Pedagogický proces - strana 34

Může výuka tělesné výchovy na střední škole probíhat ve spojené třídě? Tedy dívky a chlapci dohromady? Jedná se o početně malou třídu – 18 žáků.

Chtěla bych se s vámi podělit o svou zkušenost s alternativním učením za pomoci výtvarných aktivit, které pomáhá nejen běžným žákům, ale hlavně žákům s různými druhy poruch učení.

Rodiče se snaží zajistit svým dětem ideální podmínky pro jejich růst a vývoj. S těmi nejlepšími úmysly chovají potomky jako v bavlnce, umetají jim cestičky. Ve výsledku jim však mnohdy škodí. A co škola? Jakou roli v tom hraje?

Předčasné odchody ze vzdělávání, tedy situace, kdy žák opouští vzdělávací systém před dokončením 9. třídy základní školy nebo vypadává ze studia v průběhu střední školy a nedosáhne tak fakticky žádné kvalifikace, jsou závažným problémem s komplexním celospolečenským dopadem (Matoušek, 2019). Počet žáků předčasně opouštějících vzdělávání je v České republice dlouhodobě ve srovnání s jinými státy Evropy poměrně nízký. Oproti celoevropskému trendu, který se vyznačuje poklesem či stagnací míry odchodů ze vzdělávání (ze 14 % na 9,9 % mezi roky 2009 a 2020), však dochází v České republice v posledních letech k jejímu nárůstu z 5,4 % na 7,6 % mezi roky 2009 a 20201). Zároveň v ČR zaznamenáváme značné mezikrajové rozdíly: v roce 2020 dosáhla míra předčasných odchodů v Karlovarském a Ústeckém kraji 17,4 %, což je proti celorepublikovému průměru přímo alarmující rozdíl.

Situaci na Ukrajině sledují prostřednictvím médií i sociálních sítí také děti. Čemu v souvislosti s válkou nejčastěji nerozumí a čeho se nejvíc bojí? Nejen o tom jsme si povídali s psychologem Davidem Čápem.

V březnovém čísle vyšlo zamyšlení Dáši Rýdlové, ve kterém vzpomínala na svá školní léta. To nás inspirovalo k seriálu rozhovorů s dospělými, kteří jako žáci patřili do kategorie „žáci se speciálními vzdělávacími potřebami“. Věříme, že jejich postřehy a zkušenosti mohou být užitečné pro učitele, poradenské pracovníky, a především pro dnešní žáky, kteří se potýkají s obdobnými obtížemi, ale ne vždy se umí ozvat a přesně vyjádřit, co potřebují. Na otázky Lenky Krejčové odpovídala Petra Liebová.  

Matka žákyně současné 1. třídy požaduje od nového školního roku zvláštní výuku anglického jazyka, kterou u nás máme 1 hodinu týdně. Její dítě mluví od 2 let perfektně anglicky, otec je rodilý mluvčí, a tudíž chce pro dceru  samostatnou výuku. Požaduje prostor ve škole (ten nemáme), kam by docházel jimi určený lektor a dcera by  v době výuky Aj nebyla ve třídě. Na takové výuce matka trvá, protože je to v zájmu dítěte. Prosím Vás o názor na tuto situaci dle platné legislativy, abychom neporušili školský zákon, zákoník práce…

Kreativní techniky se dnes bezpochyby do výuky zařazují ve většině škol. Například v předvánočním týdnu, kdy jsou žáci již myšlenkami na prázdninách, nebo když učitel stihne probrat látku rychleji či chce žáky mimořádně odměnit… Častěji to nejde, slýchám, není čas, nemůžeme si jenom hrát. Tento logický argument vychází ze dvou předpokladů. V prvé řadě, že kreativita není v našem seriózním světě až tak moc důležitá. A za druhé – že „dělat něco kreativního“ je jaksi navíc a vyžaduje to extra čas.

Předkládaný text se věnuje tématu „předčasných odchodů ze škol“. Vedle základní terminologie představuje datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě pak analyzuje míru a částečně i charakter tohoto jevu v České republice a v Jihomoravském kraji1). Navazuje tak na článek publikovaný v předchozím čísle, ve kterém byla pozornost věnována tzv. „předčasným odchodům ze vzdělání“ a podrobnějšímu rozboru dat publikovaných Eurostatem.  

V předchozím čísle časopisu v článku Kognitivní přístup ke vzdělávání – co to je? jsem se věnovala obecně tématu kognitivního přístupu ke vzdělávání a zmínila jsem v něm, že se nejedná o koncept s jedinou definicí. V tomto článku bych na něj ráda navázala a představila jeden z konkrétních kognitivních přístupů. Jedná se o teorii úspěšné inteligence, za níž stojí americký psycholog Robert Sternberg. Jak už název napovídá, Sternberg pracuje s pojmem inteligence. Pojímá ji však jinak, než je obvyklé.  

