Novela vyhlášky o základním vzdělávání

Vydáno:

Dne 23. 7. 2012 byla ve Sbírce zákonů ČR publikována vyhláška č. 256/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb.

Novela vyhlášky o základním vzdělávání
Bc. et PhDr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
specialista na školskou problematiku
Jako většina novel, je i tato pro běžného čtenáře téměř „nečitelná“. Odkazuje na čísla paragrafů, které jsou zrušeny, přečíslování stávajících paragrafů nebo odstavců a obsahuje nová ustanovení bez celkového kontextu vyhlášky.
MŠMT na svých webových stránkách
připravilo jako pomůcku odstraňující uvedenou nevýhodu
celkové novelizované znění vyhlášky s vyznačenými změnami
1)a
Informace o novele
2) (ve kterých se bohužel zaměňuje platnost a účinnost vyhlášky).
Hned na začátku chci zdůraznit, že i po novele zůstává číselné označení a název „vyhlášky o základním vzdělávání“ stejné. V dokumentech školy se budeme nadále odkazovat na vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění. „Platné znění“ bude právě znění upravené vyhláškou č. 256/2012 Sb. Nebudeme se odvolávat na vyhlášku č. 256/2012 Sb. jako na novou vyhlášku o základním vzdělávání.
Novelizovaná vyhláška neobsahuje žádná nová přechodná ustanovení, proto jsou její ustanovení (kromě § 18 až 20 a zrušení stávajícího § 21) účinná od 1. 9. 2012. Ustanovení § 18 až 20 a zrušení § 21 jsou účinná od 23. 7. 2012, tj. ode dne vyhlášení.
Organizace vzdělávání (§ 1 až 3 vyhlášky)
Důležité ustanovení novely vyhlášky se týká
časové organizace vzdělávání
(počtu vyučovacích hodin, délky přestávek a doby pobytu žáků v budově školy) a
informování o akcích konaných mimo školu.
Při stanovení počtu vyučovacích hodin má ředitel školy více volnosti při pohybu v obecných hranicích stanovených RVP pro základní vzdělávání a školským zákonem.
Podle RVP je nutno současně splnit celkovou povinnou časovou dotaci pro 1. a 2 stupeň (118 hodin, 122 hodin) a současně nepřekročit maximální týdenní hodinovou dotaci pro jednotlivé ročníky (1. a 2. ročník 22 povinných vyučovacích hodin, 3. až 5. ročník 26 povinných vyučovacích hodin, 6. a 7. ročník 30 povinných vyučovacích hodin, 8. a 9. ročník 32 povinných vyučovacích hodin). Základní časovou jednotkou je vyučovací hodina, která podle § 26 školského zákona činí v základním vzdělávání 45 minut.
V § 1 odst. 3 vyhlášky se nově stanoví maximální počet hodin dopoledního vyučování (6 vyučovacích hodin) a odpoledního vyučování (6 vyučovacích hodin) bez ohledu na to, zda se jedná o první nebo druhý stupeň základního vzdělávání. Při srovnání s předchozím zněním vyhlášky můžeme konstatovat, že první stupeň vzdělávání (dříve omezený 5 vyučovacími hodinami dopoledního a odpoledního vyučování) převzal organizační model druhého stupně. V praxi má samozřejmě význam pouze zvýšení počtu vyučovacích hodin z 5 na 6 při dopoledním vyučování na prvním stupni.
Pokud bude chtít ředitel základní školy stanovit
konkrétní počet vyučovacích hodin
dosti jednoznačně a závazněji, než to činí vyhláška, uvede tento počet v ŠVP v poznámkách k učebnímu plánu. Jestliže si bude chtít ředitel základní školy zachovat relativní volnost danou vyhláškou, bude mít konkrétní počet hodin pouze podobu rozvrhu na daný školní rok (resp. pololetí školního roku). Lze předpokládat, že zvýšený počet vyučovacích hodin dopoledního vyučování na prvním stupni ředitelé základních škol využijí zejména v případě vzdělávacích činností, které mají výchovné zaměření (např. při výtvarné výchově).
Kromě počtu vyučovacích hodin ovlivňují čas strávený ve škole přestávky. Novela vyhlášky přinesla v § 1 odst. 5 možnost zkrátit dva typy přestávek – nejméně desetiminutové přestávky mezi vyučovacími hodinami a nejméně padesátiminutovou přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.
Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním
je samozřejmě pouze jedna a lze ji zkrátit nejvýše na 30 minut.V praxi (dosud pouze středních škol) bývá délka přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním 45 minut a je různě umístěna v rozvrhu jednotlivých tříd.
