Šest organizací zadalo čerstvé vládě domácí úkoly

zmiňuje nesystémovost a chybějící koordinaci v českém vzdělávacím systému, který je vysoce autonomní. Strategické dokumenty minulých let – či z počátku tisíciletí – selhaly na půli cesty a nebyly zcela převedeny do praxe.

Chyběl orgán, který by je na úrovni škol komunikoval, dohlídnul na jejich implementaci a tu zpětně vyhodnotil. Takovou entitou by mohl být dlouhodobě diskutovaný politicky nezávislý odborník působící mezi jednotkou a centrem, tedy školami a ministerstvem. Na centrální úrovni by se jednalo o odbornou která by byla zodpovědná za naplňování strategie.

…

se týká využívání dat v tvorbě vzdělávací politiky. Problémem je, že důležitá rozhodnutí ve školství nejsou dostatečně podložena daty. Již ne zcela dostatečné jsou kvantitativní informace, které získáváme ze školské administrativy. To, co zcela chybí, jsou pak data kvalitativní, týkající se vzdělávacích výsledků žáka či toho, jak se ve škole cítí.

Text domácích úkolů doporučuje zakotvit spustit který by zpřehlednil daný pracovní trh a zjednodušil práci ředitelům. Podobně doporučuje zavést který umožní sledovat jeho vzdělávací dráhu.

…

cílí na jeden z dvou hlavních cílů Strategie vzdělávací politiky 2030+, kterým jsou nerovnosti. Nerovnosti jsou velmi komplexním problémem, který má na vzdělávání dopad a zároveň je skrze něj sám ovlivňován. Zde je problémem nízká spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy, jejichž náplně se nerovnosti dotýkají, a také financovánía neetablovanost podpůrných pozic ve škole.

V těchto dvou skutečnostech vidí dokument také část řešení: a více efektivní Navrhuje také reformu pojetí celoživotního vzdělávání a Výstupy z neformálního vzdělávání by se například prostřednictvím portfolia mohly promítat ve školní cestě žáka.

…

připomíná, že právě učitel se nejvíc promítá do kvality výuky. Problém zde vidí v jejich nedostatečné pedagogické přípravě, která je navíc založena spíš na teorii než praxi. Poukazuje na neexistenci jednotného standardu, k němuž by studium na fakultě směřovalo.

Řešením je a na jeho základě proměnit výuku na pedagogických fakultách v profesní model přípravy – , a tak, aby umožňovala víc individuálně zaměřenou přípravu pedagogů.

…

má na srdci ředitele, které chce dokument odbřemenit od byrokracie a zároveň posílit jejich pozici jakožto pedagogického lídra. Poukazuje také na nedostatek metodického vzdělávání k této profesi a možnosti ředitelů jej získat.

K tomu navrhuje a s ním svázat financování podpůrných profesí ve školách. Dokument zmiňuje také možnost například cílovou podporou svazkových škol. Na druhý úkol navazuje v digitalizaci a koordinaci školních informačních systémů tak, aby byly kompatibilní a ředitelé nemuseli informace opakovaně vyplňovat do výkazů. Dalším krokem je a ten spojit s dalším vzděláváním ředitelů, přičemž vstupní vzdělání by mělo být podmínkou nástupu do profese.