Najednou je za oknem druhé pololetí tohoto hodně divokého školního roku a před vámi další díl naší rubriky. Věřím, že se vám prvním pololetím podařilo proplout s nadhledem, uzavřeli jste ho slovně či známkami (možná jste byli i účastni této bouře ve sklenici vody)
Dnes přichází na řadu výjimečná pedagogická pozice, a sice třídnictví. Vím, mluví se o nezastupitelnosti ředitele, o učitelích samotných, ale já dnes toho třídního (samozřejměi tu třídní) zvláště vyzdvihnu. Je to člověk, u něhož se sbíhá tolik nitek, tolik informací, musí každodenně vyhodnocovat spoustu informací a přitom svým způsobem držet basu s ředitelem i svými žáky.
Pojďme se projít po sborovnách a začněme u začínajících třídních učitelů. Snad je již všude zvykem, že nejste hozeni do vody a dostáváte základní podporu a pomoc v podobě vstřícného uvádějícího učitele. Bohužel vzhledem k personální situaci může problematickou třídu dostat i nově nastupující učitel a ruku na srdce – během pregraduálního vzdělávání se zrovna o kompetencích třídního učitele mnoho neučí. Nejde jen o vyplňování třídní knihy, ale spíše o jakousi filozofii tohoto postu. U žádné jiné osoby se socializační linky celé třídy nespojují tak intenzivně jako u třídního učitele.
Mohu-li něco doporučit, tedy uvažovat o vyváženosti informací, kterou jako třídní musím získávat i předávat dál, třeba směrem k rodičům. Jak se mohu zastat svých žáků či objektivně posoudit tu kterou situaci, když mám zprostředkované informace? Jak mohu na pedagogické radě navrhovat výchovné opatření, nebo naopak bojovat za svoje žáky, když jsem nebyl v jediné hodině u jiného učitele, když jsem nevedl promyšlená setkávání se svojí třídou (leckde tomu ještě říkají třídnické hodiny a já se nebojím tohoto označení, lze je dělat fantasticky a smysluplně), když neznám rodiče a celkové zázemí svých žáků. Ano, chce to hodně času, ale vyplatí se. Věřte tomu, že na dobrého třídního se vzpomíná. A prosím – pečovat o svoji třídu neznamená nedodržovat pravidla, nebýt náročný a nechat si vše líbit.
Korona dolehla na všechny ve škole, ale na třídní podle mne ještě více. Jste to vy, kteří vyrovnáváte různé požadavky ostatních učitelů na svoje žáky, kteří musíte svému kolegovi či kolegyni někdy naznačit, že toho vaši žáci mají moc nebo jsou jednostranně zatěžováni, nebo naopak vůbec nic nedělají. Vím, chce to úzkou spolupráci a otevřenost v učitelském týmu, ale bez ní to skutečně kulhá. V běžném školním režimu kontaktní výuky se dá plno věcí dělat za pochodu, při kontaktu na chodbě či při setkáváních ve sborovně, mnoho věcí lze komunikovat neverbálně o přestávce, v jídelně či po cestě ze školy, ale láska za časů korony prostě chutná jinak.
Pokud jste uvádějící učitelé nebo jen ti ve škole déle sloužící, nabídněte prosím novým třídním (ale nejen jim) pomocnou ruku všude, kde je to jen možné. Práce ve škole je týmováa sdílení by skutečně mělo být samozřejmé. Nastupující učitelé třeba nevědí, na co se vás mají zeptat, snad mají ostych nebo si nejsou jistí vhodností otázky. Možná přebrali třídu po špatném třídním a jejich třída je rozkolísaná. Možná přebrali třídu po vynikající kolegyni odešlé na mateřskou a zbytečně se s ní srovnávají – zda budou také tak dobří a oblíbení. I vy jste někdy začínali, ne? Navíc doba distanční výuky znamená bez přehánění změnu algoritmu pro všechny pedagogické pracovníky.
Bez nadsázky žádám o přečtení či zprostředkování poslední poznámky pro ředitelky či ředitele škol. Třídní učitelé jsou vaše cenné zboží a tajná zbraň. Potřebují ovšem vaši podporu, koordinaci a čas. Rozdíly mezi lidmi jsou potřeba, ale mezi pojetím vašich třídních by neměl být rozpor, škole by se to mohlo vrátit jako bumerang, kdy jsou v jedné třídě děti jako v bavlnce a někde žáci o třídním neví. Pedagogický lídr školy má odpovědnost za rozumné sjednocování práce třídních učitelů, za vyvažování jejich požadavků i za to, že zajistí směřování školy také v těch dlouhých týdnech, kdy se žácia jejich učitelé vidí jen na počítačové obrazovce.
Na ploše svého článku jsem mohl jen pootevřít schránku nadepsanou „třídní učitel“. Je to úžasná funkce s neskutečným dopadem. Ano, ukáže se mnohdy až po letech, kdy se žáci vracejí do školy, že jste svoji práci dělali dobře. Vyvážit všechny okolnosti není jednoduché, být žákům advokátem i štítem chce dobře připravené a sebevědomé učitele. Já věřím, že jimi jste.