou osobních údajů, je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).

Může se stát, že nastane situace, kdy Policie ČR požádá školu o vydání informací o žákovi/studentovi školy. Ředitelé škol v takovém případě často váhají, zda jsou oprávněni údaje vydat, a pokud ano, v jakém rozsahu. Je zcela nepochybné, že Policie ČR je subjektem s širokým oprávněním, pokud jde o přístup k osobním údajům, ale ani její práva nejsou bezbřehá.

Povinnost vést školní matriku mají všechny školy a školská zařízení, která jsou zařazena v rejstříku škol. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), stanoví ve svém ustanovení § 28 základní zásady vedení povinné dokumentace škol a školských zařízení.

Vzhledem k mnoha zcela zásadním změnám, k nimž došlo v oblasti vzdělávání, zcela zaniká drobná úprava školského zákona, jež poprvé v našem právním řádu zakotvuje právo žáků a studentů podílet na chodu školy a povinnost ředitele školy a školské rady se návrhy žáků a studentů zabývat.  

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, se vztahuje mimo jiné i na veřejné instituce, kterými jsou také územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. Cílem tohoto zákona je zlepšení celkového hospodaření sektoru veřejných institucí v České republice, posílení transparentnosti a efektivnosti veřejných financí a ve výsledku též podpora konkurenceschopnosti české ekonomiky, díky čemuž přináší nové povinnosti ve vztahu k vytváření rozpočtu, které je třeba dodržet v zákonných termínech.  

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), v § 3 odst. 1 konstatuje, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

Doplňková činnost příspěvkových organizací je obecně upravena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Podle § 27 odst. 2 písm. c) a g) tohoto zákona zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně.

Podle ustanovení § 28 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), právnické osoby vykonávající činnost školy a právnická osoba podle § 171 odst. 4 věty první1 vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (dále jen „NZDM“) je jednou ze služeb sociální prevence, která je určena osobám ve věku od 6 do 26 let, jež jsou ohroženy společensky nežádoucími sociálními jevy.1) Formulace společensky nežádoucích sociálních jevů je poměrně široká co do identifikace možné cílové skupiny. Je však základní charakteristikou nepříznivé sociální situace, ve které se osoby musejí nalézat, aby mohly využívat tuto sociální službu.2)

Pokud jde o přihlašování dítěte ke vzdělávání, ať už se jedná o předškolní, základní, či střední vzdělávání, stále ještě často jedná školské zařízení, resp. jeho ředitel pouze s jedním z rodičů dítěte. Ředitel je obvykle v dobré víře, že rodiče jednají ve shodě, a zpravidla jim postačí k žádosti o přijetí do školského zařízení podpis pouze jednoho z nich.

Dne 1. 9. 2016 nabyla účinnosti další část zákona č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela se v této části týká mimo jiné poradenské pomoci školského poradenského zařízení a pozice školy v rámci poskytování poradenské pomoci dětem. Škol a školských zařízení a jejich postupu se dotýká především § 16a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), který říká, že vyžaduje-li to zájem dítěte nebo nezletilého žáka, doporučí škola nebo školské zařízení jeho zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení.

S řešením dlužného školného se čím dál častěji potýkají nejen soukromé školy různého stupně, ale i mateřské školy. Vzhledem k tomu, že ředitelé škol obvykle nejsou právníci, může v postupu při vymáhání dluhu dojít k pochybení.

S účinností od 1. 10. 2015 došlo ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a to zákonem č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. Tato novela přinesla změny mimo jiné v oblasti pracovních úrazů a nároků z nich.

Školy a školská zařízení uzavírají poměrně velké množství nejrůznějších smluv, ať už na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Často se však zapomíná na smluvní zakotvení vyhovujících možností smluvní vztah ukončit. Školy obvykle přejímají text dodaný druhý smluvní stranou, aniž by důsledně řešily obsah. Tuto část smluvního textu však nelze podceňovat, neboť smlouvy pak obsahují pro školy nevýhodná ustanovení, která neumožňují smlouvu ukončit podle potřeb školy.

Sjednání zkušební doby podle § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v praxi znamená, že v této době lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, nebo šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, je jednou z výjimek, kdy není nutné smlouvy uveřejňovat, i smlouva uzavřená adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Tato výjimka se bude týkat i některých škol.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Povinnost škol zveřejňovat smlouvy vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona o registru smluv, neboť školy jsou příspěvkové organizace územního samosprávného celku.

K odhlášení dítěte z docházky do MŠ může dojít nejen s ukončením ke konci měsíce, kdy ohledně platby za daný měsíc nevznikají pochybnosti, ale i k datu kdykoli v průběhu měsíce. Dochází pak ke sporům ohledně zaplacení úhrady za předškolní vzdělávání.

O předávání informací o žákovi zákonným zástupcům obvykle pochybnosti nepanují. Objevuje se ale otázka, zda je možné informace poskytnout i novému partnerovi rodiče, který se informací domáhá s odkazem na § 885 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.