Jakého učitele absolventa potřebují ředitelé škol?

Vydáno:

Ve čtvrtek 21. března 2013 se konal již osmý kulatý stůl Centra školského managementu s názvem Jakého učitele absolventa potřebují ředitelé škol? Cílem kulatého stolu, který probíhal v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání, bylo zjistit, zda jsou studenti učitelství během svého studia připravováni na reálnou situaci ve školách. Panelisté proto byli nejen ředitelé škol, ale také zástupce Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Účastníci tak mohli vyslechnout názory obou stran a následně rozvinout bohatou diskuzi k dané problematice.

Jakého učitele absolventa potřebují ředitelé škol?
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Účastníky kulatého stolu za nepřítomnou paní děkanku přivítal profesor Nedělka, který v úvodu svého pozdravu kladně ohodnotil práci Centra školského managementu, konkrétně snahu o
zařazení aktuálních témat do diskuzí
v rámci kulatých stolů. Dále konstatoval dobrou připravenost absolventů po stránce odborné, ale přiznal i jejich nedostatky v řešení situací ve škole – což je způsobeno právě nedostatečnou praxí. Požadavkem současné výuky je tedy nejen
více praxe, ale hlavně její souvislejší struktura.
Úvodním informačním vstupem bylo seznámení s výsledky krátkého výzkumného šetření zaměřeného na začínající učitele, kterého se účastnili studenti Centra školského managementu. Výsledky ukazují na
formální uvádění začínajícího učitele
– novým kolegům je sice přidělen uvádějící učitel, ale
většinou neexistuje adaptační plán zaměřený na jeho osobnost a konkrétní potřeby.
Důsledkem jsou potíže v oblasti administrativy, jednání s rodiči, spolupráce s rodiči i práce se žáky.
Po úvodním vstupu následovalo vystoupení panelistů – jako první informovala účastníky o systému pedagogických praxí vedoucí střediska pedagogické praxe doktorka Mazáčová.
Praxe studentů
jsou nedílnou součástí jejich pregraduální přípravy a jsou uskutečňovány na
88 fakultních školách
(6 mateřských, 47 základních, 6 gymnáziích a 5 středních odborných školách, 13 speciálních školách, 1 základní umělecké škole, zbytek jsou ostatní školská zařízení). Propracovaný systém praxí využívají studenti primární pedagogiky, jejichž studium není rozdělené na bakalářský a magisterský stupeň. Praxe se tak postupně rozvíjí na základě motta
„pozorovat, popsat, prožít, pochopit“
a výstup praxe – portfolio – obhajují studenti u státní závěrečné zkoušky. Strukturované studium učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně se soustředí na pedagogické praxe až v rámci magisterského studia – první tři roky bakalářského studia jsou zaměřené na odborný obsah předmětů. V rámci obou ročníků magisterského studia probíhá pedagogická praxe 4 týdny, vždy v letních semestrech. Novým možným modelem pedagogických praxí je Klinická škola. Tento model by měl zlepšit přípravu učitelů na základě týmové výuky vysokoškolských učitelů a učitelů z klinické školy.
Pohled z praxe přinesli dva ředitelé středních škol. Ředitel jednoho z pražských gymnázií Mgr. Hřebecký poukázal na skutečnost, že čerství absolventi často učí tak, jak byli sami učeni – a že tedy již na vysoké škole by měl být kladen důraz na kvalitní výuku s využitím moderních metod. Odpověděl i na otázku „Jak vypadá čerstvý absolvent?“: je připravený na práci se školním vzdělávacím programem a zná „pedagogickou latinu“, ale neumí pracovat s motivací, neví, jak ukáznit třídu a hlavně chybí dovednost řešení různých interpersonálních situací, s kterými se na škole denně setkává. Doporučil proto
výuku zaměřenou na řešení kazuistik a také na legislativu a administrativu.
Druhý z ředitelů, RNDr. Honza, ředitel střední školy z Brna, si položil v úvodu svého vystoupení poněkud provokativní otázku:
„Chceme učitele, který všechno umí?“
Po příchodu do praxe záleží nejen na osobnosti učitele, ale také na vnějším prostředí, které ho kultivuje – a to může právě škola. Jako základní problémy, se kterými se začínající učitel setká, vymezil dr. Honza množství nových informací, neznalost školní administrativya hlavně
rozpor mezi očekáváním studenta a školní realitou.
Příčiny problémů vidí především v:
 
osobnosti absolventa (zda vůbec chtěl být učitelem, zda se hodí pro toto povolání a jestli se chce dále rozvíjet),
 
náplni učitelského studia (absolventi jsou dobře vybaveni po odborné stránce svého předmětu, ale mají problémy s výběrem vhodných metod a forem práce, méně připraveni jsou na práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a vůbec nebyli seznámeni se školskou dokumentací),
 
