RNDr. Ing. Eva Urbanová, MBA

Rád bych znal odpověď, zda je povinností školy archivovat dílčí výsledky vzdělávání u žáka střední školy, které jsou objektivně zachovatelné (v tomto případě písemné čtvrtletní práce v listinné podobě). Pokud zde pro školu povinnosti archivovat tyto písemné práce existuje, z jakého právního předpisu povinnost vyplývá a kde je povinnosti přesně uvedena a jaká je zde skartační lhůta?

Od roku 2017 byla všem školám bez ohledu na jejich zřizovatele zřízena povinně datová schránka orgánu veřejné moci. Do té doby měly některé školy datovou schránku právnické osoby buď povinně ze zákona (byly zapsané v obchodním rejstříku), zřídily si ji na vlastní žádost, nebo ji neměly vůbec. Proč nastaly školám s rokem 2017 nové povinnosti v oblasti komunikace? Hlavním důvodem byla změna definice orgánu veřejné moci, tedy § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o datových schránkách), která mezi orgány veřejné moci zařadila mimo jiné právnické osoby, jimž byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy. A těmi jsou i školy, protože rozhodují v přenesené působnosti od státu ve správním řízení.

Převod dokumentů z digitální podoby do listinné a naopak je běžnou součástí praxe škol. Dokument doručený v elektronické podobě jako příloha datové zprávy datovou schránkou nebo e-mailem se jednoduše vytiskne. Stejně tak originální dokument v listinné podobě lze jednoduše převést do digitální podoby jeho naskenováním. Výstupem takového převodu ale bude vždy pouze prostá kopie dokumentu, která nemá žádné právní účinky. Škole to v mnohých případech vůbec nemusí vadit, protože si takto převedený dokument pouze zaměstnanec školy založí pro svoje vlastní potřeby, např. že se s listinným dokumentem lépe pracuje.

Žijeme v době rychlých změn kolem nás, které ovlivňují mimo jiné způsoby vzájemné komunikace. Počítače začínají být běžnou součástí každé domácnosti a s tím je spojen rozvoj informačních a komunikačních technologií, které se neustále zdokonalují.

Cílem článku je vyčlenit některé aspekty přihlašování k zájmovému vzdělávání ve školní družině ve světle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "Nařízení).

Cílem článku je vyčlenit některé momenty interního předpisu upravujícího zpracování osobních údajů dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "Nařízení), které jsou spojeny s činností školní jídelny (resp. výdejny stravy).

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů ("GDPR"), účinné od 25. května 2018, zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a jak by školy měly přistoupit k povinnosti záznamy o činnostech zpracování vést.

Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů je jedním z velmi palčivých témat pro veřejné subjekty, protože patří mezi nejpodstatnější povinnosti, které zavádí obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“), účinné od 25. května 2018. Jak je to s poradenskými zařízeními a nutností mít pověřence pro ochranu osobních údajů?

Následující článek navazuje na text vydaný v časopise Řízení školy a jeho cílem je na příkladu provozování kamerového systému se záznamem ukázat, jak může vypadat záznam o činnostech zpracování osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“).

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (GDPR) zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a zda jsou školní družiny povinny tyto záznamy vést.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (GDPR) zavádí v čl. 30 novou povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. V tomto příspěvku se zaměříme na to, co je záznam o činnostech zpracování a zda jsou školní jídelny povinny tyto záznamy vést.

Jedním z právních důvodů zpracování osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen "GDPR") je souhlas se zpracováním osobních údajů. Souhlas musí být svobodný, konkrétní, informovaný, jednoznačný a odvolatelný. Potřebují poradenská zařízení souhlas se zpracováním osobních údajů pro poskytnutí poradenských služeb? Tomu se věnujeme v následujícím článku.

Jedním z právních důvodů zpracování osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) je souhlas se zpracováním osobních údajů. Podle GDPR souhlas musí být svobodný, konkrétní, informovaný, jednoznačný a odvolatelný. Popisu, co si pod těmito pojmy představit, jsme se věnovaly v časopise Řízení školy č. 1/2018. V tomto článku se zaměříme na situace, při kterých by střední školy měly zbystřit a zamyslet se, jestli nepotřebují souhlas.

Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů je jedním z velmi palčivých témat pro školy a školská zařízení, protože se jedná o jednu z „nejuchopitelnějších“ povinností, které obecné nařízení o ochraně osobních údajů, účinné od 25. května 2018, (dále jen „GDPR“) zavádí. Kdo je tedy pověřenec pro ochranu osobních údajů a jak si ho vybrat? Tomu se budeme věnovat v tomto článku. V dalším čísle rozebereme jeho konkrétní úkoly.

Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů je jedním z velmi palčivých témat pro veřejné subjekty, protože se jedná o jednu z "nejuchopitelnějších" povinností, které Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (dále jen "GDPR") zavádí. Kdo je to tedy ten pověřenec pro ochranu osobních údajů a jak si pověřence vybrat?

Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů je jedním z velmi palčivých témat pro veřejné subjekty, protože se jedná o jednu z "nejuchopitelnějších" povinností, které Obecné nařízení o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018 (dále jen "GDPR") zavádí. Kdo je to tedy ten pověřenec pro ochranu osobních údajů a jak si pověřence vybrat?

Souhlas se zpracováním osobních údajů je upraven v článcích 6, 7, 8 a 9 GDPR. Vedle textu samotného nařízení se však problematice souhlasu věnuje i Metodická pomůcka k aplikaci obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zákona o zpracování osobních údajů v podmínkách školství1) a dále stanovisko pracovní skupiny WP 29 ze dne 28. listopadu 20172) týkající se souhlasu se zpracováním osobních údajů. I z těchto je nutné při posuzování náležitostí souhlasu vycházet.

Mnoho lidí se domnívá, že nařízení GDPR znamená zajistit souhlasy se zpracováním osobních údajů a koupit si drahý software, který bude data chránit. Tak tomu ale není. Souhlas se zpracováním osobních údajů je pouze jednou z mnoha povinností, která na mateřské školy dopadne.

V minulém čísle jsme představily obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen "GDPR"), v tomto čísle se proto dostáváme k prvním krokům, jak se na GDPR začít připravovat.

Dne 25. 5. 2018 začne v celém rozsahu platit obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále „GDPR“). Ochrana osobních údajů se tak stává jedním z nejdiskutovanějších témat soukromého i veřejného sektoru. Co GDPR vlastně znamená? Jaký význam bude mít v praxi školního poradenského pracoviště? Výkladem terminologie a základních principů začínáme náš seriál o GDPR.