Dokumenty - strana 86

To kdysi na jedné průmyslovce (převážně klukovské) zakotvili do školního řádu, že studenti ve škole mají povinnost přezouvat se do předepsaných bačkor či pantoflí. Má to logiku. Celý den trávit v jedněch botách nebývá úplně to pravé ořechové. Navíc prach se vnáší do třídy vždy a v zimě, při sněhu a blátě se nanosí až do tříd značná špína. Uklízeči ve školách také nejsou zrovna dostatková profese. Takže lze přijmout toto pravidlo bez námitek.

Stížnosti na zaměstnance škol a školských zařízení nejsou v praxi neobvyklé. V tomto článku popíšu, jaké dopady může stížnost na zaměstnance mít na jeho práci.

Změny za období leden–březen 2023 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Zákon č. 20/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o...

Odborné vyjádření didaktiček výtvarné a hudební výchovy ke zveřejněnému Návrhu koncepce revize vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV.

Softwarové společnosti Gordic a VIS Plzeň se dohodly na spolupráci v oblasti digitalizace veřejné správy a vzájemné podpoře. Tento významný krok stvrdili jednatelé Jaromír Řezáč za společnost Gordic a Vladimír Bureš za VIS Plzeň společným podpisem memoranda. Setkání proběhlo ve čtvrtek 9. března v nových prostorách pražské centrály Gordic.

Arnošt Lustig se řadí mezi hrstku českých osobností, jejichž umělecký odkaz a osobní příběh jsou mimořádné i ve světovém kontextu. Jeho vizi spravedlivějšího a humánnějšího světa, který lze měnit k lepšímu skrze porozumění a poučení se z minulosti, naplňuje i mezinárodní putovní výstava „Já chci být člověk“. Pořádá ji Nadační fond Arnošta Lustiga a po Bruselu, kde se konala v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, dorazí do hvězdáren v Praze a Brně, následně se přesune do Paříže.

Tento článek volně navazuje na zkušenosti z MČ Praha 7 s pilotním zaváděním pozice sociálního pedagoga do škol a klade si za cíl shromáždit alespoň některá data, která ukazují potřebnost ukotvení role sociálního pedagoga v našich školách a školkách.

„Kdybyste děti rozdělovali podle úrovně schopností, tak byste v podstatě prosazovali jejich segregaci. Proč byste ale chtěli mít segregované základní školství? To přece nedává žádný smysl.“ Rando Kuustik, ředitel školy Tallinn

Každý školní rok zažíváme déja vu. Vždy začíná prvního září, kdy se do škol nahrnou odpočaté děti i jejich učitelé. Pocit odpočinku zmizí dříve, než stačí zezlátnout listí na stromech, a poté se rok hekticky žene až do konce června, kdy všichni netrpělivě vyhlížejí začátek letních prázdnin. Aby si před dalším kolem dali pár týdnů zaslouženého odpočinku.

„Mám strach, že budu postupně sklouzávat ke stylu výuky, který jsem sám zažil před patnácti lety. I když se učebnici a frontální výuce snažím vyhýbat, cítím, že mi chybí dovednosti, kterými bych žáky motivoval k takové činnosti, která by pro ně byla nejpřínosnější.“

Čtvrtá důležitá otázka pro ředitele školy: Jak se můžeme bránit hackerským útokům a jejich dopadům?

Už několik let máme k dispozici český překlad Evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu i online nástroj Učitel21, který má pomoci učitelům ohodnotit vlastní digitální kompetence a lépe nasměrovat svůj další rozvoj. Letos vydal Národní pedagogický institut ČR publikaci Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, který tento rámec významně přibližuje každodenní práci pedagogů.

Co vše se skrývá pod emoční inteligencí? Co od člověka vyžaduje a co mu přináší? Jak souvisí s naší dospělostí a sebedůvěrou? O tom všem jsem se bavila s Mgr. Jiřím Šmejkalem, lektorem a koučem AKADEMIE Libchavy.

Na stránkách Řízení školy se pravidelně setkáváme s osobnostmi, které reprezentují Stálou konferenci ředitelů (SKŘ). Ta vznikla v rámci projektu SYPO – NPI ČR a členy jsou zkušení ředitelé škol, představitelé MŠMT, OPŘO, VŠ, zřizovatelů škol a odborné veřejnosti. Členem sekce středních a vyšších odborných škol je i Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt., ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze.

Škola se odjakživa zabývá i mravy žáků. Hodnotí je průběžně, na vysvědčení a vytvořila si i škálu výchovných opatření. Tento postup má neotřesitelnou logiku. Bez přijatelného chování probíhá vyučování mnohem obtížněji a při hromadné výuce prakticky není možné. A škola chce navíc nepochybně přispět svým dílem i ke slušnému chování žáků v dospělosti. Jenže jak chování žáků ve škole hodnotit a hlavně, jakými prostředky přijatelné chování docílit?

Postoje jsou jednou z klíčových složek zkoumání v psychologii. Obsahují jak kognitivní, tak emoční složku. Souvisí s tím, jak vnímáme různé situace a jak se v nich chováme. Postoje vůči šikaně se mohou vztahovat k chování agresorů, obětí nebo přihlížejících. V programu proti šikaně KiVa jsou postoje sledovány u žáků i učitelů. U žáků jsou měřeny postoje k šikaně samotné. Podobně je měřeno i to, nakolik žáci vnímají, že jejich učitel tento pohled sdílí. Jsou to ale zejména výpovědi učitelů, které poukazují na to, že jednou z hlavních výzev programů proti šikaně je jejich působení na postoje učitelů nebo rodičů.

Na český trh se chystá populární finská platforma pro výuku matematiky Eduten. Ta formou hry učí děti od 6 do 18 let nejen aritmetiku, ale také logické uvažování, řešení problémů a základy programování. Aplikaci dětem zprostředkovávají učitelé, kteří jim v ní zadávají práci a sledují jejich výkon. „Právě učitelům ušetří spoustu práce s vymýšlením gradovaných úkolů pro různé typy žáků a také s jejich opravováním,“ říká za tým vývojářů Makke Lepännen.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné „Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů“. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Většina dnešní práce se odehrává v projektech, na kterých se podílí více lidí pracujících v týmech. Individuální talent je skvělý, ale soudržnost týmu je důležitější. Společnost Google strávila dva roky (2012–2014) studiem více než 180 týmů (a vynaložila na to obrovské množství prostředků), aby se pokusila zjistit odpověď na otázku: Co dělá týmy úspěšnými? Název projektu Aristoteles pochází z citátu řeckého filozofa – „celek je větší než součet jeho částí“. Nejednalo se o laboratorní experiment, ale o skutečné týmy při jejich běžné práci v reálném prostředí organizace.

V předchozích dvou dílech jsme se z přípravné fáze dostali do fáze implementace změny, tj. začali jsme již učit projektově a nacházíme se nyní někde v období ledna 2024. Projektová výuka už částečně probíhá, jak ale zařídit, abychom vydrželi? K tomu nám pomohou další tři fáze v modelu J. Kottera, tedy oslava malých vítězství, podpora dalších změn a zakotvení nových postupů.