Ochrana osobnosti a osobních údajů - strana 3

Školy jsou jako povinný subjekt dle § 5 odst. 1 f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinny zveřejnit sazebník úhrad za poskytování informací každému, kdo o ně oficiální žádostí požádá. Jakým způsobem stanovit výši úhrad pak dále konkretizuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Od účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“) uplynulo několik měsíců. Školy a školská zařízení získaly první zkušenosti se zaváděním příslušných opatření do praxe. Na nejčastější dotazy, se kterými se autorky setkávají v rámci své přednáškové činnosti a výkonu činnosti pověřence pro ochranu osobních údajů, odpovídají v tomto příspěvku.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“)

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (GDPR) zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a zda jsou školní družiny povinny tyto záznamy vést.  

Cílem pracovní situace je okomentovat podmínky využití souhlasu se zpracováním osobních údajů a obsah souhlasu se zpracováním osobních údajů. Předmětem článku není souhlas se zpracováním osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (GDPR) zavádí v čl. 30  povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a zda jsou školní jídelny povinny tyto záznamy vést. Domníváme se, že školní jídelny mají povinnost vést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů. Proto by si měly ujasnit, jaké osobní údaje v jakých procesech zpracovávají. Na základě toho vypracují tyto záznamy, které obecně popisují, jak jsou osobní údaje zpracovány v jednotlivých agendách školní jídelny.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“), účinné od 25. května 2018, zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a jak by školy měly přistoupit k povinnosti záznamy o činnostech zpracování vést. Od 25. května 2018 bude oznamovací povinnost vůči ÚOOU nahrazena povinností vést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů. Tyto záznamy se již nebudou hlásit na ÚOOÚ, ale budou k dispozici ve škole. Na rozdíl od současné registrační povinnosti však záznamy o činnostech zpracování bude nutné vést pro všechny agendy zpracování. Jinými slovy, tato povinnost se bude vztahovat i na zpracování osobních údajů, která se uskutečňují na základě jakéhokoli právního důvodu uvedeného v čl. 6 GDPR.  

Cílem následujícího textu je popsat situaci, kdy správce získá osobní údaje od jiné osoby, než je subjekt údajů, a informační povinnost, která škole a školskému zařízení vzniká v této souvislosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „Nařízení“) často označované zkratkou GDPR (GDPR – General Data Protection Regulation) bude v evropském prostoru od 25. května 2018 stanovovat pravidla pro zpracování osobních údajů.

Cílem článku je ukázat pomocí příkladů splnění informační povinnosti správce dle čl. 13 Nařízení a dále splnění uvedené povinnosti okomentovat.

Problematika zveřejňování platů zaměstnanců bude vždy sporným tématem. Dochází totiž ke střetu dvou základních práv podle Listiny, a sice práva na informace podle čl. 17 Listiny a práva na ochranu lidské důstojnosti, soukromí podle čl. 10 Listiny. Poté, co Nejvyšší správní soud opakovaně[1] dospěl k závěru, že zaměstnanec, jemuž je odměna za práci vyplácena z veřejných rozpočtů, je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. A proto takovou informaci o konkrétní odměně takového zaměstnance, a to včetně její výše, je povinný subjekt zásadně poskytnout aniž by provedl tzv. test proporcionality dvou protichůdných základních práv, neboť takový test v obecné rovině provedl již zákonodárce. [1] Rozsudek rozšířeného senátu NSS 8 As 55/2012 ze dne 22. 10. 2014, taktéž rozsudek NSS 5 As 57/2010-79 ze dne 27. 5. 2011

Školy a školská zařízení uzavírají smlouvu s pověřencem pro ochranu osobních údajů. Při výběru pověřence, který není zároveň zaměstnancem školy, GDPR a doprovodné dokumenty stanoví vlastnosti a schopnosti, kterými by měl pověřenec disponovat. Následující dotazy mohou být pro školy vodítkem pro výběr kvalifikovaného pověřence pro ochranu osobních údajů.

Tento vzorový souhlas se vztahuje na běžné novinky, které škola publikuje: školní výlety, projektové dny, exkurze, výsledky olympiád, sportovních soutěží. 

Při evaluaci, zda je k určitému zpracování osobních údajů potřebný souhlas dítěte, resp. jeho zákonného zástupce podle GDPR, lze doporučit postup popsaný v níže uvedeném diagramu. Nicméně je nutné vždy pracovat se samotným obecným nařízením, na které diagram odkazuje. 

Základní otázky a odpovědi vztahující se k oblasti školství

Metodická pomůcka k aplikaci obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zákona o zpracování osobních údajů v podmínkách školství

V průběhu přijímacího řízení na všechny typy škol nepochybně dochází ke zpracování osobních údajů tak, jak je chápe obecné nařízení (GDPR), a to ve značném rozsahu. Při takovém zpracování je proto třeba respektovat kromě zvláštních předpisů i obecné nařízení (GDPR).  

Kamerové systémy jsou fenoménem doby a objevují se téměř všude, tedy již i v mateřských školách, především těch soukromých. Kromě obvyklých kamerových systémů se záznamem, které bývají instalovány za účelem ochrany majetku a většinou se spouští po uzavření mateřské školy, se objevily i jiné typy kamerových systémů. Tento systém je přístupný on-line a rodiče si tak mohou kdykoli zkontrolovat své dítě pomocí internetu. V tomto případě je nutné rozlišovat, zda se jedná o kamerový systém on-line, tedy bez záznamu, nebo kamerový systém se záznamem, byť proti předchozí právní úpravě došlo k zásadní změně ve vnímání obou typů systémů a pohled na ně se do značné míry sjednotil.  

Zákonem, který se zabývá ochranou osobních údajů, je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).

Může se stát, že nastane situace, kdy Policie ČR požádá školu o vydání informací o žákovi/studentovi školy. Ředitelé škol v takovém případě často váhají, zda jsou oprávněni údaje vydat, a pokud ano, v jakém rozsahu. Je zcela nepochybné, že Policie ČR je subjektem s širokým oprávněním, pokud jde o přístup k osobním údajům, ale ani její práva nejsou bezbřehá.