Ing. Helena Košťálová

Kreativní techniky se dnes bezpochyby do výuky zařazují ve většině škol. Například v předvánočním týdnu, kdy jsou žáci již myšlenkami na prázdninách, nebo když učitel stihne probrat látku rychleji či chce žáky mimořádně odměnit… Častěji to nejde, slýchám, není čas, nemůžeme si jenom hrát. Tento logický argument vychází ze dvou předpokladů. V prvé řadě, že kreativita není v našem seriózním světě až tak moc důležitá. A za druhé – že „dělat něco kreativního“ je jaksi navíc a vyžaduje to extra čas.

Kdybych měla najít něco pozitivního, co mi dal loňský covidový rok, pak je to proměna pohledu na využití informačních technologií v kariérovém poradenství. Po krátkém a marném odporu jsem vyzkoušela celou škálu nových „vychytávek“. Narazila jsem na řadu slepých uliček, až nakonec jsem – k vlastnímu překvapení – objevila metody, nástroje a pomůcky, které určitě stojí za vyzkoušení.

  Cesta za horizont kariérového poradenství Představení nové publikace pro školní kariérové poradce Ing. Helena Košťálová kariérová poradkyně, lektorka a metodička, www.ekskurzy.cz Uplynulý rok nadělil mnoho změn každému z nás....

O ekologii se dnes hodně mluví, někdy zapáleně, jindy s velkým despektem, a občas to vypadá na dva nesmiřitelné tábory. A není to náhodou jen módní výstřelek? Zkusme se na toto téma podívat s nadhledem a bez emocí. Představte si, že žijete v partnerství s někým, komu věnujete velkou pozornost, zatímco on či ona vás ignoruje. Nebo co kdybyste každý den jenom pracovali, bez spánku a dodržování životosprávy? Ať jde o vztah k člověku, vlastnímu tělu anebo planetě, důležitá je rovnováha. Nelze dlouhodobě brát, aniž bychom (alespoň občas) neposkytli péči.

Vzdělávací aktivity (kariérové vzdělávání) by měly směřovat k rozvoji kompetence řízení kariéry (samostatně se rozhodovat o svém profesním směřování v průběhu celého života) a nezužovat jen na přípravu na volbu vyššího stupně vzdělávání.

O expresivní výchově ve vzdělávání bylo napsáno už mnohé. Do rodiny expresivních technik se řadí mj. tvořivá dramatika, výtvarná a hudební výchova. V rámci vzdělávání mají své tradiční místo vymezeno v předmětech výtvarná a hudební výchova. Techniky dramatické výchovy, muzikoterapie či artefiletiky si dnes již našly své místo i v jiném kontextu – např. v adaptačních pobytech, školních projektech, v rámci jazykové výuky či na hodinách dějepisu.

Nahlédnout pod pokličku kariérového poradenství na dánský způsob jsem mohla díky dvěma mezinárodním projektům, které nastartovaly příjemnou a obohacující spolupráci mezi pražskou EKS a VIA Univerzity v Aarhus. Naši dánští kolegové působí na jedné z univerzit, kde lze studovat kariérové poradenství jako obor na bakalářském i magisterském stupni, a tak jsem se na společných setkáních snažila nasát co nejvíce informací. Proč? Osobně považuji dánský příklad za zajímavé řešení a leccos se dá aplikovat i v českém kontextu.

Kariérové poradenství na českých školách začíná být postupně stále viditelnější. Mnoho škol se rozhodlo zapojit do krajských akčních plánů, přibývá příležitostí k dalšímu vzdělávání, na poradenství je možné čerpat podporu z tzv. šablon. Současně ale stále častěji slýchám otázky jako „Jak vlastně má vypadat kariérové poradenství na škole?“, „Co tam patří, podle čeho máme postupovat?“ či „Jak poznáme, že ho děláme dobře?“ nebo také (dle mého názoru naprosto oprávněné) obavy: „Nemáme prostor přidávat nové aktivity. Už teď nestíháme všechny povinnosti.“

Na studijní cestu do švédského Stockholmu jsem se dostala díky ocenění v soutěži Národní cena kariérového poradenství. Odjížděla jsem přesně v období, ve kterém realizujeme sérii vzdělávacích kurzů pro pedagogy a poradenské pracovníky na základních a středních školách v celé ČR a kdy mi v hlavě běží nám nejčastěji kladené otázky: „Má smysl posílat žáka za každou cenu na maturitní obor, i když na to nemá předpoklady?“, „Kdo má dělat kariérové poradenství ve školách?“ nebo „Kde vzít čas na poradenství, když musíme učit?“. A tak jsem byla zvědavá, zda alespoň na některé z nich najdu v průběhu návštěvy Švédska odpověď.

V posledních letech se na českých školách udělal pro rozvoj kariérového poradenství bezpochyby kus práce. Mnozí učitelé pro své žáky a studenty připravili celou škálu aktivit od exkurzí přes kroužky až po dlouhodobější projekty a předměty. Ale jak se vlastně pozná, že daná činnost do oblasti kariérového poradenství patří? Na jakých principech by měla stát a jak vymezit kritéria kvality?