Organizace školy - strana 27

Změny za období srpen a září 2022 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. poradenské služby ve školství, Novinky – legislativa , informace Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 237/2022 Sb., kterou...

Rada Kraje Vysočina označila oblast vzdělávání za jednu ze svých hlavních priorit; tato skutečnost vychází i z jejího programového prohlášení. Proto bylo nutné připravit vlastní strategii vzdělávání v Kraji Vysočina, která bude určovat směr rozvoje škol v regionu. Jejím cílem bylo definovat taková opatření, která jsou v souladu s platnou legislativou a vzdělávacími dokumenty na národní i krajské úrovni a zároveň realizovatelná z úrovně kraje.

Znalost cizích jazyků představuje jeden ze základních předpokladů pro uplatnění v profesním životě a pro schopnost adaptovat se v měnícím se světě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci tzv. Velké revize Rámcových vzdělávacích programů (dále jen „Revize“) plánuje, že výuka dalšího cizího jazyka (francouzštiny, němčiny, ruštiny, španělštiny) v základním vzdělávání, tj. na základních školách a na nižších stupních gymnázií, bude patřit mezi předměty pouze povinně volitelné (https://velke-revize-zv.rvp.cz/ ).

Práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vstupují do další etapy. Expertní panel MŠMT dokončil Hlavní směry revize RVP ZV a na ministerstvu nyní probíhá standardní vnitřní připomínkovací proces. Zbývá zejména rozhodnout, jak dále přistupovat k jádrovému a rozvíjejícímu vzdělávacímu obsahu (hlavní směry nyní představují 3 varianty).

Všechna čtyřletá i víceletá gymnázia musí zahájit výuku podle revidovaného RVP v digitální oblasti nejpozději od 1. září 2025, a to ve všech ročnících. Některé školy ale využily možnost začít dobrovolně už v tomto školním roce. Jakýkoli „předtermín“ s sebou zároveň nese i příležitost pro postupný náběh výuky. Ať se ve svém gymnáziu rozhodnete jakkoli, můžete zdarma čerpat podporu Národního pedagogického institutu ČR.

Při práci na projektu Příběhy našich sousedů jsme si prvně začali všímat benefitů, jaké společný dialog nejmladší a nejstarší generace přináší. Jakými dalšími způsoby lze tento dialog využít ve vzdělávání?

Na konci srpna vyšel český překlad knihy Lucy Crehan – Cleverlands. Měl jsem tu čest napsat k ní předmluvu a bylo mi svátkem představit tuto knihu na každoročním setkání ředitelů škol z networku Trvalá obnova školy. Pokud se vám na vašem nočním stolku povaluje sto(h) knih, které čekají na přečtení, radši nečtěte dál. Ale pokud chcete doporučení na knihu, kterou by si měl přečíst každý, kdo se pohybuje ve školství, následující řádky jsou pro vás.

To, že kreativita a kreativní vzdělávání může přinášet do českého vzdělávacího systému mnohé inovace i možnost systémových změn, zaznívá dlouho z veřejného prostoru i odborných kruhů. Tématu v současné době nechybí pozornost krajů, měst ani ministerstva kultury a školství i díky začlenění kreativního vzdělávání do podporovaných oblastí Národního plánu obnovy. Na jakých principech kreativní vzdělávání funguje? Jak se liší od jiných způsobů výuky a jaké jsou konkrétní dopady na učitele a studenty i jejich zážitky z projektů?

Můžeme klidně vycházet z toho, že české školství je funkční a v zásadě dobré a že vůči němu nemáme zásadní námitky. Podobně jako nemalá část české veřejnosti. Přesto bychom měli připustit, že nad některými postupy i obsahy bychom se měli více a bez předsudků zamýšlet, protože se patrně poněkud přežívají. Možná ne z principu, ale především proto, že se proměňují podmínky ve společnosti a to by se mělo odrážet i v individuálních a společenských požadavcích na výstupy ze vzdělávání, a tedy i na přístupy k samotnému vzdělávání.

Revize RVP je z jednoho pohledu klíčová záležitost, ale z druhého pohledu jsou to jen byrokratické a formalistické hrátky, odtažité od reálné výuky. Text, který čtete, vznikl z blogu na stránkách Líného učitele a prezentuje můj osobní pohled na to, co může, ale také nemusí ovlivnit kvalitu našeho vzdělávání na dlouhé roky.

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

Od 1. 9. 2012, tedy před 10 lety, jsme na ZUŠkách konečně začali vyučovat podle vlastních ŠVP. Někdo to vnímal jako velkou změnu, jiný jako legální pokračování toho, co dělal dosud v rozporu s dosud platnými osnovami, ale pro mnoho kolegů se zdánlivě nic nestalo, protože jeli ve svých kolejích i v rámci ŠVP.

