Dokumenty - strana 177
Nedílnou součástí všech oblastí řízení je znalost potřebné legislativy, která danou oblast řídí. V níže uvedeném přehledu je zpracován výtah vybraných zákonů a právních předpisů, jejich jednotlivých ustanovení a současně vzájemně propojené právní, technické a ostatní předpisy tak, jak na sebe navazují.
Jedním z neoddiskutovatelných témat pracovněprávních vztahů je dovolená, která pro zaměstnance představuje dobu odpočinku potřebného po vykonané práci – možná dvojnásob to platí pro školství, kde se dovolená čerpá zejména v létě, kdy je ve školách „prázdninový“ režim. Nicméně i na dovolenou se vztahují určitá pravidla.
Ačkoli se řada pravidel určování dovolené od 1. 1. 2012 v důsledku tzv. věcné novely zákoníku práce změnila, stále zůstal zachován princip dominantního postavení zaměstnavatele, který „standardně“ určuje zaměstnancům termín čerpání dovolené.
Vzhledem k tomu, že rozvrh dovolených není závazný, je ředitel školy (zaměstnavatel) povinen podle § 217 odst. 1 zákoníku práce písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době pro určení dovolené.
Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce činí dovolená pedagogických pracovníků 8 týdnů v kalendářním roce. Jedná se tak o zvláštní výměru, kdy je již přímo ze zákona prodloužena základní výměra (4 týdny) dovolené – deklaruje se tím náročnost a namáhavost práce, kterou pedagogický pracovník vykonává.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. Jsou závazná pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a v přípravných třídách základních škol.
Předposlední změna vyhlášky zveřejněná pod č. 273/2017 Sb., uvádí: V § 45 odst. 1 se písmena k) až m) včetně poznámky pod čarou č. 36 zrušují Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno k).
2. V příloze č. 5 se položky „K. Doplňující informace k poskytnutým garancím“, „L. Doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru“ a „M. Doplňující informace k příjmům a výdajům“ zrušují.
Obecný předpoklad, že účetní závěrka (dále také „ÚZ“) je vyvrcholením práce účetního, je třeba doplnit o tvrzení, že nejen účetního pracovníka. V jednotlivých etapách zpracování účetní závěrky se obvykle projeví všechny případné nedostatky, kterým účetnictví dané organizace trpí dlouhodobě a v hodnoceném období zvlášť. Pozdě se zjišťuje, že některé své funkce plní špatně nastavený vnitřní kontrolní systém (vlivem nevhodného uspořádání v organizaci) nedostatečně, neúplně nebo v krajním případě neplní vůbec.
Přípravné práce - vlastní uzavírání účetních knih - sestavení předepsaných výkazů a přílohy, analýza a vyhodnocení
V první etapě ÚZ byly učiněny patřičné kroky, aby byly zaúčtovány všechny účetní případy, které se týkají běžného účetního období a hospodářsky s tímto obdobím souvisejí, včetně zúčtování dotačních vztahů podle podmínek vyplývajících ze smluv.
Ze zákona o daních z příjmů (dále také „ZDP“) jsou pro příspěvkové organizace důležité, stejně jako pro ostatní poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mimo jiné tyto paragrafy:
Účetní jednotka se může dopouštět některých chybných postupů spočívajících v podcenění přípravy procesu uzavírání běžného roku – v rozporu s požadavky právních předpisů:
Je zcela nepochybné, že těhotné ženy jsou v pracovněprávních vztazích jednou z nejproblematičtějších kategorií zaměstnanců. A zároveň je také nepochybné, že ženy, které se ocitly ve věku, kdy obvykle plánují děti, nebo jsou již dokonce těhotné, mají velmi komplikované postavení, neboť se z pohledu zaměstnavatelů často dostávají do kategorie „nežádoucích“.
Koncept individuálního výchovného plánu (IVýP) vznikl na MŠMT ČR v roce 2010 přeměnou původního nápadu „smluv s rodiči“. Využili jsme analogie s individuálním výchovným plánem, který realizují střediska výchovné péče u svých klientů, i individuálním vzdělávacím plánem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Pořádání seznamovacích či adaptačních kurzů pro první ročníky se stalo trendem dnešní doby a většina středních škol zařazuje tyto programy do úvodních dnů školního roku. Mají však opravdu nějaký smysl, nebo je to pro studenty spíše prodloužení prázdnin? A co by se na takovém správném „seznamováku“ mělo dít?