Časový úsek 45 minut je z tohoto pohledu zřejmý, pouze v tomto případě se dá skloubit délka přestávky s rozvrhem více tříd, učitelů a učeben. Reálné pětiminutové krácení polední přestávky však v tomto případě není zásadní. Varianta rozvrhu, při které se využívá ještě kratší přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním (maximálně zkrácená na 30 minut), vyžaduje, aby tato přestávka byla umístěna v rozvrhu všech tříd jednotně, např. po páté vyučovací hodině. Pak opět jednotně následuje začátek odpoledního vyučování.
Desetiminutových přestávek mezi vyučovacími hodinami je více. Vyhláška stanoví, že lze zkrátit
některé
z nich, a to maximálně na 5 minut. Pro úplnost uvádím, že kromě těchto minimálně desetiminutových přestávek vyhláška stále hovoří o alespoň jedné povinné minimálně patnáctiminutové přestávce a možnost jejího krácení neuvádí. Lze proto dovodit, že minimálně patnáctiminutová přestávka je stále povinnou přestávkou a pouze některé (ne všechny) nejméně desetiminutové přestávky lze zkrátit nejvýše na 5 minut.
Vyhláška v souvislosti se zkracováním přestávek zavádí klasický právní neurčitý pojem –
případy hodné zvláštního zřetele.
Školský zákon a vyhláška samozřejmě nedefinují, které případy jsou hodné zvláštního zřetele. Domnívám se však, že v praxi ředitelé základních škol bez problémů odůvodní zkrácení přestávek takovými objektivními důvody, jako jsou doby odjezdů autobusů nebo vlaků, doba vydávání obědů ve školní jídelně atd.
Při studiu novelizované vyhlášky a vytváření optimálního rozvrhu bychom neměli zapomenout na možnost, kterou nám nabízí školský zákon v § 26 odst. 1:
„V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.“
Je pravděpodobné, že ředitelé škol budou hodiny spíše spojovat do bloků trvajících 90 minut při výuce, kterou není vhodné přerušovat (tělesná výchova, projektová výuka atd.). Pokud je výuka ve spojených hodinách v určitých předmětech ve škole standardem, měla by být uvedena v ŠVP.
Vyhláška uvádí, že konkrétní počet hodin a zkracování přestávek závisí na respektování základních fyziologických potřeb žáků. Komentář v této souvislosti není potřeba. Je však vhodné připomenout, že při sestavování rozvrhu a zkracování přestávek nelze zapomenout i na základní fyziologické potřeby učitelů a na povinnou přestávku na jídlo a oddech podle zákoníku práce.
Přestávku v práci na jídlo a oddech
v trvání
nejméně 30 minut
ředitel školy poskytne učitelům nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávku v práci lze rozdělit, ale alespoň jedna její část musí činit nejméně 15 minut. Přestávku v práci nelze poskytovat na začátku nebo na konci pracovní směny (§ 88 odst. 1 až 3 zákoníku práce). Jestliže učitel v době přestávky nevykonává dohled, neúčastní se porady nebo nevykonává jinou práci, může mu ředitel školy na tuto dobu stanovit část přestávky na jídlo a oddech. Při zkrácení přestávek mezi vyučovacími hodinami je nutné počítat s tím, že se zkracuje i doba přestávky na jídlo a oddech, ale nesmí se zkrátit pod zákonem stanovené minimum.
Přitom je nutné si uvědomit, že přestávku v práci na jídlo a oddech v případě učitelů nelze chápat jako povinnou přestávku až po 6 odučených hodinách v budově školy, ale po 6 hodinách (šedesátiminutových) nepřetržité práce, do které se započítává práce související s přímou pedagogickou činností [§ 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění; § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí].
Další důležitý moment časové organizace vzdělávání je
pobyt žáků v budově školy a dohled nad nimi
(§ 1 odst. 2 vyhlášky). Vyhláška se nezměnila v části, která řediteli základní školy stanoví povinnost umožnit žákům vstup do budovy a pobyt v budově nejméně 20 minut před začátkem vyučování. Změna se týká povinnosti umožnit vstup do budovy a pobyt v budově školy
po celou dobu přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním
(tj. minimálně 30 minut). Dřívější omezení vstupu do budovy na nejméně 15 minut před začátkem odpoledního vyučování je zrušeno. Je jasné, že větší komfort z pohledu žáků je spojen s povinností ředitele základní školy zajistit nad nimi po celou dobu polední přestávky dohled [§ 164 odst. 1 písm. h) školského zákona]. V praxi je nemožné zajistit dohled nad žáky v celé budově (budovách) školy, ale pouze v těch prostorách, které ředitel základní školy žákům pro pobyt ve škole vyčlení.
