Pravidla třídy

většinou třídní učitel. Musí být v souladu se školním řádema v ideálním případě se na jejich tvorbě spolupodílejí žáci, nejlépe na začátku školního roku. Ověřování jejich účinnosti by mělo být průběžné a v případě nefunkčnosti je třeba je upravit. Pravidla je také vhodné žákům průběžně připomínat,a to ve vztahu k aktuálním situacím ve třídě. Pravidla mají být věcná a konstruktivní, nemělo by jich být příliš mnohoa měla by se týkat důležitých věcí, které umožní bezpečnýa efektivní chod třídy. Jejich dodržování žáky i učiteli je předpokladem pro kvalitní a podnětné klima třídy, resp. klima školy, ve kterém se žáci efektivně vzdělávají. (Čapek, 2010)

Čeho vlastně chceme pravidly dosáhnout? Pokud se nám povede dobře pravidla nastavit, dosáhneme Pokud je totiž žák ve stresu, není látku schopen vnímat a dále s ní pracovat. V neposlední řadě pravidla podporují slušné chování mezi žáky navzájem, ale i s pedagogy a dalšími zaměstnanci školy. (Cangelosi, J. S., 1994)

Vhodně nastavená pravidla také posilují autoritu učitelea jejich společná tvorba pomáhá žákům zapojit se, vytvářet společně příjemné prostředí a zároveň posílit jejich zodpovědnost za jejich dodržování.

Podle Gavory existují tři různé způsoby, jakými je možné pravidla ve třídě zavést. Dříve jsme byli poměrně zvyklí, že pravidla stanovil učitel, přednesl je bez vysvětlení či zdůvodnění žákům a vyžadoval jejich akceptaci. V takovém případě se spíš jedná o nařízení. Další možností je pravidla učitelem stanovená uvést s vysvětlením, zdůvodněním, aby byla pro žáky lépe přijatelná a pochopili jejich potřebnost.

V poslední době se ale ze stanovování pravidel stává společná práce – ukazuje se totiž, že Učitel tím zároveň dává žákům najevo, že je považuje za partnery, když se mohou podílet na rozhodování o chodu třídy i v této důležité oblasti. Tento způsob je jednoznačně pro podporující klima třídy nejvhodnější.

„Pravidla jsou pro fungování školních kolektivů nesmírně důležitá. Musíte je ale správně nastavit a pak dodržovat. Proto jsem nikdy nelitovala času, kdy jsme se o pravidlech bavili, vyhodnocovali je a pracovali s nimi,“ říká Radoslava Renzová, která dnes vede Základní školu Školamyšl v Litomyšli.

Pravidla mají sloužit k tomu, aby se všem lépe fungovaloa mohli se soustředit na budování dobrých vztahů, dobré komunikace a spolupráce a v neposlední řadě na své učení. Většinou mají s dodržováním pravidel největší problém žáci, kteří nějakým způsobem vybočují, například žáci s ADHD nebo žáci s mimořádným nadáním a současně i s poruchou autistického spektra. I oni by však měli být do tvorby pravidel zapojeni. Zároveň je ale třeba vyvarovat se toho, aby se pravidla nepřizpůsobovala jen těmto žákům, ale platila skutečně pro všechny.

Jako nejvhodnější období se nabízí hned To je výhodné hned z několika důvodů: nejenže totiž ještě nestihnou vzniknout některé vzorce nespolupracujícího chování, ale žáci jsou ještě i dost vnímaví a otevření a lépe se novým pravidlům přizpůsobují. Jejich včasné nastavení podpoří chod třídy, sociální vztahy v ní (i mimo ni) i kvalitní výuku. Současně je nutné si uvědomit, že i nastavená pravidla mohou časem projít revizí, může se diskutovat o jejich funkčnosti a v případě potřeby je změnit. (Cangelosi, J. S., 1994)

O revizi pravidel je vhodné uvažovat v případě neočekávané nové události, krize nebo problému ve třídě či v případě změny ve výuce, školním řádu, vnitřním prostředí školy. Dále také v případě, kdy žáci některé pravidlo přestávají dodržovat, opakovaně na něj zapomínají anebo si je přizpůsobují.

Počet pravidel je variabilní, ale ukazuje se, že by jich mělo být nejvíce 10. Méně pravidel si totiž žáci snáze zapamatují. Pokud je pravidel moc, nevynikne jejich důležitost, žáci se v nich neorientují a pak se snaží je jen dodržovat, aby nedostali trest. Funkční pravidla soustřeďují pozornost spíše na účelné chování než na dodržování nefunkčních formalit a podporují rozvoj pozitivních vlastností žáků a pomáhají jim reflektovat jejich chování (nejen ve školním prostředí). (Čapek, 2010)

. Je vhodné je umístit na dobře viditelné místo ve třídě, mohou být psaná či kreslená (např. u nižších ročníků; žákům s poruchou autistického spektra lze text doplnit piktogramy). Obecně se také doporučuje tedy například „Mezi sebou mluvíme slušně“ a ne „Nemluvíme sprostě“.

Nastavení pravidel je pro chod třídy zásadní. Zkuste být při jejich tvorbě flexibilní, zohledněte kolektiv vaší třídy a i věk žáků. Myslete na to, že pokud je třída na druhém stupni, mají žáci často tendenci rebelovat proti všemu a všem. I tak by si žáci měli uvědomovat své chování, respektovat spolužákyi pedagogy, a tedy i dodržovat pravidla. V případě porušení pravidel tuto situaci využijte jako příležitost k diskusi o konkrétním pravidlu.

Udělejte si čas a po nějaké době od stanovení pravidel sek nim se žáky vraťte, proberte, zda jsou dobře nastavena nebo je nutno některá aktualizovat. Na pravidla se mohou odkazovat učitelé i žáci, je dobré připomínat je při různých příležitostech, při jejich porušení, ale i jako motivující ocenění.

Vhodnou aktivitou pro připomenutí pravidel může býti technika ranního kruhu, je to dobrá psychohygiena žáků, a zároveň kruh má jasně nastavená vlastní pravidla komunikace a spolupráce, která se pak přenášejí i do aktivit třídy během celého dne. Je to dobrý začátek dne, který pomáhá u žáků – mimo jiné – dlouhodobě upevňovat i pravidla chování.

Jako podklad pro sepsání tohoto článku nám posloužily texty a videa z interaktivního webu Zapojmevšechny.cz – heslo