Stravování zaměstnanců

* § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění p. p.

* vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě, ve znění p. p.

* § 13 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.

Právní úprava obsažená ve vyhlášce č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky (dále jen „vyhláška“) rozlišuje dva způsoby zajišťování závodního stravování - ve vlastních zařízeních závodního stravování příspěvkových organizací nebo prostřednictvím jiného subjektu - organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby. Financování závodního stravování a podmínky pro jeho poskytování ve vlastních zařízeních závodního stravování upravují § 2, 3 a 6 vyhlášky. Zabezpečení závodního stravování na základě smlouvy s organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou upravují § 4 a 5. Z právní úpravy obsažené v § 6a odst. 1 vyhlášky vyplývá, že v jedné příspěvkové organizaci nelze kombinovat oba výše uvedené rozdílné způsoby zabezpečování závodního stravování, ledaže by se jednalo o výjimečné případy uvedené v odstavci 2 nebo o místně oddělená pracoviště, která podle § 6a odst. 3 postupují podle § 1 a 2 samostatně. Ustanovení § 6a se tedy věnuje především vzájemnému vztahu dvou různých způsobů zabezpečování závodního stravování. Z obsahu dotazu vyplývá, že škola (příspěvková organizace) nemá vlastní zařízení závodního stravování a používá způsob uvedený v § 4. Podle tohoto ustanovení v organizaci zajišťující závodní stravování na základě smlouvy s organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou tvoří náklady na závodní stravování cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě.

Obsah uvedeného ustanovení by mohl navodit dojem, že lze uzavřít pouze jednu smlouvu. Ustanovení § 6a vyhlášky bylo s účinností od 1. 2. 2008 doplněno novelou (vyhláška č. 17/2008 Sb.) o další ustanovení odst. 4. Je-li závodní stravování zajišťováno a hrazeno podle § 4 a 5, může být zajištěno a hrazeno na základě smlouvy s více organizačními složkami státu, právnickými a fyzickými osobami. Z textu ustanovení a jeho zařazení v daném paragrafu vyplývá, že každá příspěvková organizace, tedy i ta, která nemá místně oddělená pracoviště, může uzavřít smlouvu o zabezpečení závodního stravování s více subjekty.

Ještě jednou upozorňuji na to, že úprava obsažená v 6a odst. 3 odkazuje jen na odst. 1 a 2. Z toho lze vyvodit, že smlouvu s více subjekty může příspěvková organizace uzavřít bez ohledu na to, zda má či nemá místně oddělená pracoviště.

V daném a obdobných případech je nutné vždy rozlišit mezi dvěma výše uvedenými způsoby zajištění závodního stravování - ve vlastním zařízení závodního stravování a prostřednictvím jiného subjektu. Tyto způsoby nelze nikdy kombinovat, ledaže by šlo o místně oddělená pracoviště (jedno z nich by mělo vlastní zařízení závodního stravování a v druhém by bylo závodní stravování zabezpečováno prostřednictvím jiného subjektu), nebo o výjimky uvedené v odstavci 2. Pokud příspěvková organizace používá druhý ze způsobů zajištění závodního stravování (prostřednictvím jiného subjektu) jako je tomu ve vašem případě, může uzavřít smlouvu s více organizačními složkami státu, právnickými nebo fyzickými osobami. Jen pro doplnění uvádím, že zcela shodná úprava je obsažena i ve vyhlášce č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. Pokud bude příspěvková organizace zabezpečovat závodní stravování svých zaměstnanců na základě smluv uzavřených s více subjekty, považuji za nezbytné upozornit na § 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého zaměstnavatel musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců. Je proto třeba poskytovat všem zaměstnancům z nákladů na hlavní činnost příspěvkové organizace stejnou částku a rovněž stejnou částku z fondu kulturních a sociálních potřeb.