Ochrana osobnosti a osobních údajů - strana 2

Školy se často snaží zachytit svou historii i v širším kontextu, a to v podobě školních almanachů. Ty obvykle mapují vývoj školy za desetiletí, obsahují vzpomínky, seznamy absolventů, fotografie žáků, studentů i pedagogů, ale také například výtvarné práce současných i minulých studentů.

Na začátku školního roku škola či školské zařízení často rozhoduje (svým ředitelem) ve správním řízení na základě ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona. Toto ustanovení se vztahuje jak na školy veřejné, tak na školy neveřejné.

Školní web není holubník. Zákony mu stanovují pravidla, která musí respektovat, aby se na webu cítil pohodlně jakýkoliv návštěvník.

Jak postupovat, když se žákovi ztratí věc z nezabezpečené skříňky, přičemž skříňky byly sledované kamerovým systémem s dobou uložení 7 dnů?

Změny za období březen 2022

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), nejen obsahuje povinnost poskytovat zákonem předpokládané informace, ale také ukládá povinným subjektům, mezi něž patří minimálně část škol, podle § 5 odst. 3 povinnost do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost je však limitována, neboť zveřejnit plné znění poskytnutých informací má povinný subjekt pouze v případě elektronicky poskytnutých informací.

Při využívání souhlasů pro zpracování osobních údajů dochází ve školách stále k chybám. Ředitelé mají pochybnosti, kdy je nutné souhlas získat a kdy lze osobní údaje zpracovávat bez něj. V době, kdy Obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti, byl souhlas požadován pro širokou škálu oblastí. Jednalo se např. o souhlas se zveřejněním výsledků soutěží, se zpracováním osobních údajů vyzvedávající osoby, souhlas s předáním údajů žáků poskytovateli služeb – ubytovateli. Praxe postupně většinu těchto souhlasů vyeliminovala, byl pro ně nalezen jiný zákonný titul podle čl. 6 Obecného nařízení (GDPR).

Legislativní novinky

Mimořádné opatření č.j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN účinné od 1.11.2021 (dále jen „Mimořádné opatření“) stanovuje povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest, typicky respirátor, ve všech vnitřních prostorách. Tato povinnost se tak vztahuje i na osoby vstupující do škol, tedy na všechny žáky, učitele, rodiče nebo veřejnost. Z povinnosti nosit respirátor stanovuje Mimořádné opatření několik výjimek.

Údaj o mzdě anebo o platu ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován anebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 Obecného nařízení (GDPR), je také osobním údajem. I když výše platu nebo mzdy není povinným obsahem pracovní smlouvy podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bývá zpravidla jedním z ujednání, pokud tato výše není stanovena v samostatném dokumentu - tzv. platovém výměru. Tyto dokumenty jsou pak podle § 316 odst. 1 zákoníku práce obsahem osobního spisu, do kterého mají právo nahlížet mj. toliko vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni.

Testování žáků od 12. 4. 2021 bude prováděno na základě mimořádného opatření MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN ze dne 6. dubna 2021. Ministerstvo zdravotnictví, na základě § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, tímto opatřením přikazuje školám až na výjimky testovat žáky na přítomnost onemocnění COVID-19. Školy musí následně informace o provedených testech evidovat a předávat do systému COVID forms App v rámci projektu Chytrá karanténa.

Povinnost zajistit bezpečnost osobních údajů patří mezi základní povinnosti stanovené Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Online vzdělávání se dnes již stalo nedílnou součástí školní praxe, ať už v jakékoli formě. Většina škola začala obratem řešit technologické předpoklady, organizační řešení a opravdu jen v několika málo případech zbylo trochu času na správné nastavení všech služeb v závislosti na platné legislativě. Podívejme se na některé z nich trochu blíže. MŠMT zveřejnilo manuál k online vzdělávání (https://www.msmt.cz/file/53583_1_1/), ale ani v tomto materiálu nejsou vydefinovány podmínky, které by měly být definovány ve vazbě na nařízení GDPR a zákon č. 110/2019 Sb.

Mnozí učitelé již dnes zcela běžně využívají služební mail jako jednu z efektivních cest komunikace se zákonnými zástupci. Pro mnohé z nich se však společným využíváním takový e-mail stává „napůl“ soukromým, zvláště pokud mají nastaven i jeho příjem v soukromém či služebním telefonu. A právě taková situace je velmi často typickým místem, kde začíná sofistikovaný spear phishing.

Přechodem výuky do online světa se začaly množit případy narušování výuky ze strany různých osob, které získaly přístup do virtuální místnosti, kde výuka probíhá. Způsob, kterým výuku následně ruší, bývá mnohdy vulgární, urážlivý a nemístný. Vyrušování si tito internetoví trollové rovněž nahrávají a následně záznamy umisťuji na sociální sítě či jiné platformy pro sdílení obsahu. Tímto jednáním se útočník může dopustit trestného činu.

Škola na dálku přinesla do školství nový fenomén, potřebu synchronně – tedy v jeden okamžik – propojit společně žáky i učitele, ideálně obrazem, slovem vysloveným i psaným. Pojďme se podívat na to, z čeho mohou české školy vybírat a čemu věnovat pozornost.

Vzorové příklady

Školy jsou jako povinný subjekt dle § 5 odst. 1 f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinny zveřejnit sazebník úhrad za poskytování informací každému, kdo o ně oficiální žádostí požádá. Jakým způsobem stanovit výši úhrad pak dále konkretizuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.