Česká televize na podzim uvede seriál „Ochránce“, v němž postava školského ombudsmana Aleše Pelána řeší kauzy ze školního prostředí. Inspirací jsou mu reálné případy, které se objevovaly v médiích a pohnuly či stále hýbou českým školstvím. Jeho cílem je otevřít diskusi o vzdělávání jako věci veřejné.
„Epizody
Ochránce
nezachycují ‚tragický stav současného školství‘, spíš ukazují zatuhlá místa systému, která se postupně daří rozhýbat,“ komentuje poselství nového seriálu jeho scénárista Tomáš Feřtek, jenž je také autorem úspěšné knihy
Co nového ve vzdělávání
a spoluzakladatelem think-tanku EDUin.Každá epizoda otevírá určité téma, mezi nimi například smrt žáka na školní akci, spor o nošení hidžábu ve škole nebo šikanu učitelky. Druhá epizoda se věnuje poměrům v diagnostických ústavech, třetí agresivitě žáka uvnitř třídy. „Shromáždil jsem případy a z nich vybíral ty, které nesly podstatnéa zobecnitelné téma. Někdy jde o dva případy sloučené do jednoho anebo vymyšlený příběh, byť s reálným podkladem,“ doplňuje Feřtek.
Školní detektiv
V seriálu je silným prvkem také zobrazení politického pozadí jednotlivých kauz. Vzorem pro načrtnutí úskalí vzdělávací politiky se stal úspěšný dánský seriál Borgen. „Vzdělávací politiku vnímám jako důležitou,“ tvrdí Feřtek. „Jsou věci, které se jinde než na vládní úrovni vyřešit nedají, ale také opatření, která dokážou vzdělávací systém torpédovat.“
Ochránce
do značné míry následuje strukturu detektivky, avšak s tím rozdílem, že v kriminálce je na konci vždy nastavena rovnováha sil. Divákovi je jasné, kdo selhal a kdo bude potrestán. Feřtek upozorňuje, že ve školním prostředí tato rovnice platit nemusí. „Když jsme s Matějem Podzimkem začínali, byli jsme to my, kdo musel každou kauzu teprve,vyšetřit‘, posoudit, kdo za co může a kde leží zodpovědnost. I proto jsou příběhy
Ochránce
rozpornější,“ přiznává. Feřtek při tvorbě čerpal ze své původní profese novináře, zpovídal aktéry případů a konzultoval s experty nebo pátral v archivech. Původní verze scénářů proto dost kopírovaly realitu.„S tou rozporností často cíleně pracujeme. Když ukazujeme spor o hidžáb na střední škole, může tam být mnoho odlišných názorů. Dáme prostor a přesvědčivost třeba i těm, které sami nezastáváme.“ Dodává, že v epizodách

Ochránce
příliš optimistických konců nenajdeme. Vzápětí nicméně popisuje souběžný projekt, jenž se skládá ze série dokumentů, které popíše dobrou praxi při řešení problémů, co seriál tematizuje. „Chtěli jsme je původně vysílat souběžně, ale zkomplikovala nám to pandemie.“
Vrba a nestranný mediátor
Ochránce
představuje fiktivní postavu školského ombudsmana Aleše Pelána, ale tato funkce fiktivní není. Reálným školským ombudsmanem je pedagog Ladislav Hrzal, mimo jiné zakladatel ankety o nejoblíbenějšího učitele, která nese název Zlatý Ámos. Co pozice školského ombudsmana obnáší?„Měl bych být takovou vrbou,“ vtipkuje Hrzal pro Český rozhlas Plus. Úkolem školského ombudsmana je být nestrannou instancí ve sporech, které vznikly ve školském prostředí.Má-li nějaká strana pocit, že jí bylo ukřivděno, může prostřednictvím formuláře podat ombudsmanovi stížnost.
Ombudsman zastává roli mediátora a poradce. Obrátí se na konkrétní instituci, vyslechne obě strany, případně si s nimi smluví schůzku. Pravidelně navíc navštěvuje školy, které ve vytváření bezpečného klimatu vynikají, nebo naopak ty, kde mohou být porušována základní práva. Pozice školského ombudsmana vznikla v roce 2014, Ladislav Hrzal do ní nastoupil v roce 2016.