Organizace školy - strana 26

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Žáci Základní školy Karla Čapka v pražských Vršovicích se rozhodli sepsat společně se svou třídní paní učitelkou Veronikou Dynterovou knihu, která bude obsahovat vzpomínky ze života jejich babiček, dědečků, ale i pratet a rodičů. Světlo světa tak nakonec spatřila unikátní publikace plná nejen vyprávění, ale i komiksových příběhů s názvem Střípky vyprávění.

Téměř 30 000 dětí získalo pozitivní vztah k pohybu díky celorepublikovému projektu Děti na startu (DNS). Letos slaví 10 let od svého vzniku a za tuto dobu se do něj zapojilo 285 středisek ve všech krajích ČR. Kurzy probíhají pod vedením odborně vyškolených trenérů a instruktorů ve školách, družinách, kroužcích, sportovních klubech i v mateřských školách.

Základním zdrojem, z kterého může žák čerpat při svém růstu ke čtenářské a kritické gramotnosti, je prožitkové čtenářství. Pravidelné čtení spojené s prožitkem zvyšuje šance každého dítěte, že získá přesvědčený postoj ke čtení a ovládne i náročné čtenářské dovednosti. Jednu z možností, jak cíleně a pravidelně rozvíjet prožitkové čtenářství, nám nabízí dílna čtení.

Na školách se všichni postupně připravujeme na nástup nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), který školám ukládá povinnost rozvíjet digitální kompetence žáků napříč předměty. Mnozí ředitelé a pedagogové změny kvitují s povděkem, někteří mají zase oprávněné obavy. Paradoxně jsou to často učitelé informatiky. Ti se ovšem nebojí toho, že by nezvládli digitální dovednosti žáků sami rozvíjet, ale mají strach o své kolegy. Uvádí to ve svém výzkumu Národní pedagogický institut. Výzkumníci se často setkávali s názory, že „učitelé jiných předmětů (např. češtináři) nezvládnou dobře rozvíjet digitální kompetence žáků“.

Na letní škole projektu Pomáháme školám k úspěchu v Hustopečích se sešlo 80 pedagogů z celé České republiky. Stěžejním tématem workshopů a diskusí v pětidenním programu byly dlouhodobé plány na rozvoj gramotností u žáků, které by jim umožňovaly větší sebeřízení při učení.

Dušičkové období už je za dveřmi. Nejeden žákovský parlament se chystá si ho se svými spolužáky náležitě užít. Unikátní oslava Halloweenu může například probíhat podle scénáře dětí ze Základní školy U Vršovického nádraží v Praze. Skoro celou akci včetně přípravy zvládnou děti samy. Stačí jim k tomu dát příležitost.

Možná si vzpomenete na příběh, který v roce 2018 obletěl republiku. Byl o Medě, žákyni třetí třídy, která ve výtvarné výchově dostala za obrázek hada čtyřku. Na tom by nebylo asi nic až tak zvláštního, to se v českém školství nejspíš stává denně. Bohužel. Učitel v samozvané roli arbitra vnímání krásna a estetična hodnotí a známkuje. Had nehad. Snaha nesnaha. U novinářů a později i široké veřejnosti ale zarezonoval tento příběh díky Peteru Chvojkovi. Vysokoškolskému učiteli a otci Medy, který se své dcery zastal. A otevřel diskusi ohledně známkování estetickovýchovných předmětů. Když si na internetu do vyhledávače zadáte jeho jméno či nadpis článku Umí Meda hada?, najdete spoustu souvisejících textů i přesný popis toho, co se tenkrát stalo. Mě zajímalo, jak se má Meda a její tatínek dnes. A jaký řetězec událostí se od oné dostatečné známky udál. Anebo také ne.

VZDĚLÁVACÍ DOKUMENTARISTICKÝ PROJEKT SPOLEČNOSTI POST BELLUM LETOS OSLAVÍ DESÁTÉ NAROZENINY. PŘI TÉTO PŘÍLEŽITOSTI VÁM PŘINÁŠÍME ROZHOVOR S VEDOUCÍ PROJEKTU VERONIKOU STEHLÍKOVOU. PROZRADÍ VÁM, ČEHO V NĚM UČITELÉ A ŽÁCI BĚHEM DESETI LET DOSÁHLI A CO VÁM NABÍDNE DO BUDOUCNA.

Provizorní škola pro ukrajinské žáky vznikla v březnu za spolupráce města Brno a Základní školy Jana Amose Komenského, pod kterou spadá. Skrze spolek přivedla Masarykova univerzita ke škole dobrovolníky, kteří by se ukrajinským žákům věnovali. Jedním z nich byla také studentka Tereza Veverková.