Školský poradenský systém v Rakousku

V rakouském školském systému v současné době existuje několik profesních skupin a funkcí, které podporují školy při překonávání psychologických, zdravotních a sociálních výzev. Centrálními celostátními podpůrnými systémy jsou jednak učitelé s doplňkovým vzděláním (školní a pedagogičtí poradci, učitelé mentorování a psychagogové¹⁾), jednak příslušníci jiných profesí, jako jsou školní psychologové, školní sociální pracovníci, koučové mládeže a školní lékaři. Kromě toho existují nabídky podpory v otázkách rozvoje školy a organizace výuky i další regionální nebo místní iniciativy²⁾.

Důležitým strategický cílem spolkového ministerstva školství a výzkumu je i podpora školní psychologie a psychosociální podpora, další rozvoj pedagogického poradenství, zlepšení komunikace, spolupráce a koordinace těchto služeba nabídek (Bundesministeruim für Bildung, Wissenschaft un Forschung, 2019).

Školní poradenství v Rakousku³⁾

Jedním z dalších opatření je poskytování jednotných, dobře koordinovaných informací o příslušných nabídkách, profilech úkolů, kompetencích a právních základech systémů psychosociální podpory ze strany školských úřadů, a to jak vedení školy, tak následně také všem učitelům, studentůma zákonným zástupcům.

Komunikaci, spolupráci a koordinaci mezi poradenskýmia podpůrnými systémy v místě školy má pomoci zlepšit brožura . Pro další zvýšení přesnosti a účinnosti podpůrných systémů je v Rakousku oficiálně doporučeno cílit na vytvoření a rozšíření regionálních koordinačních struktur (viz www.schulpsychologie.at/kokoko).

Do speciální školy jsou zařazovány děti s fyzickým nebo duševním znevýhodněním. Speciální vzdělávání je tedy zaměřeno na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Speciální potřeby jsou určeny tehdy, má-li dítě postižení mentální nebo fyzické a nejsou-li u něho rozvinuty dostatečné schopnosti k zvládnutí předmětů vzdělávání bez asistence. Pro žáky se SVP jsou zřízeny speciální školy nebo speciální třídy v běžných školách v rámci inkluzivního programu. Regionální školská rada má za úkol na regionální úrovni monitorovat oblast SVP, v jejích kompetencích je též přidělovat speciální pedagogy a mapovat potřeby žáků, tedy posuzovat SVP, a také rozhodovat o rozvrhu vzdělávání. Povinností regionální školské rady je vyhodnocovat podpůrná opatření ve školách, rozlišovat typy problémů vyskytujících se u žáků (specifické poruchy učení, problémy s rodným jazykem), sledovat vývoj dítěte a případně revidovat SVP.

V Rakousku je výrazná snaha o inkluzi se záměrem zamezit předčasnému odchodu žáků se SVP ze vzdělávacího systému a jejich případnému budoucímu sociálnímu vyloučení především kvůli potenciálním problémům při vstupu na pracovní trh. Rodiče si mohou vybrat, zda dítě zařadí do speciální školy nebo do inkluzivního programu v rámci běžné školy. Děti se pak učí podle speciálního rozvrhu nebo podle rozvrhu přizpůsobeného vyučování v primárních nebo všeobecných školách. Speciální školy jsou rozděleny, kromě speciálních škol pro děti s těžkým postižením, na primární úroveň I (to jsou 1. a 2. rok primárního vzdělávání), primární úroveň II (3. a 4. rok primárního vzdělávání) a sekundární úroveň (zahrnuje 5.–8. rok vzdělávání). V případě potřeby je možnost zařazení 9. třídy v rámci odborné přípravy nebo přípravy na odborné vzdělávání.

Pro přijetí do speciálního vzdělávání je nutná oficiální zpráva s posouzením vzdělávacích potřeb. Speciální školy zahrnují specializované školy pro děti se zrakovým, sluchovým, fyzickým nebo behaviorálním postižením. V jedné třídě speciální školy může být 8–15 žáků. Žáci se nemají přetěžovat, což je zaručeno přizpůsobeným režimem. U dětí je přítomen jeden nebo více speciálních pedagogů a vyučování probíhá společně s třídním učitelem.

