Ředitel školy a jeho studium školského managementu

Úhradě nákladů spojených s tímto studiem nic nebrání. Studujícímu zaměstnanci (řediteli školy) v tomto případě nevzniká nárok na úhradu těchto nákladů, ale tzv. dispozitivnost pracovněprávních vztahů (viz § 4bzákoníku práce) umožňuje zaměstnavateli (tj. škole) (ať již jím je ředitel školy nebo kterýkoli jiný pedagogický pracovník), a to buď jen části těchto nákladů, nebo všech.

Jedná se bez pochybností o zvýšení kvalifikace. Vzhledem k tomu, že absolvování tohoto studia předepisuje právní předpis k výkonu funkce ředitele školy (viz § 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících), jde o studium vedoucí k získání kvalifikace. A získání kvalifikace je uznáváno zákonem jako jedna z forem zvýšení kvalifikace (viz § 231 odst. 1 zákoníku práce a § 24 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících). Na této skutečnosti nic nemění ani okolnost, že případně nejde o ředitele školy, ale o jeho zástupce nebo jiného pedagogického pracovníka. Pořád jde o studium, kterým tento zaměstnanec získá novou kvalifikaci, proto se jedná o zvýšení, a ne o pouhé prohloubení kvalifikace.

Mimochodem kdyby se mělo jednat o prohloubení kvalifikace, musel by zaměstnavatel účast na něm posoudit jako výkon práce a nesl by všechny náklady (viz § 230 odst. 3 a 4 zákoníku práce). I z tohoto hlediska je tedy uznat toto studium jako zvýšení, a ne prohloubení kvalifikace. Tato úvaha je však nadbytečná, protože objektivně jde zcela nepochybně o zvýšení kvalifikace.

Doba účasti zaměstnance na studiu, kterým si zvyšuje kvalifikaci, je (při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 205 zákoníku práce). A jestliže se jedná o zvýšení kvalifikace, které je (viz právě § 205 zákoníku práce), náleží tomuto zaměstnanci Jak bylo již výše uvedeno, úhrada dalších nákladů spojených s tímto studiem (zejména školné) pak je věcí volného uvážení zaměstnavatele (školy).

Hlavní legislativní oporou pro případnou úhradu nákladů spojených se zvyšováním kvalifikace tak je ustanovení § 4b zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení platí: Zákoník práce v ustanoveních pojednávajících o zvýšení kvalifikace zaměstnance úhradu nákladů spojených s takovým studiem vůbec nezmiňuje.

A protože zákon v žádné své části nezakazuje jakoukoli formu podpory zvýšení kvalifikace zaměstnance, lze v souladu s výše uvedeným ustanovením § 4b zákoníku práce podporu tohoto studia formou úhrady nákladů s ním spojených se zaměstnancem sjednat. V žádném případě se pak nejedná o neoprávněné použití rozpočtových prostředků!

Mimochodem ustanovení § 160 školského zákona výslovně připouští použití prostředků státního rozpočtu mj. právě na úhradu výdajů na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). A ustanovení § 5 odst. 2 v kombinaci s § 24 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, výslovně označují tzv. funkční studium pro ředitele škol jako součást DVPP.

(§ 234 zákoníku práce) je možností, obou účastníků pracovněprávního vztahu. Případné neuzavření takové dohody nemá vliv na úhradu nákladů spojených se studiem vedoucím ke zvýšení kvalifikace zaměstnance. Jinými slovy je přípustné hradit náklady spojené se zvyšováním kvalifikace z rozpočtu školy, aniž byla uzavřena dohoda o zvýšení kvalifikace.

Pokud by přeci jen byla takováto kvalifikační dohoda uzavřena, nevznikne řediteli školy povinnost splnit závazek vyplývající z této dohody v případě, že skončí jeho pracovní poměr v důsledku uplynutí jeho funkčního období (tj. po šesti letech, na které je jmenován). Podstatou kvalifikační dohody je splnění závazku zaměstnance na úhradu nákladů na zvýšení kvalifikace jen v případě, že pracovní poměr skončí z vůle tohoto zaměstnance.