Pedagogický proces - strana 10

Firma Než zazvoní dělá pravidelné průzkumy mezi osmáky a deváťáky na základních školách. V průzkumech řeší například to, z jakých zdrojů získávají informace o středních školách, zda mají strach z přijímacího řízení, jaké faktory mají vliv na výběr střední školy či jak uchazeči vnímají hodnoty školy. Posledním dvěma zjištěním se budeme věnovat v následujícím článku – jsou totiž zásadní pro komunikaci školy i pro náborový proces.

Letošní ročník tradiční soutěže Autoopravář Junior, podporované společností Porsche Česká republika, měl nevšední vyvrcholení. Poprvé v její historii se celostátní finále konalo společně s finálovým kolem slovenské soutěže Autoopravár Junior 2023, pořádané pojednadvacáté.

Co máme a můžeme udělat pro ty, kteří neuspěli u jarního termínu maturit, nebo pro ty, kteří dokonce poslední ročník střední školy musejí opakovat? Jak jim máme efektivněji pomáhat? Případně co mají dělat oni sami?

Na konci listopadu končí projekt iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jejž koordinuje Pražský inovační institut, a s ním i program Cirkulární školy. Se sedmnácti pražskými školami spolupracovali rok odborní konzultanti programu v oblastech gastroodpady/školní jídelny, kompostování a reuse. Učitele, žáky i nepedagogické pracovníky škol inspirovali k větší udržitelnosti a novým aktivitám. Co se dělo a jak se může inspirovat i vaše škola?

V probíhající revizi RVP ZV se rozhořel „boj“ o výtvarnou a hudební výchovu. Jedná se o vzdělávací oblast Umění a kultura, do které spadá spousta vzdělávacích oborů. Pro základní školy se při tvorbě RVP ZV (2007) zadaly do této oblasti dva vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, které školy mohly doplnit o vzdělávací obor Dramatická výchova.

Již od roku 2010 spolupracuje Odbor informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina s tchajwanskými partnery, například Institutem pro informační průmysl, na různých technologických projektech zaměřených na implementaci inovací v podmínkách veřejných služeb. V rámci spolupráce tak byla řešena například aplikace systému elektronického objednávání do ambulancí krajem zřizovaných nemocnic (eAmbulance, 2010–2021), využití multimediálních průvodcovských systémů pro krajská muzea (Muzeum4U, Pruvodce4U, 2014–2020) či systémy na sledování energetických úspor (2016–2020). V roce 2015 byl poprvé připraven koncept benefitu pro nejaktivnější středoškoláky z krajských průmyslových škol v podobě organizace technologické znalostní cesty na Tchaj-wan.

Základní škola Zruč nad Sázavou se nachází nedaleko areálu zručského zámku. Město leží na konci Středočeského kraje zhruba 70 kilometrů od Prahy. Přesto ředitelka ZŠ Ivana Stará popisuje, že zažívají stejný efekt jako většina základních škol Středočeského kraje v prstenci kolem Prahy. Se silnými populačními ročníky se navíc může počet dětí ve třídě navýšit až na 34. V ZŠ Zruč nad Sázavou by ale spíše přikročili k rozdělení dětí do více tříd. Tam, kde je ve třídě kolem 30 dětí, se vždy snaží mít kromě asistenta pedagoga i tandemové učitele na předměty, jako jsou matematika a český jazyk. Aktuálně školu navštěvuje bezmála 500 dětí. Provoz školy zajišťuje 80 zaměstnanců, z nich přes 50 jsou pedagogičtí pracovníci.

V českých školách se každý pracovní den potkává přes jeden a půl milionu lidí. Mají různé role a odpovědnosti, různé zájmy, hodnoty, očekávání i různé potřeby. A také různé strategie pro řešení problémových a konfliktních situací. Ty jsou zákonité. Stejně jako jejich eskalace, pokud se s nimi včasně a citlivě nepracuje. Jednou z osvědčených metod pro řešení konfliktů je školní mediace.

Studenti Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia mají již několik let v prvním a druhém ročníku předmět Prezentační dovednosti. V něm se učí zásadám prezentace, komunikace, argumentace a reálné mediální tvorbě.

Eduzměna vznikla s ambicí nalézt „klíč“ ke zlepšení vzdělávání všech žáků. Síly spojily dárci a následně sedm obsahových partnerů, kteří společně zkouší dát dohromady ověřené i nové postupy v pilotním regionu Kutnohorska. Po třech letech víme, že základním klíčem k úspěchu je tým regionálních průvodců škol, který dokázal rozpohybovat již 70 % škol v regionu a navázal různou míru spolupráce s 97 % všech škol.

Hans van Mourik Broekman je ředitelem Liverpool College. Školy, která vzdělává 1 700 žáků ve věku 4–19 let. Školy, která v roce 2019 získala od Ofsted nejlepší hodnocení ve sledovaných kritériích. Školy, kterou se v pozici ředitele po přečtení knihy The risk of Education a v době covidu rozhodl výrazně reformovat prostřednictvím školního kurikula, aby dokázali u žáků rozvíjet nejen intelekt, ale také charakter, jak praví školní motto. 19. září vystoupí Hans van Mourik Broekman jako koeynote speaker na mezinárodní konferenci FutureEdu, která se bude věnovat neformálnímu vzdělávání. A právě tomuto tématu je věnován následující rozhovor.

