Kreativní techniky se dnes bezpochyby do výuky zařazují ve většině škol. Například v předvánočním týdnu, kdy jsou žáci již myšlenkami na prázdninách, nebo když učitel stihne probrat látku rychleji či chce žáky mimořádně odměnit… Častěji to nejde, slýchám, není čas, nemůžeme si jenom hrát. Tento logický argument vychází ze dvou předpokladů. V prvé řadě, že kreativita není v našem seriózním světě až tak moc důležitá. A za druhé – že „dělat něco kreativního“ je jaksi navíc a vyžaduje to extra čas.
Kreativita ve výuce: Z Popelky královnou
Ing.
Helena
Košťálová
kariérová poradkyně, lektorka a metodička, www.ekskurzy.cz
Kreativita zkrátka získala „špatnou pověst“ a té se někdy těžko zbavuje. Obecně je totiž vnímána jako něco, co souvisí především s uměním. A umění je obvykle chápáno jako cosi volnočasového, odpočinkového. Kreativita se proto asociuje s něčím (možná) zábavným, ale spíše zbytným. A často také s něčím, co je jen pro vyvolené, pro ty, co mají talent. V obou případech ovšem nezaslouženě.
Co tedy je kreativita?
Podle Pedagogického slovníku je kreativita definována jako „duševní schopnost vycházející z poznávacích