Barevné fólie jako podpůrná opatření při nápravách čtení

Výzkumy ukazují, že až pro 20 % dětí v běžném vzdělávání je používání barevných fólií při čtení prospěšné a pro 5 %z nich je prospěch významný (Wilkins, 2003). Vizuální stres je oslabená schopnost mozku kvalitně zpracovat vizuální informaci. Ve školní praxi má tato kvalita zpracování vliv na to, jak žák vnímá písmena, slova a jak čte. Potíže se zpracováním vizuálních vjemů mohou být též příčinou nevysvětlitelných fyzických symptomů, jako jsou bolesti hlavy, únava očí, vyčerpání, zvýšený motorický neklid dítěte při práci s textem. Diagnostika vizuálního stresu v současnosti není součástí standardních pedagogických nebo zdravotních testů, ale je možné ho jednoduše odhalit, pokud víte, na co se máte zaměřit.

Vizuální stres se nejčastěji projevuje tam, kde je jedinec pravidelně nucen pracovat s tištěným textem. Tím místem, kde k tomu dochází, je škola, proto se v zahraničí i u nás zaměřujeme na podchycení dětí trpících vizuálním stresem právě zde. Je nutné říct, že příčin problémů se čtením může být více a, jak se dočtete dále, symptomy se mohou překrývat.U vizuálního stresu je však, na rozdíl třeba od dyslexie nebo očních onemocnění, velice efektivní a rychlá možnost pomoci za použití vhodného barevného filtru.

Vizuální stres úzce souvisí s výzkumem působení barev na lidské vnímání a samozřejmě čtení. To se zkoumá už několik desetiletí. V roce 1958 J. J. Janská (1958) informovala o případu studenta, který měl takové potíže se čtením, že nebyl schopen rozeznat slova na bílém papíru, ale dokázal je přečíst na papíru žlutém. Tento problém však získal své místo na slunci až později. Je úzce spojen s Olive Meares (1980) a Helen Irlen (1983), proto se také setkáte s označením Meares-Irlen syndrom nebo zkráceně Irlen Syndrom. Tyto názvy se používají převážně v USA a Austrálii, zatímco pojem vizuální stres se vžil převážně ve Velké Británii. Jeho objev se datuje na počátek 80. let minulého století, kdy jmenované dámy detailně popsaly souvislost mezi bílými „lesklými“ stránkami a problémy s četbou. Tento syndrom se také z počátku nazýval Syndrom skotopické citlivosti.

Dosud neexistuje žádné prokázané vědecké vysvětlení pro vizuální stres, ačkoli mnozí odborníci se shodují, že problémem je vizuální vnímání zdroje pravděpodobně pocházející z mozkové kůry. Vzhledem k tomu, že jde o problém percepčního vnímání zdroje, není možné jej opravit brýlemi na předpis a nemůže být zjištěn standardními lékařskými testy.

Symptomy vizuálního stresu jsou různé, mohou jimi být bolesti hlavy a migrény (zvláště při práci s počítačem), únava očí, slova nebo písmena, která jako by poskakovala nebo se posouvala po stránce, rozmazávala se. Lidé, kteří trpí vizuálním stresem, vidí stránku odlišně kvůli zkreslení vnímánív důsledku bílého pozadí. Mohou také hůře vidět za šera a mít zhoršenou prostorovou orientaci.

Z následujících symptomů se při čtení mohou objevovat některé nebo všechny:

Vizuální stres způsobuje následující typická zkreslení tištěného textu, ačkoli ne všechna musí nezbytně pozorovat každý:

Příklad vnímání 1

Příklad vnímání 2

Dále může mít osoba s vizuálním stresem:

Vizuální stres postihuje jak dospělé, tak děti. U každého jedince se může projevovat jinak. . Tyto příznaky postihují až 20 % dětí školního věku a vysoké procento žáků s dyslexií (Wilkins, 2003).

Z výzkumů vyplývá, že pokud jedinec trpící vizuálním stresem použije při čtení a psaní správný barevný filtr, může symptomy vizuálního stresu zmírnit nebo zcela potlačit (Wilkins, 2003). Pro terapii se nejčastěji používají barvy v podobě speciálních barevných fólií přikládaných na čtený text, brýle nebo kontaktní čočky s barevným filtrem. Při použití správného barevného filtru mohou lidé dosáhnout:

Správná terapie vede k prodloužení doby, po kterou jsou lidé s vizuálním stresem schopni číst. Obvykle se používají barevné čtecí fólie formátu A4 nebo barevná ukazovátka formátu DL v 10 různých barvách, které jsou pečlivě vybrány tak, aby pokryly celé barevné spektrum v různých kombinacích. Právě pečlivý výběr přesné barvy je velice důležitý. Samozřejmě ale také záleží na kvalitě použitého materiálu, který ovlivňuje lom světla.

Lidé s vizuálním stresem mohou trpět mnoha obtížemi ovlivňujícími jejich výkon ve škole a v práci. Mají problémys přepisem, hodně času jim zabere rozpoznání písmen a jejich zápis. Písmena mohou být zdeformovaná, nestejné výškys různými mezerami mezi slovy, slova se na předtištěných linkách vlní a mají nekonzistentní sklon. Pokud jedinci trpící vizuálním stresem píšou na papír správné barvy, jejich písmo se zmenší, je úhlednější, píšou rychleji a jsou schopni psát více a po delší dobu.

Ke zjištění nejvhodnější barvy pro použití fólie je vhodné absolvovat speciální test. Ten prokáže, která barva nebo kombinace barev nejlépe odstraní příznaky vizuálního stresu.V neposlední řadě je pak doporučováno provedení standardního vyšetření zraku pro vyloučení oční vady.

V České republice jsou od roku 2020 dostupné v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků dva kurzy zabývající se problematikou aplikace barevných fólií ve školním prostředí a diagnostikou vizuálního stresu. Tyto vzdělávací akce mají také přesah do úpravy prostředí pro žáky s vizuálním stresem a SPU. Bližší informace o vzdělávacích programech je možné získat na www.vizualnistres.cz.

Vizuální stres – testovací sada

Další možností, jak začít s rozpoznáváním vizuálního stresu ve školním prostředí, je využití . Jedná se o ucelený manuál obsahující několik standardizovaných testů jak pro výběr vhodné barevné fólie pro čtení, tak pro následné ověření výběru pomocí Wilkinsova testu rychlosti čtení. Kromě detailního návodu k testování v publikaci naleznete 20 ks barevných fólií, záznamové archy pro provádění testů a následných kontrol, test pro skupinu žáků a mnoho rad a doporučení pro práci s dětmi trpícími vizuálním stresem a SPU. Autorkou tohoto manuálu je Anne Hext a vydavatelem britská společnost zabývající se problematikou vizuálního stresu již od svého založení v roce 1993. Do českého jazyka tento manuál přeložili speciální pedagožka Mgr. Jana Štěpánová a Ing. Libor Štěpán. Oba se problematikou vizuálního stresu intenzivně zabývají, aktivně školí a provádějí odbornou diagnostiku.