Často se na nás obracejí učitelé s prosbou o pomoc při komunikaci s rodiči vícejazyčných dětí. Níže uvádím tipy, které se mi v praxi při spolupráci s rodiči osvědčily.

Pokud bychom si dějiny homo sapiens představili jako jednu hodinu, pak čteme teprve minutu. I proto dělá porozumění textu žákům i mnohým dospělým potíže. Nejúspěšnější školy v Anglii na to reagují důrazem na hlasité celotřídní čtení napříč předměty s responzivními prvky a explicitní výukou slovní zásoby i kontextuálních znalostí.

Dějepis vždy přitahoval pozornost. Ačkoli se nejedná o profilový předmět, je v médiích tematizován velice často: posledním takovým příkladem byl mediální spor o badatelskou učebnici soudobých dějin, který se rozhořel o prázdninách. Protože patřím do autorského týmu učebnice, aktivně jsem se v něm zapojoval a uvědomil jsem si přitom, že ačkoli jsem považoval principy konstruktivistické pedagogiky, které jsou přítomny v RVP už téměř dvě desetiletí, za samozřejmost, která je učiteli či širokou veřejností sdílena, není tomu tak. Využil jsem proto nabídky učebnici trochu přiblížit a vysvětlit její cíle.

Jak podle nich vypadá dobrý učitel nebo co nejšílenějšího v životě udělali? Nejen na tyto otázky odpovídají vítězové letošního ročníku GTP. První místo obsadil Roman Göttlicher, učitel dějepisu a občanské nauky z frýdecko-místecké střední průmyslové školy, obchodní akademie a jazykové školy. Stříbrnou příčku získala Markéta Mylková, učitelka matematiky ze Základní školy Krnov, Janáčkovo náměstí. Třetí místo patří Tereze Vítkové z pražské Základní školy Trojská. Učitelský měsíčník postupně přinese obsáhlejší rozhovory se všemi laureáty. První z nich si můžete přečíst v tomto vydání, další pak v říjnovém a listopadovém čísle.

Čím dál častěji se setkáváme s propojováním vzdělávání a umění. Namátkově – například v březnu se v Olomouci konala konference Kreativita do škol, jejímž hlavním smyslem bylo propojení umělců a učitelů, v dubnu proběhl v Praze Festival umění a kreativity ve vzdělávání. A v Centru současného umění DOX je aktuálně možné navštívit výstavu Úhel pohledu, která se také věnuje kombinaci umění a učení. „Instalace je prostorem znejistění, ale i nové zkušenosti; prostorem, který ukazuje potenciál chybování, stereotypů, strachu a změny nastavení mysli. Představuje díla umělců, jako jsou Epos 257 a Mushon Zer-Aviv. Žáci si mohou vyzkoušet augmentovanou realitu, kterou pro výstavu vytvořili Augg.io a herec Petr Vančura,“ říká Jiří Raiterman, vedoucí vzdělávacích programů centra DOX, s nímž jsme si povídali nejen o tom, proč by právě učitelé měli společně se žáky na výstavu zavítat.

Ceny pro nejinspirativnější pedagogy České republiky Global Teacher Prize byly předány už před prázdninami. V Učitelském měsíčníku budeme rozhovory se všemi třemi vítězi zveřejňovat postupně. Začínáme Romanem Göttlicherem, který získal první místo. Je učitelem na střední průmyslové škole, obchodní akademii a jazykové škole ve Frýdku-Místku, kde učí dějepis a občanskou výchovu. Zároveň je i výchovným poradcem a ve svém regionu působí jako koordinátor projektu Dějepis+. Jako nejšílenější nápad svého života označil založení fitcentra. To už nemá. Vyměnil ho za učitelské poslání, k němuž přistupuje zodpovědně i s humorem. A jeho žáci to umějí náležitě ocenit, o čemž se můžete při čtení řádků níže přesvědčit sami.

Všichni známe Česko z mapy v atlasu – hnědá značí hory, modrá řeky, zelená lesy. Nejlepší školou zeměpisu ale je, když opravdu vyrazíte, kus země si projdete a prohlédnete. A pokud oceníte i zajímavá historická nebo poutní místa a doporučená místa k noclehu, bude se vám líbit projekt dálkových tras napříč Českem Via Czechia, které vymyslel a vyznačil bývalý učitel tělocviku a biologie Jan Hocek.

V mnoha dnešních třídách, zejména u mladších žáků, je možné slyšet heslo „Chyba je kamarád“. Přiznám se, že ve mně právě tato slova vyvolávají rozporuplné pocity. Koho považuji za kamaráda? Toho, s kým se třeba ráda zasměji, baví mě trávit s ním čas a je ochoten mi pomoci, když to potřebuji. Nevím, zda to pro mě splňuje chyba. Klidně bych se bez chyb ve svém životě, na rozdíl od kamarádů, obešla, byť je jasné, že to není reálné. Na druhou stranu jsem ráda, že se ve školách pomalu učíme nedělat z chyby malou tragédii.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na sedmou tematickou oblast metodik s názvem Gender a identita.