Začátek a konec vyučování, časové rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, pravidla pobytu žáků v budově školy před první vyučovací hodinou, v době poledních přestávek a dohled nad nimi jsou většinou obsaženy ve
školním řádu základní školy
[odpovídá to požadavku § 30 odst. 1 písm. b) školského zákona:
„Školní řád upravuje provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení“
]. Uvedená pravidla proto musí být schválena školskou radou [§ 168 odst. 1 písm. c) školského zákona], kterou musí ředitel základní školy případně přesvědčit o důvodnosti zkracování přestávek nebo spojování hodin.
Změna týkající se
základní plavecké výuky
na prvním stupni základního vzdělávání (§ 2 odst. 3) je spíše formální. I v dřívějším znění vyhlášky se tato výuka měla uskutečňovat pouze tehdy, pokud byla zapracována do ŠVP, a to ve dvou, zpravidla po sobě následujících ročnících v rozsahu nejméně 20 vyučovacích hodin během jednoho ročníku. V aktuálním znění se již nehovoří o po sobě následujících ročnících, ale pouze o prvním stupni vzdělávání. Vyžadovaný minimální rozsah výuky se nezměnil, je nyní vztažen k prvnímu stupni vzdělávání jako celku a činí nejméně 40 hodin.
V § 2 odst. 2 vyhlášky se již nepřipouští, aby při výjezdu do členského státu EU žák předložil pouze potvrzení nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění. Žák musí předložit přímo tento průkaz.
Důležitá změna se týká povinnosti podat zákonným zástupcům žáků
informace o akcích konaných mimo školu
– místo, čas shromáždění a skončení akce (§ 3 odst. 3 vyhlášky). Předchozí znění vyhlášky umožňovalo oznámit uvedené informace bezprostředně před konáním akce, tj. 1 den předem. Současné znění vyhlášky je v tomto bodě přísnější – škola je povinna oznámit místo a čas shromáždění, místo a čas skončení akce
minimálně 2 dny
(nikoli pracovní dny) předem. Škola si může nastavit i delší časový limit, např. jeden týden předem. Tento krok jistě ocení rodiče a škole nezpůsobí větší komplikace, protože ve škole se akce plánují s dostatečným časovým předstihem (opakující se akce zařazené do ročního rámcového plánu, akce zařazené do konkrétnějšího plánu následujícího měsíce).
Vyhláška neuvádí, jakým způsobem má škola zákonné zástupce informovat. Většinou jsou tyto podrobnosti uvedeny ve školním řádu ve variantách od písemného sdělení v žákovské knížce po výlučné sdělení na webových stránkách školy či pomocí vnitřního informačního systému umožňujícího dálkový přístup.
Počty žáků ve školách a třídách (§ 4 a 5 vyhlášky)
Nové ustanovení § 4 odst. 8 vyhlášky o základním vzdělávání odkazuje na počty žáků podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění. Tato vyhláška v § 10 odst. 1 a 4 stanoví
počet žáků ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením a počet individuálně integrovaných žáků se zdravotním postižením
(tj. jedné skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  - § 16 odst. 1 školského zákona).
Ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením je nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Třída zřízená pro žáky s těžkým zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků. Podle § 10 odst. 4 uvedené vyhlášky ve třídě běžné základní školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.
Ustanovení § 4 odst. 1, § 4 odst. 3 až 5 vyhlášky o základním vzdělávání uvádějí průměrný minimální počet žáků na jednu třídu úplných a neúplných základních škol. Nový § 4 odst. 9 vyhlášky reaguje na skutečnost, že třídy zřízené pro žáky se zdravotním postižením mají menší počet žáků než třídy, které pro tyto žáky nejsou určeny. Pokud takové méně naplněné třídy zahrneme do výpočtu průměrného počtu žáků na třídu, pak to může vést k tomu, že škola nesplní minimální průměrný počet žáků na třídu. Tehdy škola musí
požádat zřizovatele o výjimku z nejnižšího počtu žáků
(§ 23 odst. 4 školského zákona). Uvedený důsledek § 4 odst. 9 vyhlášky o základním vzdělávání vylučuje. Třídy, pro které vyhláška č. 73/2005 Sb., v platném znění, stanoví odlišné nejnižší počty žáků z důvodu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, se do průměrného počtu žáků na třídu
