Dominik Lipovský

Provizorní škola pro ukrajinské žáky vznikla v březnu za spolupráce města Brno a Základní školy Jana Amose Komenského, pod kterou spadá. Skrze spolek přivedla Masarykova univerzita ke škole dobrovolníky, kteří by se ukrajinským žákům věnovali. Jedním z nich byla také studentka Tereza Veverková.

Politika je všude, kde jsou v místnosti více než dva lidé. Ve své nejširší podstatě znamená soužití a vztahy ve skupině. Škola nemůže být apolitická už proto, že jsou v ní lidé. Otázkou není jestli, ale jak téma politiky ve škole uchopit, aby se nestala nástrojem propagandy a pomáhala rozvíjet občanství.

Tomáš Andrášik je psychoterapeut, který zároveň působí na katedře sociální pedagogiky jako asistent. Svou disertační práci dodělává na katedře pedagogiky PF MUNI a zabývá se v ní osobnostním rozvojem učitelů.

Zakladatel Khan Academy na konferenci FutureEdu představil, jak využít výuková videa, která platforma nabízí ve třídě, kam se vzdělávání posune za deset let a jaká bude role školy. Mluvil o vztahu technologie a pedagogiky a svém projektu Schoolhouse, systému on-line tutorů, který má být dalším krokem k vytyčenému cíli: poskytnout možnost se vzdělávat zdarma, všude a všem.

Nadané děti přemýšlí jinak, na věci jdou složitě, a pokud něco nesouzní s jejich hodnotami, jsou vůči tomu rezistentní. Potřebují smysl a přesah, snaží se být světu prospěšné. Mají jiné tempo práce, dokážou se soustředit i celé hodiny na věc, která je naplňuje, a těkají, pokud tomu tak není. Zápasí samy se sebou, perfekcionismem a pocitem viny. Pomoci jim může meditace i pohyb.

Více praxe a její hlubší reflexe, více zahraničních lektorů, propagace učitelského povolání a větší selektivita u přijímacích zkoušek. Jen několik bodů, k nimž bude cílit reforma, kterou společně se zástupci fakult připravujících učitele podepsal ministr školství Robert Plaga.

EDUin, Otevřeno, Učitel naživo, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, Učitelská platforma a Česká rada dětí a mládeže. Těchto šest organizací představilo Domácí úkoly 2021, pět zadání pro nadcházející vládu. Jsou pojmenováním zásadních problémů, které v českém školství panují, a rovnou navrhují řešení.

Třetí díl seriálu o školském ombudsmanovi řeší případ agresivního žáka ve třídě, nespolupráci rodičů i státních orgánů. Příběh o inteligentním chlapci, co svou úzkost vybíjí skrz problémové chování, nikoliv jedinečný, ale důležitý. Jak totiž v seriálu poznamenává postava ředitelky Základní školy pro žáky se specifickými poruchami chování: „Najdete je na každé škole.“

Událost FutureEdu připomněla výzvy českého školství v pandemické a digitální době. Inspiraci hledala v debatách mezi předními aktéry tuzemské vzdělávací politiky i v zahraničí, odkud přivedla například statistika Andrease Schleichera z OECD či světoznámého zakladatele Khan Academy. Dotkla se tématu nerovností, digitálních kompetencí, přípravy učitelů a možnosti využití technologií.

První díl seriálu Ochránce o školském ombudsmanovi otevřel téma šikany ze strany žáků směrem k učiteli. V epizodě nazvané Slabý kus se inspiroval pět let starým případem z třebešínské průmyslovky, kde tři žáci terorizovali svou pětapadesátiletou angličtinářku.

Česká televize na podzim uvede seriál „Ochránce“, v němž postava školského ombudsmana Aleše Pelána řeší kauzy ze školního prostředí. Inspirací jsou mu reálné případy, které se objevovaly v médiích a pohnuly či stále hýbou českým školstvím. Jeho cílem je otevřít diskusi o vzdělávání jako věci veřejné.

Na vlnách internetu jste mohli 28. dubna narazit na online diskuzi Ředitelé ZŠ: kapitáni českého školství?, kterou pořádal Aspen Institute Central Europe společně s redakcí Řízení školy. K osobě ředitele školy se obrátila pozornost aktérů české vzdělávací politiky i školské veřejnosti.

Zatímco učitelé vytrvale bojují v druhé „první linii“, v nadnárodní úrovni probíhá zhodnocení vzdělávání uplynulého roku a vřava diskusí nad jeho dalším směřováním tváří v tvář pandemii. Čtení strategických dokumentů a evaluačních zpráv ve vás může snadno vyvolat pocit vzdušných zámků. Žijeme však v propojeném světě, a je proto nasnadě se nad školstvím v pandemii zamýšlet i z hlediska globálního.

Academia Film Olomouc neboli AFO je jedním z nejstarších filmových festivalů v republice. Svůj 56. ročník musí realizovat prostřednictvím online platformy watchandknow.cz, kde poskytuje různorodé dokumentární filmy. Řada z nich je určena také školám, a to i s pracovními listy, které je možné využít ve výuce.

  O posunu ve školství, zvlášť v oblasti digitálních technologií, se v České republice mluví od začátku pandemie. S nástupem online výuky jsou vyučující v prekérní situaci a musí hledat nové cesty, jak žáky zapojit do výuky. Jednou z nich může být využití únikových her.

Koronavirová krize se projevuje nejen na fyzickém, ale také na psychickém zdraví populace. Obecný nárůst depresí, úzkostí i sebevražedných tendencí zaznamenává Národní ústav duševního zdraví. Ve společnosti roste frustrace a s ní vztek, což občas odnášejí i ti nejnevinnější, totiž děti.

Konference Nezastupitelný zástupce vzdala úctu těm, na které se ve vzdělávacím procesu často zapomíná – zástupcům ředitelů škol. Svůj život žijí mezi dvěma mlýnskými kameny, ředitelem školy a pedagogickým sborem, a jejich práce je proto více než náročná. Každoroční setkání jim opět nabídlo rady, jak se ve své profesi neztratit, jak ji naopak vykonávat ještě lépe.

Necelé dva týdny poté, co se 11. března uzavřely školy, se začaly objevovat první zprávy o možném průběhu maturit. Pracovalo se s jejich posunem i s myšlenkou, že se nebudou konat vůbec a nahradí je výsledky z předchozích ročníků. Pojďme se na konec školního roku podívat očima těch, kterých se situace dotkla nejvíce – studentů a učitelů.

Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně loni oslavila 70 let. Téměř devíti stům studentům poskytuje vzdělávání v 13 různých oborech, nemluvě o projektech a stážích, popřípadě certifikovaných e-learningových kurzech. Jak si s distančním vzděláváním poradila škola, která je technologickou špičkou?

„Na vrcholu pandemie covid-19 zavřely školy své dveře v 192 zemích, a poslaly tak domů 1,6 miliard dětí,“ říká šéfka UNICEF Henrietta Fore. Jak na nemoc reagovalo školství Slovenska, Německa, Dánska a Izraele?