Dovolte mi ohlédnout se o pár měsíců zpět, konkrétně do června 2022, kdy se konala soutěžní přehlídka tanečního oboru základních uměleckých škol, která je pořádána pravidelně každé tři roky. Letos to bylo kvůli koronavirovým zákazům po čtyřech letech a ústřední kolo pak proběhlo právě v červnu v Karlových Varech.

V červnu 2022 představila Česká školní inspekce odborné veřejnosti zcela nový metodický portál s názvem Kvalitní škola ( www.kvalitniskola.cz ). Cílem tohoto metodického portálu je maximální podpora škol a školských zařízení, jejich ředitelů a učitelů na cestě ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání, a to zejména s využitím metod, postupů a nástrojů vlastního hodnocení. Metodický portál je tedy základním zdrojem inspirací zejména pro vlastní hodnocení a poskytuje vedení škol a učitelům na jednom místě mnoho relevantních podkladů využitelných při sledování kvality vzdělávání a při aktivitách vedoucích k jejímu zvyšování.

Cílem článku je usnadnit plánování a organizaci činnosti základní umělecké školy v prvním pololetí školního roku 2022/2023. Článek analyzuje toto období optikou základních termínů, lhůt, důležitých standardních a nových činností základní umělecké školy. Jednotlivé situace a aktivity se vztahují na základní umělecké školy zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (dále jen „veřejné“), soukromé i církevní. Jestliže se činnost týká pouze základní umělecké školy určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

V rámci dílčí aktivity projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, kterou realizuje Pražský inovační institut, se právě teď rozbíhá program „Cirkulární školy“. Jeho cílem je podporovat udržitelný rozvoj ve škole. Když všechno půjde podle plánu, tak za rok by mělo být v Praze dvacet škol, které budou vědět, jak účinně nakládat s odpady, dostanou nové vybavení a „reuse“ pro ně nebude neznámé slovo.

Znáte německé písničky pro děti, tzv. Kreisspiele? Jejich princip je pořád stejný: jednoduchost, jasná struktura, opakování a učení prožitkem – ať už prostřednictvím pohybu, nebo gesta spojeného s významem slova. Tyto písničky jsem často v originále zpívala doma se svými dětmi. Když jsem pak začala vést kroužky pro předškoláky, pátrala jsem po podobných písničkách v češtině. Ke svému překvapení jsem zjistila, že jich moc není. Protože jsem překladatelka, zkusila jsem některé přeložit. Ačkoliv přeložit není úplně to správné slovo, spíš jsem na základě této inspirace začala skládat české verze. A měla jsem velkou radost, když hned při prvním „uvedení“ v září 2014 měly velký úspěch u dětí i rodičů.

Je sice podzim, ale proč si nepřipomenout jaro a probouzení všeho živého. Víte, jak např. probouzí jaro broučky? Jak broučci přicházejí na svět? Kde bydlí a žijí? Jak vypadají zblízka? Jsou nám něčím užiteční? Nejmladší děti z Mateřské školy V Lukách v Rakovníku si o tomto tématu povídaly celý týden. Projekt Jaro v trávě byl zaměřený především na poznávání hmyzu a pro děti byl velmi zajímavý a poučný. Byly v něm zapojeny především prakticko-názorné metody, prožitkové učení, které vychází ze života dětí a poskytuje hlubší prožitek. Dále situační učení, při kterém mají děti možnost získávat nové zkušenosti na základě zážitku.

Odkud se věci berou v obchodech a kde vlastně vznikají? Tohle si mohli vyzkoušet pedagogové i děti z Mateřské školy Lanžhot. Zjistili, jak důležitá je lidská práce a zažili radost z vlastního díla. Zároveň si vyzkoušeli práci s netradičními materiály, kterými bylo dřevo a plst.

Tentokrát jsem si pro vás a pro děti připravila několik nápadů na podzimní tvoření. Nejprve si vytvoříme složitější podzimní obrázek, na který použijeme přírodní materiál, který jsme si předem nasbírali třeba na procházce. Můžeme využít téměř vše, co v přírodě najdeme. Ať už jsou to nádherné opadané barevné listy ze stromů, kaštany, žaludy, nebo také mnoho různých větviček, šišek… Pak budeme pokračovat mnohem jednoduší výrobou podzimního stromu. Budeme společně stříhat, lepit a mačkat v netradiční výtvarné technice, kterou je „muchláž“. Tak se do toho honem pusťme!