nezapočítávají.
Dále novela vyhlášky v § 5 odst. 1 umožňuje řediteli základní školy zachovat výuku volitelného nebo nepovinného předmětu, k němuž se při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků, avšak v průběhu školního roku se tento počet sníží.
Rozvoj nadání žáků (§ 9 vyhlášky)
Ustanovení § 9 je celkově zkráceno a zjednodušeno. Nově obsahuje odkaz na vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění.
Novým zněním tohoto ustanovení byla mimo jiné zrušena povinnost ředitele základní školy zařadit žáka do skupiny žáků s rozšířenou výukou na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a povinnost rozhodnout o zařazení žáka do třídy s rozšířenou výukou do 15. června předcházejícího školního roku.
Vyhláška spojila podmínky zařazení žáka do
skupiny žáků a třídy
s rozšířenou výukou předmětu nebo skupiny předmětů. Nadále samozřejmě platí, že rozšířená výuka v obou těchto formách musí být obsažena v ŠVP.
Zařazení do uvedených skupin nebo tříd provádí ředitel základní školy na základě posouzení nadání a předpokladů žáka a se souhlasem zákonného zástupce žáka. Z textu vyhlášky zmizely formulace, podle kterých o zařazení žáka rozhoduje ředitel školy. Lze očekávat, že nová formulace (
„ředitel školy zařadí žáka“
) omezí omyly ředitelů, kteří v těchto případech rozhodovali ve správním řízení.
Stejná terminologická úprava se týká i přeřazení žáka do skupiny nebo třídy bez rozšířené výuky. Podmínky přeřazení zůstávají stejné (doporučení vyučujícího předmětu, projednání na pedagogické radě, projednání se zákonným zástupcem).
Jako doplnění uvádím, že žáka, který plní povinnou školní docházku a dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro rozšířenou výuku, nelze jednoduše a jednostranně ze školy „vyloučit“ a „přeřadit“ na jinou školu.
Vzdělávání ve třídách pro jazykovou přípravu (§ 10 vyhlášky)
Podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky je
bezplatná jazyková příprava
přizpůsobená potřebám žáků-cizinců, kteří v ČR plní povinnou školní docházku. Podle dřívější formulace byla jazyková příprava přizpůsobena potřebám žáků, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu EU.
Z dřívějších povinností ředitele školy vůči zákonnému zástupci uvedeného žáka byla ponechána povinnost jej do jednoho týdne po přijetí žáka do školy informovat o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu.
Kurz pro získání základního vzdělání (§ 12 a 13 vyhlášky)
Dřívější znění § 12 vyhlášky podrobně určující formu a rozmezí hodinových dotací kurzu je zrušeno. Novelizované ustanovení § 12 odst. 1 vyhlášky dává řediteli základní školy pravomoc určit délku a formu kurzu.
Dále je zjednodušeno pravidlo konání opravných komisionálních zkoušek v souvislosti s kurzem (§ 13 odst. 5 vyhlášky). Každá taková zkouška se koná nejpozději do šesti měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, a to bez ohledu na to, z kolika předmětů žák neprospěl.
Hodnocení žáků (§ 14 vyhlášky)
Zkrácené znění § 14 v zásadě nepřináší žádnou obsahovou změnu systému a smyslu hodnocení žáků. I nadále je
hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
upraveno v § 51 až 53 školského zákona. Toto hodnocení vyvolává vůči žákům školy bezprostřední právní důsledky (např. postoupení nebo nepostoupení do vyššího ročníku). Pravidla hodnocení žáků, které nemá vůči žákům přímé právní důsledky a které většinou nazýváme průběžné hodnocení, upravuje § 14 vyhlášky.
Po novele je charakteristika hodnocení žáků a jeho pravidel stručnější a obecnější. V textu vyhlášky již nyní např. nenajdeme výslovné odkazy, že v rámci pravidel hodnocení mají existovat zásady klasifikace a zásady slovního hodnocení, podrobnosti o komisionálních nebo opravných zkouškách či zásady hodnocení chování na akcích pořádaných školou. Tím se zvětšuje význam školního řádu, který má obsahovat pravidla průběžného hodnocení na konkrétní škole a situace, při kterých se použijí (např. opravné zkoušky).
V krátkém textu ustanovení § 14 se hovoří přímo nebo zprostředkovaně v souvislosti s pravidly hodnocení o:
 
