Organizace školy - strana 22

Dle výzkumu organizace "Skutečně zdravá škola" skončí v koších českých závodních a školních jídelen až 50 tisíc tun potravin ročně. Do odpadu a následně na skládky se ale nedostanou pouze zbytky z biologického odpadu v pravém slova smyslu, jako jsou odřezky či slupky, ale také prošlé potraviny nebo celé nesnědené pokrmy, s nimiž se tak ve velkém plýtvá a končí nevyužité na skládkách, kde produkují škodlivé emise. Co můžeme kromě náležité edukace o předcházení vzniku odpadu udělat my, zaměstnanci či vedení škol a lektoři?

Už jenom představa toho, jak se nám na jazyku rozplývá kousek čokolády, vyvolává na tváři blažený úsměv. Proč v nás ale tento pamlsek vzbuzuje tak příjemný pocit a u některých lidí dokonce opravdovou závislost? Pro mnoho z nás je to více než obyčejná sladkost, dodává nám útěchu, napomáhá uvolnění po dni plném stresu a je pohlazením po duši. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak se kakaové boby zpracovávají a co vše si z nich můžeme připravit.

Článek se zaměřuje na základní činnosti školní jídelny v průběhu 2. pololetí školního roku 2022/2023. Některé z činností lze analogicky vztáhnout i na činnost jiných zařízení školního stravování (výdejny a vývařovny). V případě, že se činnost týká pouze školních jídelen určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Cílem článku je shrnout důležité činnosti střední školy ve druhém pololetí školního roku 2022/2023, a to zejména v kontextu nových právních předpisů. Obsah článku se shodně vztahuje na školy veřejné i neveřejné. Text vychází z právní úpravy platné ke dni publikování článku.

Radim Dvořák je jedním z loňských absolventů gymnázia Open Gate v Babicích u Prahy. Studium uzavřel jak českou maturitou, tak i mezinárodní International Baccalaureate, která je často pomyslnou vstupenkou na zahraniční univerzitu. Jako jeden z mála studentů po celém světě dosáhl Radim v IB magické hranice plného počtu 45 bodů. Ze šesti skupin předmětů absolvoval na tzv. high level matematiku, ekonomii a českou literaturu, na standard level pak chemii, angličtinu a globální politiku. Nyní studuje na Trinity College v Dublinu a my jsme se zeptali na zkušenosti s IB i první dojmy z jeho alma mater.

V druhé polovině letošního roku probíhá první výcvik trenérů programu AART v češtině. Jde o dosavadní vyvrcholení několikaleté snahy přinést tuto metodiku do České republiky. V uplynulých letech se neziskové organizaci Aisis, z. ú., podařilo s pomocí podpory EU (Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) a MŠMT, hlavního města Prahy a nadace RSJ metodiku přeložit a vycvičit české školitele. Nyní probíhající výcvik je podpořen MŠMT a realizován v rámci krajského projektu na podporu prevence v Praze. V jeho rámci tři desítky pedagogů základních a středních škol i pracovníků školních poradenských zařízení z Prahy prochází šedesátihodinovým tréninkem práce se skupinou.

Interní komunikace ovlivňuje atmosféru ve škole, spokojenost žáků a pedagogů, efektivitu organizace i pověst školy. Zároveň jde o nejvíce přehlíženou část komunikace škol – každá nástěnka vypadá jinak, najdete na nich roky neaktuální informace, běžně se používají nevhodné fonty, každá oficiální prezentace vypadá jinak.

Podle archivního zákona mají školy povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií.

Fikce neúspěšného vykonání maturitní zkoušky, fikce ukončení zkoušky

Jsme soukromá lesní mateřská škola, školská právnická osoba, zřizovaná spolkem. Nemáme registrovanou výdejnu. Školní stravování zajišťujeme soukromou firmou, se kterou máme uzavřenu smlouvu o školním stravování, tato firma nám stravu také vydává (obědy, svačiny i přesnídávky). Ani tato firma není zapsána jako zařízení školního stravování. Tedy ani naše školka, ani stravovací firma nepobíráme na stravování žádné dotace (normativ). Je tedy v tomto případě mou povinností zajistit plnění spotřebního koše? Ve vyhlášce č. 107/2005 Sb. je definováno: „Typy zařízení školního stravování jsou a) školní jídelna, b) školní jídelna – vývařovna (dále jen ‚vývařovna‘), c) školní jídelna – výdejna (dále jen ‚výdejna‘), d) výdejna lesní mateřské školy. “ Nejsme ani jedno z výše jmenovaných zařízení, tudíž usuzuji, že se tato povinnost na nás nevztahuje? 

