Jakého učitele absolventa potřebují ředitelé škol?

Účastníky kulatého stolu za nepřítomnou paní děkanku přivítal profesor Nedělka, který v úvodu svého pozdravu kladně ohodnotil práci Centra školského managementu, konkrétně snahu o v rámci kulatých stolů. Dále konstatoval dobrou připravenost absolventů po stránce odborné, ale přiznal i jejich nedostatky v řešení situací ve škole – což je způsobeno právě nedostatečnou praxí. Požadavkem současné výuky je tedy nejen

Úvodním informačním vstupem bylo seznámení s výsledky krátkého výzkumného šetření zaměřeného na začínající učitele, kterého se účastnili studenti Centra školského managementu. Výsledky ukazují na – novým kolegům je sice přidělen uvádějící učitel, ale Důsledkem jsou potíže v oblasti administrativy, jednání s rodiči, spolupráce s rodiči i práce se žáky.

Po úvodním vstupu následovalo vystoupení panelistů – jako první informovala účastníky o systému pedagogických praxí vedoucí střediska pedagogické praxe doktorka Mazáčová. jsou nedílnou součástí jejich pregraduální přípravy a jsou uskutečňovány na (6 mateřských, 47 základních, 6 gymnáziích a 5 středních odborných školách, 13 speciálních školách, 1 základní umělecké škole, zbytek jsou ostatní školská zařízení). Propracovaný systém praxí využívají studenti primární pedagogiky, jejichž studium není rozdělené na bakalářský a magisterský stupeň. Praxe se tak postupně rozvíjí na základě motta a výstup praxe – portfolio – obhajují studenti u státní závěrečné zkoušky. Strukturované studium učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně se soustředí na pedagogické praxe až v rámci magisterského studia – první tři roky bakalářského studia jsou zaměřené na odborný obsah předmětů. V rámci obou ročníků magisterského studia probíhá pedagogická praxe 4 týdny, vždy v letních semestrech. Novým možným modelem pedagogických praxí je Klinická škola. Tento model by měl zlepšit přípravu učitelů na základě týmové výuky vysokoškolských učitelů a učitelů z klinické školy.

Pohled z praxe přinesli dva ředitelé středních škol. Ředitel jednoho z pražských gymnázií Mgr. Hřebecký poukázal na skutečnost, že čerství absolventi často učí tak, jak byli sami učeni – a že tedy již na vysoké škole by měl být kladen důraz na kvalitní výuku s využitím moderních metod. Odpověděl i na otázku „Jak vypadá čerstvý absolvent?“: je připravený na práci se školním vzdělávacím programem a zná „pedagogickou latinu“, ale neumí pracovat s motivací, neví, jak ukáznit třídu a hlavně chybí dovednost řešení různých interpersonálních situací, s kterými se na škole denně setkává. Doporučil proto

Druhý z ředitelů, RNDr. Honza, ředitel střední školy z Brna, si položil v úvodu svého vystoupení poněkud provokativní otázku: Po příchodu do praxe záleží nejen na osobnosti učitele, ale také na vnějším prostředí, které ho kultivuje – a to může právě škola. Jako základní problémy, se kterými se začínající učitel setká, vymezil dr. Honza množství nových informací, neznalost školní administrativya hlavně Příčiny problémů vidí především v:

jako legislativně vymezené funkce.

Závěr kulatého stolu patřil tradičně diskuzi pod vedením vedoucího Centra školského managementu doktora Trojana. Diskutující poukázali na následující okruhy problémů a často navrhovali i opatření:

Na závěr tedy několik doporučení vyplývajících z jednání účastníků kulatého stolu pro:

Výstupy panelistů i následná diskuze ukázaly na vzdělávajících učitele a společnosti jako takové. Jedině vzájemná spolupráce jednotlivých subjektů umožní začínajícímu učiteli stát se odborníkem ve své profesi, a naplnit tak své poslání – rozvoj každého žáka.

Centrum školského managementu chce i nadále přispívat k řešení různých problematických oblastí ve školství, a proto pořádá již druhou a srdečně zve všechny, kdo se chtějí podílet na budování kvalitního systému vzdělávání v České republice.