Mgr. Patrik Kubas

Nedostatek kvalifikovaných pedagogů je problém, se kterým se české školství potýká řadu let. Ministerstvo se snaží tuto profesi různými způsoby zatraktivnit – už několik let systémově zvyšuje platy, podporuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků, pedagogické studijní programy, došlo k posílení právního postavení pedagogických pracovníků, zejména učitelů. Dalším krokem bylo zjistit, nakolik a především v jakých oblastech je situace v regionech České republiky vážná. Ministerstvo proto v průběhu ledna a února 2019 provedlo mimořádné šetření, které bylo povinné pro všechny mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy.

Vyspělý stát se kromě jiného pozná podle toho, jakým způsobem dovede využít vědomostní potenciál svých obyvatel, tedy jak dovede vést své školství, aby rozumový potenciál nebyl promrhán, ale přinesl výsledky, se kterými pro svůj společenský rozvoj předem počítá a bez kterého se neobejde v období náročné ekonomické a technické konkurence. Zejména z tohoto úhlu pohledu si naše školství musí více než dosud vážit žáků, kteří dostatečně prokázali a prokazují, že mají nadání a talent.

Kolem koncepčního záměru reformy regionálního školství se za několik posledních měsíců objevila řada dezinformací a dezinterpretací. Zaměňují se pojmy optimální a minimální naplněnost třídy, čísla, která mají sloužit jako modelová, jsou prezentována jako konečná, šíří se poplašné zprávy o velkých úsporách a likvidaci venkovských škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si uvědomuje důležitost a dostupnost kvalitního předškolního vzdělávání pro všechny děti. Podporuje rozvoj jejich osobnosti, podílí se na zdravém citovém, rozumovém tělesném rozvoji, na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Pomáhá také vyrovnávat rozdíly ve vývoji dětí před vstupem do základní školy a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) je v rámci péče o náležitou právní úpravu věcí patřících do jeho působnosti povinno posuzovat také stanovená procesní pravidla rozhodování ředitelů škol, a to v širokých souvislostech. Zabývá se tedy rovněž otázkami administrativní náročnosti správních agend ředitelů škol.

Diskuse na téma, zda má být ředitel školy spíše manažerem než pedagogem, se pravidelně opakují při každé novelizaci školského zákona. Se stejnou pravidelností však návrh učinit z ředitele výhradně manažera naráží na nesouhlasné stanovisko odborné veřejnosti i školských odborů argumentujících především tím, že prioritou vzdělávání je výchovně-vzdělávací proces, za jehož kvalitu nese ředitel školy ze zákona plnou odpovědnost.

S příchodem internetu a rozvojem komunikačních kanálů, které nám usnadňují každodenní život, se bohužel setkáváme i s jejich zneužíváním. Například Facebook - sociální síť s 650 miliony aktivních uživatelů - se stává novodobým nositelem šikany v prostředí školy. A to nejen mezi žáky navzájem, ale také směrem od žáků k učitelům. Co tedy v takových případech dělat?

O zhoršujících se výsledcích našich žáků informovaly výsledky výzkumů TIMSS 2007 (Trends in International Mathematics and Science Study) a PISA 2009 (Programmefor International Student Assessment). Česká republika je jednou z posledních zemí v EU, která systémově nezjišťuje výsledky vzdělávání. Chybí tak zpětná vazba pro stát i školy - učitele, žáky i jejich rodiče. Řešením je zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9. ročníku základního vzdělávání, které je součástí programového prohlášení vlády i Dlouhodobého záměru rozvoje školství ČR.