Česká školní inspekce (dále též „ČŠI") dlouhodobě monitoruje problematiku konkurzních řízení na ředitele právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení. K 1. lednu 2012 nabyla účinnosti novela školského zákona, která mimo jiné pro veřejné školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále též „MŠMT"), kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí nově fixuje pravidlo jmenování ředitelů do pracovního poměru na dobu určitou 6 let s možností vyhlásit ve stanovené lhůtě před koncem šestiletého funkčního období na takové místo konkurz (kompetenci podat návrh na vyhlášení konkurzu nově získala také ČŠI). Ve druhém pololetí školního roku 2011/2012 se tak v důsledku této novely, která vzešla z poslanecké iniciativy, podíl vyhlášených konkurzů oproti minulým letům dramaticky zvýšil, neboť značné množství zřizovatelů škol svého nového práva využilo. Níže prezentovaná data vycházejí z údajů ČŠI zpracovaných za období 1. 1.–20. 7. 2012.
Několik poznámek České školní inspekce ke konkurzům na ředitele škol
Vydáno:
Několik poznámek České školní inspekce ke konkurzům na ředitele škol
PhDr.
Ondřej
Andrys
náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost
KONKURZNÍ ŘÍZENÍ VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012
To, že nárůst konkurzů souvisí se změnami zákona, potvrzuje také fakt, že se od 1 září do 31. prosince 2011 uskutečnilo celkem pouze 114 konkurzů, zatímco od 1. ledna do 20. července 2012 eviduje Česká školní inspekce celkem 2 722 konkurzních řízení. Pro srovnání lze konstatovat, že za celý školní rok 2010/2011 bylo celkem vyhlášeno pouze 473 konkurzů.
Podíl veřejných škol, ve kterých se po 1. lednu 2012 konkurzy konaly, byl
téměř 30 % z celkového počtu
veřejných škol. Relativně
nejvíce konkurzů vyhlásily ve své působnosti kraje
(přibližně pro polovinu školských subjektů), méně obce (pro necelou čtvrtinu) a nejméně MŠMT (pro každý sedmý subjekt, tj. přibližně 14 %). Porovnání četností vyhlášených konkurzů s dříve uvedeným téměř 70% podílem ředitelů s délkou praxe v této funkci 6 a více let ukazuje, že zřizovatelé zvolili v různé míře obě možnosti stanovené zákonem, tedy jak vypsání konkurzu, tak možnost prodloužení pracovního poměru na dalších 6 let (zejména MŠMT a obce).Do konkurzů se přihlásilo celkem 6 376 uchazečů. Nejčastěji, ve 44,4 % konkurzů, to byl pouze jeden uchazeč, převážně stávající ředitel školy (ve třech čtvrtinách škol).
Dva uchazeči byli přihlášeni v 21,5 % konkurzů, tři uchazeči v 13,1 % konkurzů, čtyři uchazeči v 9,1 % konkurzů.
Podíl konkurzů s 10 a více uchazeči byl 1,1 %, z toho např. v jedné základní škole na okraji Prahy bylo podáno do konkurzu 20 přihlášek. Ve čtyřech případech se do konkurzu nepřihlásil nikdo.
Konkurzní komise v průběhu konkurzního řízení posoudily
celkem 75 % uchazečů jako vhodných
ke jmenování do funkce ředitele. Žádného uchazeče nedoporučila komise ke jmenování ve 3,4 % konkurzních řízení, kde zřizovatel zpravidla vyhlásil nový konkurz.
Podíl opakovaně vyhlášených konkurzů
byl vzhledem k celkovému počtu původně vyhlášených 4,2 %. Ve zbývajícím počtu konkurzů byl v 54 % posouzen jako vhodný a také doporučen ke jmenování
jeden
uchazeč. Pokud komise posoudila jako vhodné dva a více uchazečů, stanovila v souladu s příslušnou vyhláškou jejich pořadí.
Přibližně v 96 % případů zřizovatelé doporučení komise respektovali
a na vedoucí pracovní místo ředitele jmenovali uchazeče, kterého konkurzní komise navrhla jako prvního v pořadí.Z
původních ředitelů
svou pozici v konkurzu obhájilo 86 %. Konečný podíl škol, v nichž zřizovatelé jmenovali na základě výsledků konkurzu na vedoucí pracovní místo původní ředitele, tak byl 65 %. K obměně ředitelů, kteří byli v pozici vedoucího pracovníka 6 a více let, tedy
došlo ve více než jedné třetině veřejných škol.
Z hlediska regionálního členění došlo v subjektech, kde byl vyhlášen konkurz, k
výrazně četnějším obměnám ředitelů
především v
Olomouckém kraji
(více než 80 %) a ve
Zlínském kraji
(70 % škol). Přibližně 40 % v krajích Středočeském, Jihočeském, Jihomoravském a v kraji Vysočina. Stav v Plzeňském kraji je téměř shodný s celostátním údajem (35 %), v ostatních krajích je obměna nižší (přibližně 25 %), nejnižší je v Praze (21 %).NA ZÁVĚR
Ve srovnání s dlouhodobým trendem se významně
zvýšil podíl změn na vedoucí pracovní místo ředitele školy ze 2 % na 10 %
z celkového počtu všech veřejných subjektů zapsaných ve školském rejstříku. Celkově došlo k obměně ředitelů ve více než jedné třetině škol, v nichž proběhly konkurzy, ve zbývajících téměř dvou třetinách škol výměna nebyla provedena.
Potenciálním rizikem může být vysoký průměrný věk ředitelů
zejména gymnázií (53,3 let) a ve středních odborných školách (53,6 let). V původním znění zákon omezoval věk ředitele hranicí 65 let, novela v praxi upevnila postavení významné skupiny ředitelů nad tuto hranici (v kategorii nad 65 let věku bude před ukončením nového funkčního období více než čtvrtina z celkového počtu ředitelů).Jako problém lze označit také
nejednotný postup zřizovatelů.
I když zřizovatelé postupovali při vyhlášení, organizaci a v průběhu konkurzů podle platných právních předpisů, tak případy, kdy při jmenování ředitele nebrali zřizovatelé v úvahu doporučení odborné komise (přibližně 4 % konkurzů), ukazují na
potřebu úprav příslušné vyhlášky
tak, aby byla posílena autorita konsenzuálního hodnocení a doporučení konkurzní komise.Ekonomický dopad novely zákona byl odhadnut na 90 mil. Kč, náklady České školní inspekce přes 5 mil. Kč, s dalšími náklady je třeba počítat v souvislosti se vzděláváním nových ředitelů (v souvislosti s dopadem novely bude nutné zajistit kapacity vzdělávání v oblasti školského managementu přibližně pro 900 nových ředitelů).
Pro následující období navrhuje Česká školní inspekce také zpracovat ve spolupráci s MŠMT podrobnější
metodiku hodnocení úrovně řízení školy
v souladu s požadavky platné školské legislativy. Metodické doporučení bude k dispozici zřizovatelům, školám i školským radám.