Pracovní doba a nadúvazek

Pracovní poměry ve školství vznikají zpravidla k 1. 9. kalendářního roku, tj. na začátku školního roku. Novým, nastupujícím zaměstnancům má zaměstnavatel povinnost rozvrhnout pracovní dobu a zároveň přímou pedagogickou činnost. Rozvržení pracovní doby, včetně rozvržení přímé pedagogické činnosti, zaměstnavatel písemně oznámí zaměstnanci alespoň 14 dní předem. S pedagogem může zaměstnavatel dohodnout i jinou dobu seznámení s rozvržením pracovní doby. Nesmí však být kratší než tři dny.

U stávajících zaměstnanců se obvykle mění jen rozvržení přímé pedagogické činnosti. Tuto skutečnost zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi oznamuje zpravidla tři dny předem. Změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti mohou mít vliv i na rozvržení pracovní doby. Pokud je nutné kromě rozvržení přímé pedagogické činnosti změnit i pracovní dobu, musí zaměstnavatel postupovat tak, jak je popsáno v prvním odstavci, tedy obě změny zaměstnanci oznámit písemně alespoň 14 dní předem, není-li dohodnuta jiná doba k seznámení.

Všechny výše uvedené změny provádí zaměstnavatel jednostranně. To znamená, že dohoda se zaměstnancem není nutná. To neplatí v případě potřeby zaměstnavatele snížit zaměstnavateli rozsah přímé pedagogické činnosti. Nejde-li o snížení například z důvodu výkonu funkce výchovného poradce nebo metodika ICT, musí se zaměstnavatel s pedagogem dohodnout na kratší pracovní době.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti se vypočítává ze sjednané týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci snížit rozsah přímé pedagogické činnosti, aniž by se zaměstnancem dohodl kratší pracovní dobu. Týdenní pracovní doba má také vliv na stanovení výše platu zaměstnance.

Sníží-li zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi pouze přímou pedagogickou činnost, nedocílí tím i snížení pracovní doby. V takovém případě bude mít zaměstnavatel stále povinnost přidělovat zaměstnanci práci a vyplatit zaměstnanci plat odpovídající rozsahu nesnížené pracovní doby.

Nebude-li zaměstnavatel pedagogovi práci přidělovat ve sjednaném rozsahu, vznikne v části pracovní doby překážka v práci na jeho straně. Po dobu jejího trvání má zaměstnanec nárok na náhradu platu ve výši průměrného výdělku.

Hodiny přímé pedagogické činnosti vykonané nad týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený ředitelem školy jsou tzv. hodinami nadúvazkovými. Také se pro ně používá označení hodiny přespočetné. Za jejich odpracování náleží zaměstnanci příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.

Výkon nadúvazkových hodin pedagogovi ukládá zaměstnavatel. Jednostranně je možné zaměstnanci určit, aby odpracoval až čtyři tyto hodiny týdně. Výkon nadúvazkových hodin nad tento rozsah je možný jen na základě dohody zaměstnavatele s pedagogickým pracovníkem.

Nadúvazkové hodiny mohou vykonat jen zaměstnanci, kteří mají týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době, případně tento rozsah snížený z důvodu odpočtu hodin pro výkon činnosti např. metodika ICT.

Se zaměstnancem pracujícím na kratší pracovní dobu je možné výkon přespočetných hodin jen dohodnout. Než však vůbec bude možné k této dohodě přistoupit, musí zaměstnavatel s pedagogem dohodnout tzv. navýšení úvazku, a to až do výše stanovené týdenní pracovní doby.

Navýšení úvazku v praxi umožní, aby zaměstnanec vykonal více hodin přímé pedagogické činnosti, než by odpovídalo původně sjednané, kratší pracovní době. Těmto zaměstnancům nevznikne nárok na příplatek, protože nekonají přespočetné hodiny. Jejich plat se však zvýší o částku odpovídající navýšení celkové pracovní doby, tj. hodin přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících.

Na počátku školního roku doporučuji zaměstnavateli v rozvrhu hodin vyznačit, které hodiny přímé pedagogické činnosti budou pro pedagogického pracovníka přespočetnými. To samozřejmě za předpokladu, že existuje potřeba zaměstnavatele, aby pedagog tyto pravidelné nebo plánované přespočetné hodiny vykonával.