Ve chvíli, kdy se v oblasti vzdělávání rozhodneme pro změnu, měla by vycházet z postupů, které byly ověřeny výzkumy, pilotovány na reprezentativním vzorku škol a mají prokazatelný dopad na zlepšení učení žáků. Formativní hodnocení, které je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů, ukazuje cestu, která je sice obtížná, ale správná. Jeho pozitivní efekt se projevuje jak v oblasti učení žáků a jejich vnitřní motivace, tak v rovině vztahů mezi žákem a učitelem i mezi žáky navzájem.
Co je formativní hodnocení?
Pojem formativní hodnocení, který se u nás stále více vžívá, je možná trochu zavádějící. Nejde totiž pouze o hodnocení, ale o celkovou koncepci pedagogické práce, kterou v základu můžeme rozdělit do pěti strategií: cíle učení a kritéria úspěchu, vedení třídní diskuse a získávání důkazů o učení, poskytování zpětné vazby, vzájemné hodnocení žáků a sebehodnocení žáků.
Každá strategie v sobě skrývá nespočet konkrétních nástrojů, ze kterých učitel volí ty nejvhodnější do své praxe (podrobněji se jednotlivým strategiím budeme věnovat v následujících článcích, kde představíme konkrétní techniky). Neexistuje však žádný zaručený návod či kuchařka, jak na to. Kdo někdy učil, ví, že do procesu vzdělávání vstupuje nespočet proměnných a fakt, že jste měli s konkrétní aktivitou úspěch v jedné třídě, neznamená, že ho budete mít v jiné třídě znovu. Ani u postupů formativního hodnocení není žádná garance účinnosti, ale jejich používáním zvyšujete pravděpodobnost, že budete úspěšnější, než kdybyste je nepoužívali. Učitelé by měli mít přehled o rozmanitých technikách, které formativní hodnocení zahrnuje, a sami si zvolit ty, ve kterých vidí největší potenciál. S tím zcela zásadně souvisí porozumění tomu, jakým způsobem na žáky techniky působí, v čem jsou formativní a kdy a proč je vhodné je aplikovat. Bez toho nemůže formativní hodnocení ve škole fungovat.
Známkovat, nebo ne?
Rozhodne-li se učitel, potažmo celá škola, pro formativní hodnocení, nemusí to hned znamenat konec se známkováním. Známkování, tedy způsob sumativního hodnocení, je možné použít k závěrečnému vyhodnocení, do jaké míry si žák osvojil požadované učivo.
Formativní hodnocení učitel využívá v okamžiku, kdy se žák ještě učí, tedy během procesu učení. Přiblížit bychom to mohli na jednoduchém příkladu hodiny výtvarné výchovy, kdy žák přichází za učitelem se svým výkresem. Učitel zhodnotí práci na základě stanovených kritérií, individuálně se žákem probere další možnosti, jak výkres ještě vylepšit, a dá mu příležitost pro to, aby získanou zpětnou vazbu využil. Taková situace se může v průběhu hodiny několikrát opakovat. Na konci učitel výkresy oznámkuje. V průběhu hodiny učitel poskytoval hodnocení formativní, na konci žáky ohodnotil sumativně.
Hodnotit formativně ale neznamená pouze slovně, učitelé mohou využívat různé škály, diagramy či emotikony, vždy je však důležité, aby příjemce zpětné vazby zároveň obdržel informaci o tom, v jaké oblasti udělal chybu a jakým způsobem se může zlepšit. Ve chvíli, kdy takovou zpětnou vazbu učitel poskytne, by si měl později najít čas i na to, aby zjistil, jak na ni žák zareagoval, a dát mu možnost prokázat vlastní posun.
Jak začít
Je třeba uvést, že někteří učitelé nabývají mylného dojmu, že formativní hodnocení je koncept zcela odlišný od jejich dosavadní praxe, a obávají se, že jeho zavedení by pro ně znamenalo od základu změnit přístup k učení. V praxi se nám ale potvrzuje, že řada učitelů mnohé z technik a nástrojů formativního hodnocení již ve své výuce používá, jen je tak nepojmenovává. Podporují ve třídě otevřenou komunikaci, pracují s chybou, informují žáky o tom, jak se mohou posouvat v učení, a vytvářejí příležitosti ke zlepšení. Některým však chybí celková koncepce, aby se jejich postupy propojily a byly pro ně i pro jejich žáky ještě účinnější.
V případě, že učitel cítí potřebu ve své praxi něco měnit, není vhodné dělat víc změn najednou. I drobné narušení zautomatizovaných procesů může ze začátku přinést dočasné zhoršení výuky, jak na straně učitele, tak žáků, protože chvíli trvá, než si na nový způsob práce zvyknou. Příliš rozsáhlá reorganizace bývá pro učitele natolik náročná, že ho nakonec zcela odradí. Proto změny, které ve škole provádíte, dělejte raději pomalu a trvale. Vždy když investujete svou energii a čas, zohledňujte stránku dlouhodobé udržitelnosti.
Pro koho je formativní hodnocení vhodné?
Formativní hodnocení je vhodné pro všechny žáky a začít se dá už v předškolním vzdělávání. Obecně platí, že čím dříve se žáci s formativním hodnocením setkávají, tím větší efekt má na jejich učení a formování přístupu k vlastnímu vzdělávání.
Efekt u studentů, kteří ve škole nejsou příliš úspěšní, bude však nejvíce viditelný, což je pochopitelné, protože úspěšní žáci budou úspěšní i nadále. Nicméně i pro ně je formativní hodnocení přínosné a motivující, protože podporuje další rozvoj.
Jedná se také o doporučovaný způsob hodnocení u žáků se SVP. Tito žáci mají často problémy s dosahováním vzdělávacích cílů a mají také sníženou motivaci k učení. Motivace žáků obecně souvisí se zažíváním úspěchu a formativní hodnocení je prostředkem, jak ukázat individuální pokrok každého žáka. Pokud navíc žáka učitel posuzuje dle individuální vztahové normy, zabrání tak vzájemnému porovnávání s ostatními jednoduše proto, že každý zvládá něco jiného.