S klesajícím zájmem o francouzštinu na základních a středních školách v posledních letech (podle statistik MŠMT, 2022), ale zároveň se stále větším nedostatkem zaměstnanců ovládajících francouzštinu na trhu práce se již delší dobu nabízela otázka, jak tuto situaci řešit. Dotazníkové šetření z roku 2020 potvrdilo klesající tendenci, ale také postoje žáků a jejich rodičů vůči francouzskému jazyku, které mnohdy znesnadňují zachování výuky ve školách nebo otevírání nových skupin. Výsledky šetření ukázaly, že by vyučující francouzštiny uvítali lepší vzájemnou informovanost, spolupráci a podporu v rámci jejich místa působnosti. Tyto požadavky splňuje nástroj, který v návaznosti na šetření mezi vyučujícími začal vznikat, a sice Interaktivní mapa francouzštiny v České republice (2021). Jaký je kontext vzniku tohoto projektu, kdo za ním stojí a jaký je jeho další potenciál?

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ překvapivě zmiňuje servisní učení již ve svém úvodu (s. 12), kde kolektiv autorů uvádí, že „představuje nejpokročilejší stadium místně zakotveného učení, kdy žáci v rámci výuky pomáhají řešit problém či plní potřebu obce. Dochází při něm k mezioborové spolupráci. Žák nezískává pouze nové znalosti a dovednosti, ale prakticky přispívá i ke kvalitě života v obci.“

Po komunálních volbách 2018 jsem se stal v Ostravě-Porubě zastupitelem a jako uvolněnému místostarostovi mi byla svěřena oblast vzdělávání. Volby 2022 i následná široká podpora potvrdily, že bych v této práci měl pokračovat, vnitrostranické hlasování nicméně rozhodlo jinak. Politickou epizodu tak mohu považovat za uzavřenou a dovolit si její reflexi.

Když se řekne Post Bellum, přiznám se, že první, co si vybavím, jsou Příběhy našich sousedů. Má vůbec ještě smysl pokračovat v natáčení pamětníků, když ti nejvyhledávanější z 2. světové války nebo 50. let už tu nejsou nebo brzy nebudou? Zeptali jsme se Magdalény Benešové, vedoucí vzdělávacích projektů Post Bellum.

V minulých dvou částech našeho seriálu o skupinách spolupracujících učitelů jsme se podívali na jejich historii a popsali náplň činnosti. V dnešní části se zaměříme na personální obsazení, a to včetně zařazení vedoucího metodického sdružení nebo předmětové komise do organizační struktury školy.

Na stránkách Řízení školy se setkáváme s osobnostmi, které v současné době působí ve Stálé konferenci ředitelů (SKŘ). Jak žáky, pedagogy i kolegy ze SKŘ vnímá Mgr. Aleš Hajíček, ředitel ZUŠ Teplice, pedagog na teplické konzervatoři a člen Kolegia předsedy UR ZUŠ ČR? Jaký přístup při řízení školy v této složité době pokládá za správný?

Představte si vzdělávací systém, kde mají jednotlivé školy velkou míru autonomie. Systém, kde jsou vážným problémem vzdělávací nerovnosti a kde je vysoký počet soukromých škol. Systém, který není příliš centralizovaný a ústřední orgán (ministerstvo) má velmi omezený dosah na práci v jednotlivých třídách.

Myšlenku pořádat kulaté stoly ke vzdělávací politice přinesl po svém návratu z Francie do vlasti první ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK PhDr. Ladislav Čerych. SVP pak pořádalo kulaté stoly v letech 1994–1998 jako diskusní platformu akademické sféry. V roce 2001 byla jejich tradice obnovena z iniciativy a v režii Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a ve spolupráci se SVP. Od roku 2010 se stal spolupořadatelem kulatých stolů EDUin.

Článek je zaměřen na čtyři důležité činnosti základní a střední školy ve školním roce 2022/2023: prevenci školní neúspěšnosti, přijímání ke vzdělávání ve střední škole, vzdělávání cizinců a pedagogické vedení školy. Informace jsou určeny základním a středním školám bez ohledu na zřizovatele.

Hudbu podle vědců vnímají děti ještě před narozením a vážnou prý mají vůbec nejraději, říká jeden výzkum Institutu Marques v Barceloně. Tóny houslí, harfy nebo klarinetu tak zdaleka nepatří jen na pódia koncertních sálů.