hodnocení výsledků vzdělávání,
 
hodnocení chování,
 
sebehodnocení výsledků vzdělávání a
 
sebehodnocení chování.
Pravidla hodnocení mají obsahovat
zejména zásady a způsob
těchto forem hodnocení a kritéria hodnocení. Školní řád proto může formulovat i další pravidla umožňující hodnocení.
Dle mého soudu § 14 již obsahuje některé zásady (tj. základní postuláty) hodnocení, a to pedagogickou zdůvodněnost, odbornou správnost, doložitelnost. Nově je k nim připojeno
„respektování individuálních vzdělávacích potřeb a doporučení školského poradenského zařízení“
. Základní způsob (postup) hodnocení je podle mého mínění také obsažen v tomto ustanovení, a to jako poměr konkrétního výkonu a maximálně možného výkonu. Kritéria (měřítka) hodnocení by měla být konkretizací těchto (a případně dalších) zásad a způsobu hodnocení. Konkrétní kritéria vyhláška neobsahuje, jejich místo je ve školním řádu. Ve většině škol můžeme sledovat, že konkrétní výkony žáků se hodnotí kvantitativně (počtem bodů) a kompetence jsou ve ŠVP vymezeny kvalitativně (žák vyvodí, vyjmenuje atd.). Z tohoto úhlu pohledu by měl školní řád obsahovat postup, podle kterého se jasně a jednoznačně převede konkrétní výkon z kvalitativního vyjádření na kvantitativní a naopak.
Hodnocení žáků na vysvědčení (§ 15 a 16 vyhlášky)
Klasifikační stupně hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáků v novelizovaném znění vyhlášky zůstávají stejné (§ 15 odst. 1 a odst. 3 vyhlášky). Podle nového § 15 odst. 5 vyhlášky lze
klasifikaci výsledků vzdělávání
žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka doplnit slovním hodnocením, které obsahuje i hodnocení klíčových kompetencí vymezených RVP pro základní vzdělávání.
Klasifikace výsledků vzdělávání žáka nově nezahrnuje
píli
, ale
přístup
žáka ke vzdělávání (§ 15 odst. 4 vyhlášky). V případě
slovního hodnocení
lze nově výsledky vzdělávání žáka
na konci prvního pololetí hodnotit souhrnně za všechny předměty
(§ 15 odst. 2 vyhlášky).
V § 15 byl
zrušen:
 
