Kolem koncepčního záměru reformy regionálního školství se za několik posledních měsíců objevila řada dezinformací a dezinterpretací. Zaměňují se pojmy optimální a minimální naplněnost třídy, čísla, která mají sloužit jako modelová, jsou prezentována jako konečná, šíří se poplašné zprávy o velkých úsporách a likvidaci venkovských škol.
Nový model financování regionálního školství – otázky a odpovědi
Mgr.
Patrik
Kubas
Odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT
Hned na začátku je proto důležité zmínit, že žádné peníze z regionálního školství nezmizí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) pouze chce finance, které v něm jsou, lépe a spravedlivěji přerozdělovat. Situace v současné době totiž vypadá tak, že manažersky dobře zorganizované školy doplácí na školy, které jsou vedeny méně efektivně. To by se mělo změnit.
Zprávy o tom, že na školy s malým počtem žáků budou muset začít doplácet obce, jsou velice zavádějící. Už stávající situace, daná platnou právní úpravou, je taková, že
škola
(pokud nejde o školu speciální),
která nemá alespoň 17 žáků ve třídě
(tzv. minimální počet),
je škola mimo dikci školského zákona. Existuje pouze díky tomu, že má u zřizovatele výjimku ke své existenci.
S touto výjimkou je zároveň spojen závazek zřizovatele uhradit zvýšené výdaje na vzdělávací činnost této školy. Reforma tedy nic takového jako novinku nezavádí, jde o situaci platnou už dnes. Řeší ji § 23 zákona č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“).Proč MŠMT připravilo návrh reformy financování?
Už v roce 2005 přestaly platit povinné osnovy. Vystřídaly je rámcové vzdělávací programy (dále jen „RVP“). Nikdo zatím tuto změnu nezohlednil v systému financování regionálního školství a nestanovil, jaký objem financí je potřeba pro kvalitní zajištění výuky podle platného RVP.
Hlavní cíle?
Efektivnější využití peněz, které stát do regionálního školství dává. Dát školám i jejich zřizovatelům dlouhodobou jistotu o výši prostředků státního rozpočtu na vzdělávání.
Jak vypadá současný stav?
Stát posílá peníze krajským úřadům. Ty je přerozdělují podle vlastních normativů.
Školy stejného zaměření tak dostávají v různých krajích odlišné peníze.
Jaká bude změna?
Podstatné snížení počtu normativů. Stanoví je MŠMT.
Výsledkem bude spravedlivější rozdělení peněz
. Školy, které učí podle stejného rámcového vzdělávacího programu, budou v rámci celé ČR dostávat srovnatelný objem financí.Co znamená parametr „optimální naplněnost třídy“?
K normativu financování na „hlavu jednoho žáka“ přibude další parametr – optimální naplněnost třídy. To je
číslo, při jehož dosažení dostane škola nejvyšší možný objem finančních prostředků.
Pokud škola nedosáhne optimální naplněnosti, bude mít existenční problémy?
Ne.
Škola může bez problémů fungovat, pokud dosáhne minimální naplněnosti.
Pojmy optimální a minimální naplněnost nelze zaměňovat. Minimální naplněnost je taková, aby škola měla dostatek peněz na výuku podle platného rámcového vzdělávacího programu.
Pokud škola nedosáhne minimální naplněnosti, automaticky zanikne?
Ne.
Stejně jako dnes ji může do potřebného minima dotovat obec.
Má MŠMT zájem na zachování škol na venkově?
Ano.
Pro život v každé obci je existence školy důležitá.
MŠMT chce proto podpořit existenci tzv. malotřídek na 1. stupni.
Budou mít vlastní normativ. Podle současného návrhu by měla fungovat malotřídka už od 5 žáků.Zruší MŠMT 2. stupně venkovských škol?
MŠMT není zřizovatelem těchto škol a rušit je nebude.
Zůstane na rozhodnutí obce, zda bude chtít 2. stupeň školy s malým počtem žáků dotovat, nebo zda se domluví se sousední obcí a tyto stupně spojí. To ale není žádná novinka. Školy, které mají nedostatečnou naplněnost, musí zřizovatelé finančně dotovat už dnes!
Co obce, které žádnou další školu v okolí nemají?
Takové školy a školy, kde „rozumné“ dojíždění žáků nelze zajistit, hodlá MŠMT podpořit vlastním normativem i na 2. stupni.
Jak MŠMT určí, která škola to bude?
MŠMT zveřejnilo svůj návrh nového financování regionálního školství na svých webových stránkách. Zároveň otevřelo diskuzi se zainteresovanými partnery – kraji, Svazem měst a obcí, asociacemi a sdruženími. Školy budou vybrány ve spolupráci s těmito subjekty.
Počítá nový model financování s podporou inkluze?
Ano.
Dnes se inkluzivní vzdělávání řeší prostřednictvím množství různých krajských příplatků a řady rozvojových programů, dotacemi z evropských fondů. Je potřeba nalézt trvale udržitelné řešení, kdy pro školy bude výhodné přijmout žáky se zdravotním postižením či ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Pro tyto třídy se tedy sníží limit optimální naplněnosti žáků. Při menším počtu žáků tedy třída dostane stejný objem peněz jako třída s větším počtem žáků, ve které zdravotně postižení nejsou.
Co soukromé školy?
Ty dostanou stejný objem peněz jako veřejné školy.
V případě, že budou chtít zachovat menší počet žáků, budou muset rozdíl pokrýt ze školného.Bude nový model financování diskutován s odbornou veřejností?
Do 12. ledna školská odborná veřejnost prostřednictvím svých svazů a asociací zasílala své připomínky. Ty budou posouzeny, zapracovány a dále diskutovány na seminářích po celé republice, které během února a března podniknou zástupci MŠMT.
Kdo konkrétně koncepci připomínkoval?
Asociace krajů ČR, krajské úřady všech krajů, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, Česká biskupská konference, Unie školských asociací, Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství, ale i jednotlivé obce, školy a občané.
Jaká čísla nyní platí? Optimální počet žáků 26?
Toto číslo bylo použito před několika měsíci jako ilustrativní, aby na něm mohl být model představen. Mezitím došlo k úpravě materiálu a jeho následnému zveřejnění na webu ministerstva.
Číslo 26 pro optimální počet žáků na 2. stupni běžné základní školy bylo upraveno na 24. Stále není konečné.
To, jaké budou optimální či minimální počty žáků, vyplyne až po vyhodnocení diskuze s hlavními partnery.Jaké vzniknou úspory?
Žádné.
MŠMT nechce nic ušetřit, pouze efektivněji a spravedlivěji přerozdělit finanční prostředky.
Žádné úspory nevzniknou.