Organizace školy - strana 25

Jak se správně chovat, jak se zdravit, jak se oblékat, a především i správně stolovat. To jsou základy etikety, které by měl každý z nás dobře znát. Pojďme tyto návyky společně učit i naše děti tak, aby se v dospělosti staly slušnými a kultivovanými osobnostmi.

Jen pro připomenutí - smyslem projektu Moderní pojetí tradičních receptur ve školních jídelnách Pardubického kraje - „Kuchyně našich babiček“ - je chutné, zdravé a moderní vaření dle tradičních a ověřených receptur naší národní kuchyně. To vše za pomoci nejnovějších technologií a v duchu gastronomických trendů.

Školní stravování je neodmyslitelnou součástí každé školy. Některé školy mají velkou výhodu, že mají svou školní kuchyni, která obědy připravuje. Jiné školy se musí smířit s tím, že jim je školní oběd přivážen, nejčastěji z direktivně zřizovatelem přidělené školní kuchyně, což je náš případ. Co si však počít, když si strávník položí otázku, z jakých surovin je oběd připraven? Odkud kuchyně nakoupila suroviny? Jak suroviny skladuje? Jak oběd připravuje? Jsou obědy nutričně vyvážené? Jsou zdravé? Následující článek nabízí inspiraci, jak se strávníci školních jídelen, školních jídelen - výdejen, ale i rodiče dětí stravujících se ve škole, mohou alespoň orientačně dozvědět základní informace o školním obědě. Tyto informace mohou být samozřejmě i vhodnou zpětnou vazbou pro školní kuchaře a kuchařky.

Zelná polévka s klobásou 1 velká cibule nakrájená nadrobno 1 lžíce oleje 30 g másla kmín 20 dkg klobásy nakrájené na kostičky 40 dkg propláchnutého kyselého zelí 30 dkg brambor...

Foodbloggerka Karolína Four prezentuje kulinářský svět líbivě, ale i s osvětou. Jako vystudovaná inženýrka výživy a kvality potravin zná své recepty i po nutriční stránce a svým čtenářům ráda říká věci bez obalu a se zaměřením na skutečně důležité informace. Její „Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete“, jež mimo jiné vyvrací řadu mýtů a omylů ve výživě, se stala okamžitým bestsellerem.

Přemýšlejí děti nad tím, co jedí? Vědí, odkud se vzaly potraviny na jejich talířku? Mají možnost vyzkoušet si přípravu jednoduchého pokrmu? Dáváme jim příležitosti k bližšímu poznávání například jednotlivých druhů ovoce a zeleniny? Mohou je děti s pomocí dospělých samy zpracovat? Následující seriál nabízí inspiraci, jakým způsobem můžeme děti blíže seznamovat s plody a rostlinami, které samy vypěstují.

Každý z nás to zná, když se dostaví chuť si zamlsat u televize nebo při čtení napínavé knihy. Jsou různé možnosti a jednou z nich jsou rozmanitá semínka, která jsou nejen chutná, ale dokonce superzdravá, a to náš organismus rozhodně ocení. Nenápadná semínka skrývají pod mnohdy nevzhlednou slupkou doslova bombastický elixír mládí, zdraví a krásy! Příroda je vybavila, aby živila celou rostlinu. Zkusme tedy zařadit semínka do svých jídelníčku. Jak na to? V tom vám pomůže tento článek.

Zajištění výživy dětí, žáků a studentů je samozřejmě nedílnou součástí vzdělávacího procesu a spolu s ovlivňováním výživy dětí a mládeže je i důležitou společenskou činností. Školní stravování se tak stává významnou součástí školských služeb poskytovaných v rámci vzdělávacího systému. Vytváření zdravých stravovacích návyků s důrazem na vyvážený a plnohodnotný jídelníček v zařízeních školního stravování spolu s naplňováním nutriční politiky státu přispívá k výchově ke zdravému životnímu stylu a jeho osvojování v návaznosti na školní vzdělávací programy. Současně je třeba připomenout, že rozsáhlá a propracovaná infrastruktura školního stravování tak, jak ji známe z českého prostředí, je v mnoha ohledech mezinárodním unikátem, o který je třeba pečovat a efektivně jej využívat.

Ačkoliv je filmová výchova součástí RVP už od roku 2010, mnoho pedagogů ji do výuky reálně stále nezačleňuje. Častým důvodem mohou být obavy z náročnosti či objemné časové dotace. CinEd, mezinárodní program filmové výchovy, ukazuje, že jsou tyto obavy zbytečné. Zpřístupňuje evropské filmy mladým divákům ve věku 6–19 let a doplňuje je o propracovanou metodiku a výukové materiály pro učitele. Nabízí filmy pro školní projekce realizované přímo ve školách, v kinech či v dalších kulturních institucích. Snímky jsou k dispozici zcela zdarma, stačí se jen zaregistrovat na stránkách www.cined.eu. Novinkou v kolekci je dílo uznávaného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera – Strach jíst duše.

V dnešním díle seriálu autoři popisují, jak může probíhat jedna konkrétní dílna čtení ve třídě, která ji zažívá dlouhodobě od svých čtenářských začátků.

Základním zdrojem, z kterého může žák čerpat při svém růstu ke čtenářské a kritické gramotnosti, je prožitkové čtenářství. Pravidelné čtení spojené s prožitkem zvyšuje šance každého dítěte, že získá přesvědčený postoj ke čtení a ovládne i náročné čtenářské dovednosti. Jednu z možností, jak cíleně a pravidelně rozvíjet prožitkové čtenářství, nám nabízí dílna čtení. Některé její charakteristiky a přínosy jsme si již představili v minulém čísle Učitelského měsíčníku a dnes se podíváme na další.

O prospěšnosti venkovního pobytu a venkovního učení toho již bylo napsáno mnoho. Tématem se zabývá celá řada článků, vědeckých studií i obsáhlých knih. Zároveň nemálo škol učení venku v současnosti zažívá na vlastní kůži, užívá si benefity, které venkovní prostředí nabízí, a vrací se tím k něčemu, co by pro nás i pro děti mělo být vlastně přirozené.

Měla bych jeden dotaz k ubytování žáků na internátech, např. letos v září vyšel státní svátek na středu, žáci museli opustit domov mládeže nejpozději v úterý odpoledne (ve středu v době státního svátku není v provozu školní jídelna) a žáci se opět vraceli na domov mládeže ve středu večer (zajištěná školní strava zase od čtvrtku). Je možné v takových případech ponechat žáky ubytované na domově mládeže i během tohoto dne, kdy není zajištěná strava? Někteří žáci (převážně jde o žáky s delší dojezdovou vzdáleností a časovou náročností), kterým se kvůli jednoho dne nevyplatí vracet do svého místa bydliště a raději by setrvali na domově mládeže. Stravu si zajistí individuálně.