dosavadní odstavec 5, podle kterého při hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka klasifikací se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně,
 
dosavadní odstavec 8, podle kterého se výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a).
V návaznosti na zrušení § 51 odst. 5 školského zákona (vydávání výstupního hodnocení) jsou všechna dřívější ustanovení § 16 věnovaná výstupnímu hodnocení zrušena, § 16 nově obsahuje stupně celkového hodnocení (dříve byly v § 15) a formulace uvedená na vysvědčení, pokud je žák
uvolněn
nebo
nehodnocen
(§ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky).
Poslední novela vyhlášky o základním vzdělávání bohužel neodstranila mezeru týkající se celkového hodnocení vzdělávání – kolizi, která nastává, pokud žák na konci prvního pololetí současně z určitého povinného předmětu
neprospěl
a z jiného povinného předmětu je
nehodnocen
[§ 16 odst. 4 písm. c) a písm. d)]. Místo jasného pravidla daného vyhláškou se opět ředitelé škol mohou (ale nemusí) řídit
Informacemi k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2009/2010
ze dne 17. 9. 2009, čj. 20827/2009-223) . Podle těchto Informací se na vysvědčení použije stupeň celkového hodnocení „neprospěl(a)“.
Výchovná opatření (§ 17 vyhlášky)
Podstata výchovných opatření uvedených v § 17 zůstává stejná. Drobná změna se týká udělení pochvaly nebo jiného ocenění ředitele školy za
mimořádně
úspěšnou práci (dříve za
dlouhodobou
úspěšnou práci). V § 17 odst. 7 vyhlášky došlo ke dvojí změně. Bylo upřesněno, že do dokumentace školy a na vysvědčení se zaznamenává pochvala
ředitele školy
(nikoli již pochvala třídního učitele). Nově tedy se proto do dokumentace školy a na vysvědčení nezaznamenává
jiné ocenění
(které může udělit ředitel školy nebo třídní učitel podle § 17 odst. 6 vyhlášky) a pochvala třídního učitele.4)
Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky (§ 18 až 20 vyhlášky)
Změna § 38 školského zákona účinná od 1. 1. 2012 týkající se plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo zahraniční škole vyvolala odpovídající úpravu vyhlášky o základním vzdělávání. V textu vyhlášky nyní najdeme upravený § 18, nové pasáže § 18a až 18d, upravený § 19 a § 20. Byl zcela zrušen § 21. Jak již bylo řečeno, ustanovení § 18 až 20 a zrušení § 18 odst. 1 jsou účinná od 23. 7. 2012, tj. ode dne vyhlášení vyhlášky ve Sbírce zákonů.
Ustanovení školského zákona a vyhlášky o základním vzdělávání na sebe navazují, proto je vhodné se nejprve vrátit ke školskému zákonu.
Podle § 36 odst. 2 školského zákona se
povinná školní docházka
vztahuje na:
 
občany ČR,
 
na občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů,
 
na jiné cizince, kteří jsou oprávnění pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší 90 dnů,
 
účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.
Většina žáků, na které se vztahuje povinná školní docházka, ji plní na základní škole na území ČR, zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. Podle § 38 odst. 1 školského zákona však žák může plnit povinnou školní docházku
 
ve škole mimo území ČR [§ 38 odst. 1 písm. a) školského zákona],
 
ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR [§ 38 odst. 1 písm. b) školského zákona],
 
v zahraniční škole zřízené na území ČR cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území ČR nebo cizím státním občanem; zahraniční škola není zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení (ani o zápis nežádá) a MŠMT ČR v ní povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce; v této škole se žáci vzdělávají podle zahraničního vzdělávacího programu [§ 38 odst. 1 písm. c) školského zákona],
 
v evropské škole, tj. škole zajišťující vzdělávání zejména pro děti pracovníků institucí EU [§ 38 odst. 1 písm. d) školského zákona; jednotlivé evropské školy jsou uvedeny na adrese http://www.eursc.org],
 