školách samotných (systém uvádění je často formální),
 
společnosti (malé finanční ohodnocení učitelské práce a absence perspektivy).
Dr. Honza provedl i průzkum mezi řediteli škol, jak vidí učitele absolventa: je příliš náročný a kritický k metodám ostatních, s kolegy nekomunikuje, problémy neřeší a jedná často svrchu s rodiči. Ředitel školy očekává, že začínající učitel je pro svou práci plně kvalifikovaný, ale fakulta takového absolventa nedokáže „dodat“. Rezervy jsou především ve středním managementu – zavedení pozice uvádějícího učitele
jako legislativně vymezené funkce.
Závěr kulatého stolu patřil tradičně diskuzi pod vedením vedoucího Centra školského managementu doktora Trojana. Diskutující poukázali na následující okruhy problémů a často navrhovali i opatření:
 
nedostatek pedagogických praxí
v rámci pregraduální přípravy – návrh navýšení hodin, popř. přechodného období po nástupu do zaměstnání (necháme začínajícího lékaře hned operovat?),
 
začínající učitel je osobnost a nehodí se pro každou školu – fakulty by měly dát absolventovi slovní hodnocení a doporučit typ školy,
 
absolvent „rád učí“, ale většinou jen bezproblémové žáky – je důležité, aby byl
připraven i na žáky s poruchami chování i učení
(mezi žáky nejsou jen členové Rychlých šípů, ale také Bratrstva kočičí pracky),
 
v rámci fakultních škol je málo středních odborných škol a učilišť, absolventi nastupující na tento druh školy nejsou připraveni na žáky těchto typů škol,
 
profese učitele je i v něčem jiném než v poznatkové základně, a právě na to by měly fakulty připravující učitele reagovat,
 
chybí standard profese učitele, ředitelé škol se nemají o co opřít při sestavování adaptačních plánů a hodnocení začínajících učitelů.
Na závěr tedy několik doporučení vyplývajících z jednání účastníků kulatého stolu pro:
 
studenty učitelství
Rozmyslet si dobře výběr učitelské profese, uvědomit si její celkovou náplň a být ochoten se neustále rozvíjet.
 
fakulty připravující učitele
(existuje 18 fakult na veřejných vysokých školách, dvě na školách soukromých)
Rozšířit počet hodin věnovaných souvislé praxi a obsah praxe zaměřit na administrativu škol a řešení konkrétních situací (popř. je zařadit do výuky).
 
školy přijímající absolventy
Vzít na vědomí nezkušenost absolventů, ustanovit neformální funkci uvádějícího učitele a sestavit plán odpovídající konkrétním potřebám absolventů.
 
společnost
 
Zpracovat standard profese učitele umožňující jeho kariérní růst, klást důraz na profesi učitele jako nezastupitelnou součást rozvoje člověka, dostatečně ji ohodnotit.
Výstupy panelistů i následná diskuze ukázaly na
potřebu zabývat se tématem začínajícího učitele nejen v rámci škol samotných, ale i fakult
vzdělávajících učitele a společnosti jako takové. Jedině vzájemná spolupráce jednotlivých subjektů umožní začínajícímu učiteli stát se odborníkem ve své profesi, a naplnit tak své poslání – rozvoj každého žáka.
Centrum školského managementu chce i nadále přispívat k řešení různých problematických oblastí ve školství, a proto pořádá
13. června 2013
již druhou
konferenci školského managementu
a srdečně zve všechny, kdo se chtějí podílet na budování kvalitního systému vzdělávání v České republice.

Související dokumenty

Pracovní situace

Syndrom vyhoření a jeho prevence
Odvolaný vedoucí zaměstnanec (ředitel školy, zástupce ředitele) a výpověď z důvodu fiktivní nadbytečnosti
Vzorová zadávací dokumentace pro tvorbu školních webových stránek
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Ztráta věci z nezabezpečené skříňky
2022/2023: Činnosti školní jídelny v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
Návštěva u lékaře
Pracovněprávní důsledky odsouzení pedagogického pracovníka za trestný čin
Pracovní cesty
Zajištění personalistiky ve škole
Specifika skončení pracovního poměru vedoucího zaměstnance, jehož pracovní poměr vznikl jmenováním
Ředitelské volno
Právní postavení školské rady
Zápis z jednání školské rady
Kalendář
Soudní přezkum a rozhodnutí ředitele školy
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů

Poradna

Týdenní úvazek ředitele vykonávajícího i funkci výchovného poradce
Nástup nového ředitele a opětovné jmenování stávající zástupkyně ředitele základní školy
Dočasně jmenovaný ředitel školy = ztráta pracovní pozice v organizaci
Předávání agendy mezi bývalým a nastupujícím ředitelem
Nadúvazkové hodiny ředitele školy
Rozsah PPČ u ředitele školy
Vyjádření k doporučením inspekční zprávy a zpráva o odstranění nedostatků a přijatých preventivních opatření obsažených v protokolu o kontrole
Odvolání ředitele střediska volného času
Započtená praxe ředitele
Rozsah PPČ ředitele ZŠ
Ředitel školy a pracovní smlouva
Výpověď bývalého ředitele školy z důvodu fiktivní nadbytečnosti
Dodatek ke smlouvě nebo nová pracovní smlouva
Odvolání ředitele školy
Ukončení pracovního poměru – ředitel školy
Výkon veřejné funkce
Granty
Jmenování ředitele
Vzdání se funkce
DPP/DPČ v případě ředitele, který je statutárním orgánem právnické osoby