Rakouský vzdělávací systém se vyznačuje tím, že se snaží přistupovat k žákům individuálně. Důraz je kladen na to, aby žáci nebyli přetěžováni. Pro děti se SVP je vyhotoven zvláštní režim vzdělávání a mají vytvořen individuální vzdělávací plán. Úpravě podléhají také výukové metody a materiály. Děti se SVP mohou v běžných školách postoupit do dalšího ročníku, pokud jim to umožní větší rozvoj. O postupu v tomto případě rozhoduje konference. Jedinci s různými formami postižení mají po ukončení povinné školní docházky možnost odborného vzdělávání.

Školy se snaží své žáky co nejlépe připravit na profesní život, proto jim poskytují odborné poradenství. V Rakousku existují centra speciální pedagogiky, která jsou zaměřena na poradenskou činnost a poskytují též aktuální informace z této oblasti. Centra speciální pedagogiky jsou většinou zřizována ve speciálních školách. Slouží rodičům i pedagogům, spolupracují se školskou radou, navazují spolupráci s jinými školami, poskytují výukové materiály a především vydávají rozhodnutí o SVP.

Poradenství je studentům poskytováno individuálně ve spolupráci s rodiči a odborníky. Profesnímu životu žáků je pozornost věnována především v 7. a 8. třídě, kdy si děti vybírají své budoucí povolání (k tomu slouží také různé veletrhy). Zohledňují se především talent, nadání a zájem žáků. Poradenství se zde orientuje zejména na soběstačnost a začlenění lidí se znevýhodněním do profesního života (Sociofaktor s.r.o., 2013).

Fišarová⁴⁾ uvádí, že kariérové poradenství je oblast, na kterou se Rakousko poměrně výrazně zaměřuje. Radí v oblasti dalšího vzdělávání, se vstupem na pracovní trh. Kariérové poradenství je zde v obecné rovině zaměřené na žáky, kteří jsou ohroženi předčasným opuštěním vzdělávání, na žáky se sociálním oslabením, na žáky zdravotně či mentálně postižené nebo podporují žáky s rizikovým způsobem života.

V Rakousku tvoří síť pracovníků zaměřujících se na kariérové poradenství odborníci, kteří dále spolupracují se školamia zaměstnavateli. Těmito pracovníky jsou pedagogové, koučové, asistenti a další, kteří aktivně vyhledávají ohrožené žáky hned v počátcích jejich školních neúspěchů a navazujís nimi dlouhodobou spolupráci trvající až do doby, kdy ukončí vzdělání a vstoupí na trh práce.

V Rakousku je poradenský systém řízen regionálně. Forma asistence v regionech se rozděluje do pěti oblastí:

Řízení systému kariérního poradenství spadá do sektoru vzdělávání a práce. Rakouská legislativa upravuje existenci regionálních poradenských center pro mládež s povinností spolupracovat s dalšími institucemi. Kariérové poradenství spadá do kompetence školy, a to ve spolupráci s úřadem práce nebo dalšími externími poradci.

Rakousko je zemí hodně orientovanou na poradenství pro vzdělávání a odborné vzdělávání, rozvinuté je též kariérní poradenství pro dospělé, které spadá pod ministerstvo vzdělávání. Existují zde vzdělávací centra podporovaná státem či místními orgány i nezávislé vzdělávací a poradenské instituce. Stejně jako v ČR fungují v Rakousku poradenské iniciativy na národní úrovni – poradenské instituce a individuální poradci společně sdílející podstatné informace o poradenských aktivitách a přístupech.

V ČR, ve srovnání s Rakouskem, není práce sociálních pracovníků s žáky plně rozvinutá. Rakousko je specifické poskytováním asistencí nejen žákům ve škole, ale také pozdějiv rámci zaměstnání. Výrazná je snaha zabránit vyčleněnía sociálnímu vyloučení znevýhodněných studentů po ukončení školní docházky. V rakouském systému se velmi osvědčilo zavedení center speciální pedagogiky. Důraz je kladen také na pečlivé zaškolení pedagogických pracovníků a speciálních pedagogů v inkluzivním vzdělávání (Sociofaktor s.r.o., 2013).