IVP v praxi školních a školských poradenských pracovníků II.

Vydáno: 24 minut čtení

V návaznosti na příspěvek v minulém čísle Školního poradenství v praxi se tentokrát zaměříme na aplikaci individuálního vzdělávacího plánu (IVP) u žáků s mentálním deficitem.

IVP v praxi školních a školských poradenských pracovníků II.
(se zaměřením pro podporu žáků s mentálním postižením)
PaedDr.
Petr
Hanák
Ph.D.
ředitel školy, Mateřská škola speciální, základní škola speciální a praktická škola Ibsenka Brno; dlouholetý člen asociace pracovníků SPC
Aplikace podpůrného opatření IVP podle stupně podpory žáka:
3. stupeň
Aktuální platná
legislativa
umožňuje, aby byly v případě doporučení školského poradenského zařízení nahrazeny některé vzdělávací obsahy a nahrazeny jinými, vhodnějšími pro vzdělávání žáka (např. druhý cizí jazyk může být nahrazen u žáka s LMP jiným vzdělávacím obsahem - český jazyk, pracovní činnosti…) Všechny tyto specifické úpravy se realizují prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu.
Individuální vzdělávací plán se tak stává významným vzdělávacím dokumentem, za který ve škole zodpovídá ředitel školy. Zpracováním uvedeného dokumentu bývá obvykle pověřen třídní učitel, který je zodpovědný za vzdělávání v rámci jeho třídy. Vyhotovení individuálního vzdělávacího plánu provádí třídní učitel ve spolupráci s odpovědným odborným pracovníkem školského poradenského zařízení, které vzdělávání podle IVP doporučilo. Do tvorby IVP je vhodné zapojit také rodiče žáka, kteří jej znají nejlépe, dále ostatní pedagogy, kteří se na plnění IVP ve třídě podílejí včetně asistenta pedagoga, pokud je do třídy doporučen. Tvorba takto náročného dokumentu by neměla být delegována na pedagogy, kteří žáka neznají nebo nemají odpovídající
kompetence
(výchovný poradce, asistent pedagoga…). Praktická realizace IVP je vždy v kompetenci konkrétní školy a v zodpovědnosti konkrétního ředitele.
4. stupeň
Podobně jako IVP pro žáka s LMP tzv. individuálně integrovaného do třídy intaktních spolužáků může být zpracován IVP pro žáka se středně těžkým / těžkým mentálním postižením – při tvorbě IVP vycházíme z RVP pro základní školu speciální, případně z RVP pro ZV s úpravou minimálních očekávaných výstupů. Společné vzdělávání uvedené cílové skupiny je však mimořádné obtížné a je otázka, zda je přínosné pro samotného žáka nebo pro
intaktní
spolužáky. Legislativně je však možná i tato forma vzdělávání.
5. stupeň
V tomto stupni se učivo z programu pro ZŠ speciální obvykle dílu II. individuálně upravuje s ohledem na možnosti konkrétního žáka. Často bývají doporučovány zejména předměty speciálně pedagogické péče, např.
bazální
stimulace, zooterapie a další aktivity a intervenční techniky, které jsou pro žáky s tak závažným postižením vhodné a stimulující. V rámci IVP u tohoto stupně podpory je možné také doporučit úpravu hodinové
dotace
, pokud je to pro žáka přínosné vzhledem k vysoké míře unavitelnosti, zdravotním obtížím či dalším komorbiditám.
Na co je nutné dát pozor
Při zpracování individuálního vzdělávacího plánu je třeba mít na mysli zejména to, aby byl plán funkční, abychom nesklouzli k formálnosti a tím k nekonkrétnosti dokumentu. V případě, že vycházíme z doporučení školského poradenského zařízení a z vlastní pedagogické diagnostiky opravdu zodpovědně, vyplatí se to při aplikaci individuálního vzdělávacího plánu v práci se žákem a také při hodnocení IVP. Vycházejme z předpokladu, že správná diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka je základem pro dobré vzdělávání.
Individuální vzdělávací plán lze v případě potřeby a s informovaným souhlasem zákonných zástupců žáka zpracovávat i u žáků ve školách nebo třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. I zde se může stát, že žák není schopen z objektivních důvodů plnit ŠVP v plném rozsahu a je třeba pro něho podle doporučení ŠPZ zpracovat IVP s upraveným obsahem a výstupy ve vzdělávání. Vždy přihlížíme k maximálnímu naplnění vzdělávacích potřeb jednotlivého žáka.
Příklad IVP
Individuální vzdělávací plán
Jméno a příjmení žáka
Datum narození
Bydliště
Škola

Související dokumenty

Pracovní situace

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
Novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
Praktické tipy, náměty z oblasti ICT
Individuální vzdělávací plán – vztah k různým oblastem činnosti školy
Individuální vzdělávací plán v mateřské škole
Individuální vzdělávací plán v základní škole
Individuální vzdělávací plán ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole
Individuální vzdělávací plán – obecná charakteristika
Individuální vzdělávací plány a plány pedagogické podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Individuální vzdělávání dítěte v MŠ v souvislostech
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Odborná kvalifikace asistenta pedagoga
Podpora implementace novely školského zákona z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Zařazování do platových tříd - asistent pedagoga
Individuální vzdělávací plán
Činnosti zajišťované v „malotřídních“ školách
Školní psycholog na střední škole
Žádost o souhlas k využití asistenta pedagoga
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků
Jednání výchovné komise

Poradna

IVP
Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka
Zrušení IVP žáka střední školy
Podmínky pro povolení individuálního vzdělávacího plánu
Individuální vzdělávání
IVP
Individuální vzdělávání
Platová třída
Ochrana osobních údajů
Uvolňování žáků z vyučování - sportovní tréninky
Individuální vzdělávací plán
IVP na umělecké škole
Odmítnutí IVP rodičem

Články

Individuální vzdělávací plán v praxi školních a školských poradenských pracovníků I.

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)