Nikdo neví stoprocentně, které dítě nosí v tornistře maršálskou hůl. Až na malé výjimky neumíme validně a spolehlivě poznat vlohy, talent či nadání v kterékoliv oblasti dětského rozvoje a už vůbec ne je předvídat pro dospělý život. Koneckonců všechno neumíme poznat ani u dospělých. Od narození tak sbíráme indicie, ze kterých usuzujeme nejprve na celkový vývoj a po nějakém čase i na specifické dovednosti dítěte. Používané psychologické testy standardním způsobem zachytí činnosti, nebo spíš výsledky činností. My pak z výsledků, tedy z dovedností, usuzujeme zpětně na vlohy nebo na schopnosti. Když tedy někdo podává vynikající výkony, tak zpravidla uzavíráme, že je mimořádně nadaný. Pracujeme v tomto případě se stejnou nadsázkou, jako když mluvíme o studijních předpokladech zjišťovaných testy inteligence nebo právě testy obecných studijních předpokladů. Velmi podobně jsme na tom se zjišťováním tvořivosti. Názor, že vlohy se ukážou teprve v samotné činnosti a ve výsledcích této činnosti a že tyto výsledky jsou ve skutečnosti vlohy, v současné době patrně převládá v odborné veřejnosti. Jestliže tedy ani v individuálním případě neumíme rozhodnout o budoucnosti dítěte, nejspíš neuděláme žádnou chybu, když přijmeme myšlenku, že potenciál mají prakticky všechny děti, byť víme, že mistrovství při vzdělání i později v životě dosáhnou skutečně jen některé.  

Neshody rozvedených rodičů mají vliv nejen na jejich děti, ale mohou působit problémy i ve fungování škol. Tatínek si přeje, aby jeho dítě jelo na lyžařský kurz, maminka to však odmítá. Maminka si zase přeje, aby dítě chodilo na soukromou základní školu, to ale odmítá tatínek. Řešení jsou často neveselá, zdlouhavá, a i přes veškerou snahu pedagogů, psychologů se nemusí podařit svár vyřešit. V případě neshody rodičů jsou však dány jasné postupy, jak má škola na danou situaci reagovat. V nedávné době vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 6 As 153/2020-40, který pojednává o tom, jak má škola postupovat, když se rodiče nedohodnou ohledně odkladu povinné školní docházky.

„Učit se je jako veslovat proti proudu, jakmile přestaneš, žene tě to nazpátek.“ Benjamin Britten

Článek shrnuje tradiční činnosti a základní nové aspekty činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to v jednotlivých měsících 2. pololetí školního roku 2021/2022.

Článek vyčleňuje hlavní činnosti školní družiny a školního klubu ve 2. pololetí školního roku 2021/2022. V případě, že se činnost týká pouze družin nebo školních klubů určitého zřizovatele, je tato skutečnost uvedena.

Učitelé někdy svůj přínos k všeobecnému utváření i specifickým výsledkům dítěte hrubě podceňují. Deklarují, a zřejmě jsou o tom i přesvědčeni, že jsou to především vlastnosti a schopnosti samotného dítěte, působení rodiny, všeobecné podmínky mimo školu, které nejvíc ovlivňují jeho vzdělávací výsledky i chování ve škole. Zejména však v tom negativním směru. Když má dítě dobré výsledky i chování, uplatňují význam vlastního vlivu a působení mnohem více.  

Co to znamená, když někdo školu nebo vzdělání opustí předčasně? Kde dohledat data k tomuto tématu a co z nich lze vyčíst? Jak je na tom Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU a kdo jsou ti, kteří nejčastěji odcházejí? Předkládaný článek, který se snaží na tyto otázky odpovědět, vznikl v rámci výzkumu zabývajícího se předčasnými odchody ze vzdělávání v Jihomoravském kraji (výzkum byl realizovaného pod záštitou projektu iKAP JMK II). Jeho cílem je přiblížit základní terminologii předčasných odchodů, představit datové zdroje, ze kterých lze informace k dané problematice čerpat, a na jejich základě popsat míru a částečně i charakter předčasných odchodů v Jihomoravském kraji v celorepublikovém a mezinárodním srovnání.  

Je to každoroční tradice, že odpověď na otázku „A těšíš se do školy?“ je rázné „NE!“. Co tedy udělat pro vzájemnou pohodu učitelů a žáků? Jak pomoci žákům, aby jejich dětství či dospívání nebylo plné stresu a obav ze školy? A jak umožnit pedagogům, aby jejich práce byla i po dlouhé roky spíše zábava než povinnost?

Energetickou olympiádu ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT pořádá společnost Energetická gramotnost, která dlouhodobě prostřednictvím interaktivních přednášek vzdělává žáky a studenty základních a středních škol v oblasti energetiky.

Podle povolební studie organizace PAQ Research, zveřejněné začátkem listopadu 2021, se volební účast mladých lidí ve věku 18–34 let v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v porovnání s posledními parlamentními volbami v roce 2017 zvýšila o výrazných jedenáct procentních bodů (z 52 na 62 %).