formou individuální výuky; tu absolvuje žák, který je v zahraničí a současně nemá možnost navštěvovat školu, školu při diplomatické misi nebo konzulární misi či evropskou školu (§ 38 odst. 2 školského zákona).
Výše uvedení žáci (kromě občanů jiného státu EU nebo občanů jiných států, kteří pobývají na území ČR přechodně po dobu delší než 90 dnů a jsou žáky zahraniční školy na území ČR) jsou zároveň žáky spádové školy nebo jiné školy zapsané v ČR v rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (§ 38 odst. 3 školského zákona). Proto musí zákonní zástupci těchto žáků plnit vůči spádovým nebo kmenovým školám zapsaným v ČR do rejstříku určité povinnosti stanovené jak školským zákonem, tak vyhláškou o základním vzdělávání.
Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli spádové nebo kmenové školy:
 
předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky ve škole v zahraničí, škole při diplomatické misi ČR, evropské škole, zahraniční škole na území ČR nebo formou individuální výuky v zahraničí,
 
adresu místa pobytu žáka v zahraničí,
 
popřípadě adresu příslušné školy v zahraničí.
Podle § 38 odst. 5 školského zákona žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území ČR nebo formou individuální výuky (nikoli žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území ČR),
může
na žádost zákonného zástupce konat
zkoušky z vybraných předmětů
ve spádové nebo kmenové škole v ČR nebo ve škole při diplomatické misi ČR. Nekoná-li žák tyto zkoušky, doloží zákonný zástupce plnění povinné školní docházky žáka spádové nebo kmenové škole způsobem, který stanoví vyhláška o základním vzdělávání.
Podrobnosti konání zkoušky zůstaly stejné, jen byla některá ustanovení přesunuta mezi § 19 a § 20 nebo v rámci § 20. Nově je v § 19 odst. 4 upřesněna kompetence ředitele zkoušející školy, který stanoví obsah a rozsah zkoušky v souladu se ŠVP a seznámí s nimi zákonného zástupce žáka nejpozději při stanovení termínu zkoušky.
Společná ustanovení (§ 24 vyhlášky)
V § 24 odst. 3 vyhlášky je doplněno ustanovení, podle kterého je ředitel školy povinen vytvořit individuálně integrovanému žákovi podmínky, které odpovídají jeho individuálním vzdělávacím potřebám a vedou k jeho všestrannému rozvoji.
Závěr
Kromě získání znalostí o změnách vyhlášky o základním vzdělávání je vhodné tyto změny zapracovat do interních směrnic školy, což usnadní jejich zautomatizované dodržování.
1 Viz
Pomucka_V48_platne_zneni.docx
. [on-line]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/23289.
2 Viz
Informace o novele vyhlášky V48 web.docx
. [on-line]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/23288.
3 Viz
Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2009/2010
, bod 14.2 [on-line]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/informace-k-vyplnovani-vysvedceni-na-zakladnich-skolach-od-1?highlightWords=vysvěd
4 V § 17 odst. 7 Pomucky_V48_platne_zneni.docx, kterou zveřejnilo MŠMT, se bohužel objevila jen část změny provedené vyhláškou č. 256/2012 Sb. Podle čl. I bodu 25 vyhlášky č. 256/2012 Sb. se v § 17 odst. 7 slova „a jiného ocenění“ nahrazují slovy „ředitele školy“. V
Pomůcce MŠMT
je toto nahrazení provedeno ve větě druhé, nikoli však ve větě první § 17 odst. 7.
5 Např. Česká škola bez hranic – viz http://www.csbh-brusel.be.

Související dokumenty

Pracovní situace

Malotřídní základní škola - legislativa
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
Dohled v základním vzdělávání
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola
Činnosti zajišťované v „malotřídních“ školách
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Málotřídní školy a pracovněprávní vztahy
Málotřídní
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Uvolnění a vyloučení ze základní školy
Převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem

Poradna

Škola v přírodě
Doprovod do školy
Sloučení škol
Přijetí cizince do základní školy
Jmenování ředitele
Odpolední vyučování 1. stupeň
Kariérový poradce na ZŠ
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Střet zájmů
DPČ

Vyhlášky

48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
256/2012 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb.