Dokumenty - strana 177
Právo na vzdělání patří mezi základní lidská práva definovaná a zakotvená v Listině základních práv a svobod a vyplývá také z řady mezinárodních smluv. Právo a současně i povinnost zajistit výchovu a vzdělání svého dítěte mají rodiče. Právo na vzdělání každého dítěte je tak limitováno volbou rodičů ohledně způsobu, jakým budou své dítě vychovávat a vzdělávat. Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům, ledaže by jí byl některý z rodičů soudem zbaven.
Komisionální zkoušky dle vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění
V rámci profese učitelky MŠ je téma psychické odolnosti velmi podstatné. Péče o vlastní psychickou stabilitu (která ovlivňuje základní ladění každého, vnímání, komunikaci, mentální kapacitu, empatii, schopnost řešit konflikty atd.) je na předních místech v každém zaměstnání, kde se pracuje s lidmi. Učitelka mateřské školy pracuje s velmi malými dětmi, jejichž nervová soustava není vyzrálá, a proto je nezbytné mít v našem školském systému dostatečně odolné a psychicky stabilní učitelky. Nejen proto, aby je práce s dětmi bavila, měly z ní radost a mohly tuto energii předávat dále dětem, ale především proto, aby učitelka mohla dobře učit a nebyla ve stresu, protože ve stresu se nikdo nic nového nenaučí. Jen přežívá. Člověk na hranici své psychické kapacity, na pokraji zhroucení nebo vyhoření nemá dobrou energii pro kontakt s dětmi. Práce ho nebaví, netěší, vše nového ho otravuje, vše je problém, nic se nedaří, vše je špatné…
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů
zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“)
Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a či k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších třinácti let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Učitel by měl znát mnohem více platforem, které umožňují vzájemnou komunikaci či sdílení, a to nejen kvůli dětem, které odmítají být na FB.
V červnovém vydání časopisu Řízení školy (ročník 2018) vyšlo několik podnětných článků k "mediálnímu vzdělávání". Jejich shrnutí naleznete v této Pracovní situaci a v přiloženém PDF souboru.
Nesnažme se zastavit digitální revoluci sentimentem ke starým médiím a respektujme mediální kulturu rodičů
RVP pro mediální výchovu zestárly, učitel by měl proto sám vyhledávat nová témata a ta pak řešit ve výuce
Vzdělávací systém potřebuje řádnou aktualizaci
Učíme děti, jak nad problémem přemýšlet, ne co si o něm myslet
Malý průvodce informační džunglí hoaxů a konspirací
Ukážeme, co je datový stín
Není nutné témata mediální výchovy do výuky tlačit násilím, lze je včlenit organicky
Od Vybydlova k rezidentsví aneb Uvědomělý život v mediálním světě
Na základní škole kombinujeme mediální výchovu s informatikou
Právní předpisy
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
Související judikatura a stanoviska
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999 sp. zn. 21 Cdo 2088/98
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 521/2003
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. 21 Cdo 581/2003
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2006 sp. zn. 21 Cdo 1825/2005
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2006 sp. zn. 21 Cdo 3016/2005
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 21 Cdo 5030/2008
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1474/2009
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4897/2009
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3201/2010
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4447/2010
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4113/2013
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9.2015, sp. zn. 21 Cdo 759/2014
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1659/2014
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2305/2015
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2376/2015
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4930/2016
výkladové stanovisko AKV, 9b. část - k problémům pracovního práva, dokončení
Ve čtvrtek 8. 3. 2018 se konal kulatý stůl, jehož cílem bylo seznámit se se s problematikou sociálního začleňování v rámci městské části Praha 3, představit možné nástroje podpory, předat příklady dobré praxe, započít diskusi k hledání možností práce se školou a s okolní a rodičovskou veřejností.
Individuální vzdělávací plány (díle IVP) tvoříme v souladu s paragrafem 16 školského zákona a dále na základě pokynů a doporučení uvedených ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, v platném znění (k 31. 8. 2017 vešly v platnost některé změny, je možné, že další aktualizace budou platit také od následujících školních roků). IVP vždy vzniká na základě doporučení ze školského poradenského zařízení. Podle nové legislativy je nárokové, což znamená, že jakmile školské poradenské zařízení vydá pokyn k jeho vypracování, je povinností školy ho vytvořit. V současné době ovšem také platí, že žáci mohou mít přiznaná podpůrná opatření jakéhokoli stupně, ale není řečeno, že se IVP musí vytvořit.
Tematická zpráva
Dne 1. 1. 2017 nabyla účinnosti další část zákona č. 178/2016 Sb., kterým se postupně[1] novelizuje školský zákon. Podstatnou částí této novely bylo zavedení povinnosti předškolního vzdělávání pro určitou skupinu dětí. O povinnosti předškolního vzdělávání toho již bylo napsáno a řečeno mnoho, tato pracovní situace[2] se proto zaměřuje na opomíjenou, možná až zapomenutou, vazbu mezi touto novinkou a povinnostmi mateřských škol v oblasti stravování dětí. V této souvislosti ostatně hraje významnou roli další dílčí nabytí účinnosti zákona č. 178/2016 Sb. ke dni 1. 9. 2017.
[1] Jednotlivé části zákona č. 178/2016 Sb. nabývají účinnosti postupně, a to od 1. 9. 2016 až do 1. 11. 2020.
[2] V této pracovní situaci je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentovaná.
Cílem pracovní situace je okomentovat podmínky využití souhlasu se zpracováním osobních údajů a obsah souhlasu se zpracováním osobních údajů. Předmětem článku není souhlas se zpracováním osobních údajů spadajících do zvláštní kategorie osobních údajů.
Jak má vypadat spolupráce výchovného poradce s vedením školy? Formálně výchovný poradce na počátku školního roku vypracovává svůj plán činnosti na celý školní rok, který předává vedení. Dále pak samostatně nebo na základně přesných pokynů vedení hodnotí svoji činnost na různých úrovních, k čemuž zpravidla slouží různorodé evaluační formuláře i dotazníky pro rodiče a žáky školy. Nutno říci, že tyto dokumenty škola vede v evidenci a jedná se o materiály, které bývají cílem kontroly ze strany externích organizací. Mezilidská komunikace, vzájemná spolupráce a vůbec práce v pomáhajících profesích, mezi něž učitelství, potažmo výchovné poradenství, patří, přinášejí ovšem v praxi mnoho dalších drobných i významnějších faktorů, kterým je třeba věnovat pozornost.
Významnou součást činnosti výchovného poradce představuje práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud ve škole nepůsobí speciální pedagog ani psycholog, je v kompetenci výchovného poradce:
Jinou významnou oblast práce výchovného poradce představuje kariérové poradenství. Při individuální práci se žáky do této oblasti zpravidla vedení školy zasahuje minimálně. Výchovní poradci však v některých základních školách pořádají schůzky pro rodiče žáků osmých a devátých tříd, kde hovoří o možnostech dalšího studia žáků. Mimo to výchovní poradci někdy organizují exkurze pro žáky uvedených tříd.
V neposlední řadě se výchovní poradci podílejí na metodickém vedení a některých formách vzdělávání dalších učitelů školy.
Ve školách, v nichž poradenská činnost funguje skutečně efektivně, zpravidla VP velmi úzce spolupracují s metodiky prevence rizikového chování. Obě tyto funkce jsou ve škole povinné a je skutečně výhodné, když je plní dva různí učitelé, kteří se vzájemně dokážou shodnout a jejich postoje k poradenské problematice jsou podobné. V některých menších školách se stává, že obě pozice zaujímá totožný učitel.
V souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb. v platném znění zabezpečuje ředitel základní, střední a vyšší odborné školy poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm. V praxi se jedná o poradenský tým složený zpravidla z výchovného poradce a školního metodika prevence. Dále v něm může působit školní speciální pedagog, psycholog či další odborníci dle rozhodnutí ředitele školy a samozřejmě i ředitel školy osobně. Ukazuje se, že účinnost celého týmu je třeba podpořit několika základními postupy. V opačném případě naopak platí, že dynamické a výrazně nesourodé prostředí škol může činnosti podobných skupin komplikovat. Pro zajištění úspěšnosti práce se uvádějí následující kritéria:
Každá škola má svoji spádovou pedagogicko-psychologickou poradnu, resp. v poradně má svého spádového psychologa a speciálního pedagoga, kteří vyšetřují děti ze školy a se školou také komunikovat o přiznaných podpůrných opatřeních daných žáků, případně dalších modifikacích studia. Současná legislativa umožňuje, aby žáci a jejich zákonní zástupci využili služeb i jiné pedagogicko-psychologické poradny.