Koronavirová krize obrátila pozornost veřejnosti ke školství víc než cokoli jiného za poslední roky. V širokém rodičovském plénu vzplanula debata o smysluplnosti části učiva a odborné kruhy se zamýšlely nad tím, jak hodnotit žáky za práci v podmínkách, na něž nikdo nebyl připraven. Obecný dojem z pokynů, jež od počátku vysílaly školské autority, byl hlavně děti nepřetěžovat, brzy nato se začala vážně probírat možnost zrušit protentokrát známky a zavést formativní slovní hodnocení, o němž se předpokládá, že je k žákům laskavější a spravedlivější.
Slovo o slovním hodnocení
Mgr.
Jan
Jícha
ředitel Naší základní školy v Litni, spisovatel, překladatel a písničkář, www.naseskola.cz, www.honzajicha.cz
Slovní hodnocení má své zastánce i odpůrce a obě strany, jak už to bývá, mají velký kus pravdy. Na základě zkušeností ze své školy, která od počátku hodnotí výhradně slovně, si dovolím zde shrnout jeho výhody a nevýhody.
Mluví lidskou řečí
+ Děti i dospělí mají většinou raději, když se s nimi komunikuje srozumitelnými větami než čísly. Lze tak vyjádřit emoce (i když vysvědčení by se jimi mělo jen opatrně kořenit!), zájem a zaujetí pro každého konkrétního jedince, úctu k němu a ochotu věnovat jeho ohodnocení mnohonásobně víc času, než je tomu u známek. To lze považovat za jeden z hlavních důvodů, proč j